V závěrečném dílu našeho seriálu vojenské pomoci severských států Ukrajině se blíže podíváme, jakým způsobem k ní přispívá Norsko.
Norsko se jako ostatní severské státy aktivně zapojily do vojenské pomoci Ukrajině. Stejně jako Švédsko, Dánsko či Finsko i Norsko dodává Kyjevu zbraňové systémy. Norská vojenská podpora v letech 2022-2023 činila přibližně 4,4 miliardy norských korun (369,6 milionu eur).
Součástí pomoci jsou však i jiné podpůrné aktivity či iniciativy, které mají zajistit především pravidelnost a kontinuitu. Norský parlament vyslovil souhlas s financováním Nansenova podpůrného programu, přičemž Ukrajina má obdržet v letech 2023-2027 vojenskou i civilní pomoc, která dosahuje 75 miliard norských korun (6,7 miliardy eur).
Norsko-francouzská dohoda
Kromě toho je třeba zmínit i novou společnou dohodu Norska a Francie, která posiluje ukrajinské možnosti obrany tváří v tvář Rusku. Dohoda rozšiřuje možnosti Kyjeva v oblasti dohledu a situačního povědomí i dodávky munice vzduch-země. Nicméně smlouva umožňuje Norsku a Francii spolupracovat na dodávkách unikátního obranného materiálu, a to prostřednictvím francouzského průmyslu či z darů pocházejících z jejích dostupných zásob.
Letecké pumy AASM
V prvním kroku Norsko přispívá přibližně 4,2 miliardami norských korun (asi 440 milionů dolarů), zatímco Francie garantuje půjčku ve výši zhruba 3 miliard korun (přibližně 300 milionů dolarů). Pro Ukrajinu je určitě dobrou zprávou, že Norsko má financovat pořízení stovek francouzské letecky odpalovaných, přesně naváděných pum, které budou následně dodána Kyjevu. Podle dostupných informací by se mělo jednat o naváděné letecké pumy AASM, jež jsou známé také jako Hammer pro exportní účely.
Účinný dostřel pum činí přibližně 70 km, jejími nosiči mohou být letouny Rafale, Mirage 2000D, Mirage F1, MiG-29, indický Tejas a další platformy. Operační nasazení AASM zahrnovalo například Afghánistán, Libyi, Mali, Irák a nyní také Ukrajinu.
Pokud se dostaneme ke konkrétnímu výčtu zbraňových systémů, Norsko poskytuje Ukrajině rozmanitou sadu pozemní techniky, dělostřelecké systémy, protiletadlové střely, tanky, obrněná vozidla, drony, munici a také letouny. V prvé řadě poslala na Ukrajinu tanky Leopard 2A4, obrněná vozidla Iveco a Dingo, vyprošťovací a ženijní vozidla. Z dělostřeleckých prostředků je třeba zmínit zhruba dvě desítky samohybných houfnice M109, dále salvové raketomety M270 MLRS a tisíce dělostřeleckých granátů.
Autor/Licence fotografie: M270 MLRS, autor neznámý, Public Domain
.jpg){kind=link}
M270 MLRS je samohybný salvový raketomet, který vstoupil do služby v roce 1983 a postupně se rozšířil do řady dalších států, které nejsou členy NATO. Operační debut si americký zbraňový prostředek odbyl ve válce v Perském zálivu. Běžný bojový dosah činí 70-150 km, s taktickými střelami 300 km a s nejnovější municí až 500 km.
Systém NASAMS
Co se týče protivzdušné obrany, Norsko poskytlo Ukrajině systémy NASAMS v hodnotě 335 milionů norských korun. Ten tvoří společně se systémy Patriot a IRIS-T důležitý článek protivzdušné obrany ukrajinských měst. Systém vstoupil do služby v roce 1998 a má účinný dostřel 30 km. Další NASAMS pak darovaly Ukrajině i například Kanada či Litva.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se setkal s norským premiérem Jonasem Gahr Størem a oba státníci právě hovořili o další posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Rusko totiž neustále útočí raketami na ukrajinskou infrastrukturu a civilní cíle i v době mírových jednání.
F-16 nejen od Norska
Jestliže se budeme věnovat další doméně, tak Norsko patřilo ke státům, které se rozhodly poskytnout Ukrajině stíhačky F-16. V roce 2023 oznámil dodávku F-16 již zmíněný norský premiér Støre. Má jít celkem o 14 strojů. Ukrajině rovněž dodávají stíhačky F-16 Dánsko, Belgie nebo Nizozemí. USA nedodaly Kyjevu žádné F-16, ale pouze schválily jejich předání zmíněnými státy.
I Dánsko tedy podstatným dílem jako ostatní severské státy přispívá k aktivní obraně Ukrajiny proti ruským invazorům. Tato pomoc má kontinuální ráz neomezuje se jen na konkrétní vojenské prostředky.
Zdroj: Ukrinform, AP
Autor/Licence fotografie: Systém protivzdušné obrany NASAMS, Soldatnytt, CC BY 2.0
