V Arktidě se již nějakou dobu kříží zájmy mnoha států. Tání ledu otevírá nové příležitosti, přirozeně stoupá zájem o suroviny. Finsko nechce stát stranou a zveřejnilo novou bezpečnostní strategii pro Arktidu. V ní definuje z bezpečnostního, strategického a ekologického hlediska své místo v polární oblasti.
Tání ledovců přitahuje zájem velmocí
Arktida je oblastí, která již dlouho přitahuje pozornost velmocí, nejen Ruska, Číny, ale také Kanady a Finska. Hovoříme o velkých příležitostech, které v sobě skrývá tání ledu – otevírání nových námořních cest, obchodní možnosti, důležité suroviny a přirozeně také ropa a zemní plyn. Hlavním interesentem v Arktidě je Rusko, jehož cílem je oblast militarizovat. Buduje zde nové základny, obnovuje staré, zřizuje námořní instalace. Moskva nechce nechat nic náhodě a také staví nové moderní ledoborce jako například třídu Arktika (Projekt 22220), které jsou největšími na světě. Navíc Rusko zvyšuje napětí v regionu, když nejnověji nasadilo strategické bombardéry Tu-160 nad neutrálními vodami Severního ledového oceánu.
Nová bezpečnostní strategie pro Arktidu
Stranou zájmu v Arktidě nechce zůstat ani Finsko, nutí ho k tomu objektivní okolnosti. Finsko je sama arktickou zemí, asi třetina jeho území leží nad polárním kruhem. Helsinki zveřejnily novou bezpečnostní strategii pro Arktidu. Dokument, zveřejněný 25. listopadu, konstatuje, že Arktida není izolována od globálních konfliktů, a Helsinky se musí podle toho zařídit a přehodnotit svou dosavadní strategii. V dokumentu se dále uvádí, že region Arktidy vstupuje do období zvýšeného vojenského napětí, které ještě více zvýrazňuje rychlé tání.
„V novém mezinárodním konkurenčním prostředí musíme reagovat na rostoucí ekonomické a vojenské napětí,“ uvedla finská ministryně zahraničních věcí Elina Valtonenová. „Rusko nadále prosazuje svou roli arktické mocnosti a již dlouho buduje svůj vojenský přístup v regionu, aby chránilo své geopolitické a ekonomické zájmy,“ stojí v dokumentu.
Podle finské političky se už Helsinky nemohou spoléhat na to, že Arktida má určitý zvláštní status, který je nedotčený napětím v mezinárodní bezpečnostní politice. Finsko tak mění svůj pohled na Arktidu a vliv na to má nejen zhoršené bezpečnostní prostředí a válka na Ukrajině, vyvolaná Ruskem, ale také rostoucí aktivity Číny v polární oblasti. V dokumentu se uvádí, že ruský Dálný východ slouží Číně jako brána do Arktidy, přičemž Peking se spoléhá na Moskvu, aby zde posílil své postavení.
Jak se píše dále v nové strategii, právě prohlubování spolupráce mezi oběma zeměmi zvyšuje napětí v Arktidě, což má bezprostřední důsledky pro bezpečnost Finska. Severská země má přitom možnosti a nástroje, jak přispět k větší bezpečnosti v polární oblasti. Hovoříme zejména o jeho dlouholetých zkušenostech s operacemi v Arktidě – vojenských, technologických a průmyslových, jež mohou pomoci v širším smyslu přispět k větší bezpečnosti.
V konkrétním slova smyslu pak můžeme zmínit novou jednotku, která dostala název Předsunuté pozemní síly (Forward Land Forces – FLF), které mají být rozmístěny ve finských městech Rovaniemi a Sodankylä. Jednotky FLF vznikly v členských státech NATO, jejich kapacity se navyšují v souvislosti s ruským expanzionismem. FLF mají představovat nový účinný nástroj, který má řídit v případě potřeby pozemní operace a obranu v Arktidě. Finsko chce jako další interesent v polární oblasti hrát v rámci FLF do budoucna aktivnější roli.
Kanada jako klíčový spojenec
K tomu Finsko potřebuje přirozeného spojence, kterým jsou další severské státy a také Kanada, jež je podle dokumentu posledních letech v regionu Arktidy více aktivní. V bezpečnostní strategii, kterou Finsko zveřejnilo, je o ní psáno dokonce jako o klíčovém partnerovi. Sama Kanada se ve vlastní strategii zavazuje k užší spolupráci se severskými zeměmi, co se týče bezpečnosti. „Pro Finsko je důležité prohloubit spolupráci s Kanadou v oblasti transatlantické bezpečnosti a rozvoje severních schopností NATO,“ čteme v dokumentu.
Nové ledoborce v rámci ICE Pact
Je zřejmé, že spolupráce se v postupující militarizaci Arktidy Ruskem nemůže omezit jen na bezpečnostní, ale také související vojenskou oblast. Finsko a Kanada a také USA již aktivně spolupracují v rámci iniciativy Icebreaker Collaboration Effort (ICE Pact). Tato trojstranná dohoda se zaměřuje na praktickou spolupráci při stavbě nových ledoborců, kde má jasnou výhodu Rusko, protože jak Kanada, tak USA mají zastaralé ledoborce, často již na konci jejich životnosti. Navíc Rusko má k dispozici i jaderné ledoborce, například již zmíněnou třídu Arktika, v níž má celkem vzniknout 7 jednotek.
Tuto převahu má za cíl ICE Pact zmírnit, protože musíme vzít v úvahu, že to je Finsko, které stojí v čele stavby nových ledoborců. Většina světových ledoborců byla navržena a postavena právě Finskem, které může sdílet know-how se svými partnery. V rámci paktu bylo stanoveno, že se postaví až stovky nových ledoborců v příštích letech, zázemí k tomu poskytne právě Finsko ve svých loděnicích. Ani USA nechtějí zůstat stranou. Minulý měsíc učinily potřebné kroky k tomu, aby obnovily svou flotilu ledoborců s cílem postavit až 11 plavidel a do iniciativy se mají zapojit kromě finských také kanadské loděnice. Pokud se tedy bude realizovat hlavní plán paktu a Kanada a USA dokážou vybudovat silnou flotilu ledoborců a potřebné provozní kapacity, může to razantně zmenšit náskok Moskvy ve stavbě těchto plavidel, čímž se umenší sekundárně ruský vliv v Arktidě.
Snaha o snížení ruského a dalšího vlivu v Arktidě si tak žádá dlouhodobou a koordinovanou spolupráci Finska s dalšími klíčovými partnery v bezpečnostní a vojenské oblasti. Finsko vnímá v širším kontextu dynamicky se měnící region Arktidy, která se stává průsečíkem zájmů velmocí, a proto Helsinky ve své bezpečnostní strategii zohledňují svou úlohu, která má být výraznější než doposud. Finská arktická zahraniční a bezpečnostní politika chce podporovat větší bezpečnost, stabilitu a udržitelný rozvoj v této oblasti a být současně účinnou brzdou ambicí Ruska nebo Číny.
Zdroj: Defense News, Finland Abroad, Military Watch Magazine
Autor/Licence fotografie: Finský ledoborec Polaris, By Tuomas Romu – Own work, CC BY-SA 4.0