Rusko po jednání s americkými vyslanci v Moskvě opět požaduje „novou architekturu bezpečnosti“ v Evropě, jejímž jádrem je nerozšiřování NATO a návrat jeho sil do stavu z roku 1997.
Američtí vyslanci se s Vladimirem Putinem sešli v Kremlu 12. listopadu, ale podle dostupných informací je to jen další kolo mírových jednání o Ukrajině. Tedy konfliktu, kdy Rusko není dlouhodobě schopné zásadního průlomu na frontě, a přesto požaduje ústupky na úrovni pozice vítěze války.
Jednání v Moskvě a stará ruská agenda
Americký zvláštní vyslanec Steve Witkoff a Jared Kushner dorazili do Moskvy 12. listopadu v rámci nové snahy o mírovou dohodu na Ukrajině. Jednání v Abú Dhabí z 10. a 11. listopadu podle bulharské agentury BGNES nepřineslo zásadní průlom.
Obsah rozhovoru s Putinem popisuje analytický portál Fond strategické kultury (FSK), který interpretuje ruský pohled na věc. Podle něj Putin připomněl tři základní body, a to nerozšiřování NATO, neumisťování zbraní ohrožujících Rusko poblíž jeho hranic a návrat sil NATO do konfigurace z roku 1997.
Podle výkladu FSK každý z bodů znamená soubor závazků pro členské státy NATO:
Nerozšiřování NATO. Vyloučilo by členství Ukrajiny a podle autora i dalších kandidátů či partnerů, například Gruzie, Moldavska nebo balkánských států.
Žádné „ohrožující“ zbraňové systémy u ruských hranic. FSK míří především na jaderné zbraně v Evropě a na francouzské letouny Rafale schopné nést jaderné zbraně.
Návrat ke stavu NATO z roku 1997. Znamenal by omezení nebo ukončení aktivit Aliance v zemích, které vstoupily později.
Aliance měla v té době 16 členů a dnes jich má 32. Dobrovolné přistoupení dalších států následovaly v několika vlnách:
- 1999: Česko, Maďarsko, Polsko
- 2004: Estonsko, Lotyšsko, Litva, Slovensko, Slovinsko, Rumunsko, Bulharsko
- 2009: Albánie, Chorvatsko
- 2017: Černá Hora
- 2020: Severní Makedonie
- 2023 a 2024: Finsko a Švédsko (po ruské agresi na Ukrajině)
Návrat do roku 1997 by tak dopadl na polovinu členských států včetně České republiky. Právě to označil bývalý generální tajemník Jens Stoltenberg v roce 2022 za nepřijatelné.
Klasická ruská pohádka o nerozšiřování NATO
Autor článku v FSK uvádí, že Západ v roce 1990 slíbil, že se NATO nerozšíří „ani o píď“. Server Axios připomíná, že tuto formulaci používal tehdejší ministr zahraničí James Baker v raných jednáních, ale do konečné smlouvy o sjednocení Německa se nedostala.
Obdobně FSK obviňuje Berlín z porušení závazku, že se strany nebudou považovat za protivníky, a připisuje jej smlouvě 2+4. Smlouva 2+4 omezila cizí vojska na území bývalé NDR a stanovila strop pro Bundeswehr na 370 000 vojáků.
Výše uvedené ruské požadavky nejsou nijak nové. V prosinci 2021 předložila Moskva návrhy dohod o bezpečnostních zárukách, které zahrnovaly nerozšiřování NATO na východ a nerozmísťování raket středního a krátkého doletu v dosahu druhé strany. NATO je tehdy odmítlo.

Liší se ale kontext, kdy dnes se jedná v rámci širšího rámce mírových rozhovorů o Ukrajině. Podle ruského diplomata může Moskva zvažovat i uzavření paktů o neútočení s členskými státy NATO, což je krok, k němuž se mnozí evropští politici stavějí odmítavě.
Hlavní limit je politický. Mnozí v Evropě považují zapojení Moskvy do debat o poválečné evropské bezpečnosti za nežádoucí ústupek. Putin zároveň podle zpráv potvrdil, že případné evropské jednotky na Ukrajině po příměří by byly „naprosto nepřijatelné“.
Pro NATO je přijetí těchto požadavků v plném rozsahu podle všeho nereálné, protože by znamenalo omezení suverenity členských států. Reálný prostor leží případně v dílčích tématech, jako jsou kontrola zbrojení nebo opatření k budování důvěry mezi oběma tábory nové studené války.
Informace o obsahu Putinova rozhovoru pochází především z ruského zdroje. Klíčovou otázkou zůstává, zda se Moskva spokojí s právně závaznými ujištěními, nebo zda opravdu trvá na reálném stažení sil z východního křídla Aliance.
Zdroj: FSK, Axios, GlobalSecurity
Autor/Licence fotografie: Vladimir Putin, Free for use under the Pixabay Content License

