Bob Hoover byl pilotem amerického armádního letectva, který uvízl v nacistickém zajateckém táboře v severním Německu poté, co byl v roce 1944 sestřelen nad jižní Francií. V nacistickém táboře nehodlal zůstat ani minutu déle, než bylo nutné. Proto zinscenoval rvačku mezi spoluvězni, překonal ostnatý drát tábora a z nedalekého letiště ukradl letoun Focke-Wulf 190.
Jako dítě Hoovera inspirovaly rozhovory jeho rodičů o transatlantickém letu Charlese Lindbergha. V patnácti letech založil na střední škole letecký klub. Pracoval jako balič potravin za 2 dolary týdně, aby pokryl náklady na 15 minut letu.
Po nástupu do Národní gardy v Tennessee během druhé světové války vstoupil do armádního letectva a byl poslán do výcvikové školy pro piloty armády. V roce 1944 sloužil Bob Hoover u 52nd Fighter Group USAAF, která létala se stíhačkami Supermarine Spitfire v oblasti jižní Itálie. Během eskortní mise 9. února 1944 byl jeho stroj napaden německými stíhači Fw 190 a Hoover byl sestřelen. Spadl do moře poblíž pobřeží jižní Francie. Podařilo se mu udržet na hladině a následně byl zajat německými vojáky. Byla to jeho 59. mise. Hoover byl internován v zajateckém táboře Stalag Luft 1 v Barth, na severu Německa.
Ukradený Focke-Wulf 190
Jedné noci došlo v táboře ke vzpouře, do které byly zapojeny tisíce vězňů. Hoover využil příležitosti k útěku spolu se dvěma společníky. Podařilo se jim ukrýt na německé farmě, kde jim jedna žena dala jídlo a zbraň. Později ukradli několik kol a posléze dorazili na německé letiště, kde se nacházela poškozená letadla. Hoover začal hledat letadlo způsobilé k letu a našel Focke-Wulf Fw 190. Letadlo bylo lehce poškozené, ale palivové nádrže byly plné. Hoover dal svým společníkům pistoli, a začal se připravovat se k letu se strojem, se kterým nikdy neletěl, který byl ve špatném stavu a bez padáku.
Návrat k vlastním
To ale nebylo jediné riziko. Na letadle byly německé znaky a mohla ho tedy sestřelit kterákoliv spojenecká stíhačka, na kterou by během svého úniku narazil. A pokud by nebyl sestřelen spojeneckým letadlem, zcela určitě by to udělala americká nebo britská protiletadlová obrana. Rozhodl se tedy vydat se do oblasti okupované spojenci. Během letu konečně spatřil něco povědomého. Větrné mlýny mu prozradily, že je nad Nizozemskem. Podařilo se mu přistát na poli u města Zuider Zee a rychle se ocitl obklopen rozzlobenými farmáři ozbrojenými vidlemi, kteří si logicky mysleli, že je Němec. Farmáři neuměli anglicky, ale naštěstí pro Hoovera brzy dorazil britský armádní nákladní vůz a odvezl ho do bezpečí.
Po válce byl Hoover náhradníkem slavného Chucka Yeagera v programu Bell X-1, který poprvé oficiálně prolomil zvukovou bariéru. Hoover doprovázel Yeagera na tomto historickém letu s letounem Lockheed P-80 Shooting Star. Později působil během korejské války jako zkušební pilot F-86 Sabre, účastnil se leteckých přehlídek a držel několik rekordů ve stoupání a rychlosti.
Největší muž s kniplem a pedály, jaký kdy žil
Jimmy Doolittle, známý svými vlastními odvážnými leteckými nálety, nazval Boba Hoovera „největším mužem s kniplem a pedály, jaký kdy žil“.
Během svého života získal Hoover řadu ocenění a uznání, včetně Distinguished Flying Cross, Purple Heart a francouzského Croix de Guerre. Byl také uveden do Národní letecké síně slávy a na Letecký chodník cti. Slavné letecké skupiny Blue Angels, Air Force Thunderbirds a Royal Canadian Air Force Snowbirds z něj udělaly svého čestného člena.
Naposledy letěl 10. října 2003, když mu bylo již 81! Zemřel v Los Angeles 25. října 2016 ve věku 94 let. Na jeho pohřbu pronesl projev herec Harrison Ford a během pohřbu se na obloze objevily nejprve letadla skupiny Thunderbirds následovány kanadskými Snowbirdy, posléze F-22 Raptor se dvěma F-86 Sabre a celé to bylo ukončeno přeletem letadel z druhé světové války ve formaci „missing man“ tedy pohřešovaný muž.
Zdroj: We are the mighty, Defense and Aviation, Warbirds of America
Autor/Licence fotografie: Autor: USAAF – National Museum of the U.S. Air Force photo 050602-F-1234P-005, Volné dílo