B-21 Raider je nejnovější strategický stealth bombardér vyvíjený společností Northrop Grumman pro americké letectvo. Tento letoun představuje šestou generaci vojenských letadel a je navržen tak, aby pronikal nejmodernějšími systémy protivzdušné obrany a prováděl přesné údery s konvenčními i jadernými zbraněmi.
Vize amerického letectva ohledně využití svých budoucích letounů B-21 Raider zahrnuje i nové požadavky týkající se doplňování paliva stealth bombardérům za letu. Očekává se, že B-21, který se stále vyvíjí, bude mít extrémně dlouhý dolet bez doplňování paliva díky obrovské vnitřní kapacitě nádrží, vysoce účinnému draku letadla a pokročilým motorům. Zveřejnění požadavků Raideru na tankování ve vzduchu přichází uprostřed nejistoty ohledně plánů letectva na nové stealth tankery jako součást programu NGAS (New-Generation Air-Refueling System).
K plnému využití potenciálu B-21 Raider je nezbytné přizpůsobit tankovací letouny tak, aby podporovaly jeho stealth schopnosti a operační požadavky.
Stealth tankery, operační dolet a vytrvalost
Tradiční tankery, jako je KC-135 Stratotanker nebo KC-46 Pegasus, nemají stealth design, což by mohlo ohrozit nízkou zjistitelnost B-21 během tankování. Proto se zvažuje vývoj tankerů s nízkou radarovou stopou, které by mohly operovat v blízkosti nepřátelského území bez odhalení.
B-21 je navržen pro dlouhé mise s interkontinentálním dosahem. Tankery musí být schopny poskytnout palivo na velké vzdálenosti a po delší dobu, aby podporovaly tyto prodloužené operace. To vyžaduje tankery s dlouhým doletem a schopností setrvat ve vzduchu po dlouhou dobu. Pro představu tankování bombardéru B-2A na 80% kapacity trvá stroji KC-46 celých 17 minut.
Pokročilé komunikační a senzorové systémy
Moderní tankery by měly být vybaveny pokročilými komunikačními a senzorovými technologiemi, které umožní efektivní integraci s B-21 a dalšími letouny v síti. To zahrnuje schopnost sdílet data v reálném čase a koordinovat tankovací operace v dynamickém bojovém prostředí.
Autonomní operace
S rostoucím důrazem na autonomii v moderním letectví by budoucí tankery mohly být navrženy tak, aby operovaly bez posádky. To by snížilo riziko pro lidský personál a umožnilo flexibilnější a efektivnější tankovací operace. Americké námořnictvo již integruje flotilu leteckých tankerů MQ-25 Stingray od společnosti Boeing, ale kapacita těchto strojů není dostatečná pro obry typu B-21 nebo B-2A.
Výzvy a úvahy při vývoji stealth tankerů
Vývoj tankerů s nízkou zjistitelností přináší několik technických a logistických výzev, protože integrace stealth technologií do velkých letounů, jako jsou tankery, je složitá a nákladná. Vyžaduje použití pokročilých materiálů, speciálních tvarů a technik pro minimalizaci radarové stopy. Vývoj nových stealth tankerů by vyžadoval značné investice. Provoz těchto specializovaných letounů by také mohl být dražší ve srovnání s tradičními tankery. Projekt NGAS předpokládá, že do roku 2040 bude mít USA v provozu flotilu leteckých tankerů nové generace.
Zdroj: The War Zone, Northrop Grumman
Licence fotografie: Northrop Grumman, Lockheed Martin