Probíhající konflikt na Ukrajině, který byl zahájen agresí Ruska 24. února 2022, je i přes lidské tragédie a statisíce mrtvých cennou lekcí pro Západ a je jen na našich politických představitelích, jaké ponaučení si vezmou, nebo případně nevezmou.
Rusko jako kolos na hliněných nohou, co se nezhroutil
I přes neúspěchy, chaos ruské strany a neustálé ubezpečování médií, že Vladimir Putin už musí zemřít, Rusům musí dojít ručníky a postsovětská generalita vše rozkrade, Rusko bohužel na východě stále operuje a dokazuje, že i v dnešní době je kvantita stále kvalitou. Putinovo Rusko neprohraje (paradoxně nejblíž k tomu bylo v době Prigožinova pochodu na Moskvu) a stále tu bude jako nepřítel, na kterého si budeme muset dát pozor. Dokonce není ani jisté, zda případný Putinův nástupce nebude horší než dosavadní kremelský vládce.
A co nám tedy konflikt ukázal z hlediska obrany?
Důležitost asymetrické války, pokud ji umíte vést – Ukrajina efektivně využila taktiky malých, rychlých jednotek, přepadů a dronových útoků proti početně silnějšímu nepříteli a Ukrajina tady je, i když bojuje s druhou nejsilnější armádou světa.
Dlouhodobý konflikt ukázal, jak klíčové je mít dostatečné zálohy, schopnost rychlé mobilizace a efektivní logistiku. Vojenská historie říká, že území, kam nevkročila noha pěšáka, není dobyté. A protože se západní vojenská doktrína zaměřuje spíše na obranu než na dobývání, státy NATO mívají menší armády, než by bylo podle ukrajinské lekce vhodné. Obrovské ztráty na obou stranách by přeneseno na naše podmínky znamenalo, že česká armáda by zmizela ze světa během několika dnů. Potřebujeme tedy armádu větší.
Nutnost silné protivzdušné obrany – Ukrajina se opakovaně bránila ruským raketovým a dronovým útokům, což zvýraznilo důležitost systémů protivzdušné obrany, jako jsou NASAMS, Patriot a IRIS-T. Paradoxně tedy něco, co v západní Evropě poněkud zanedbáváme a nákupy bychom tedy měli výrazně urychlit.
Drony změnily válku a bezpilotní letouny (FPV, kamikaze, průzkumné i strategické) se ukázaly jako rozhodující prvek na bojišti. Protože si Rusko nedokázalo zajistit vzdušnou převahu, nad Ukrajinou není vidět moc letadel, ale v malých výškách se to jen hemží drony, které jsou všudypřítomné. A jedná se právě o myriády malých dronů, které likvidují techniku a vojáky na obou stranách.
Elektronický boj a rušení komunikace, navigace a dronové systémy se staly klíčovým faktorem pro přežití jednotek na obou stranách. Učme se od ukrajinských specialistů.
Starlink a šílený miliardář
Starlink umožnil Ukrajincům flexibilní velení a rychlou adaptaci jednotek v terénu, ale současně ukázal i na problém se soukromým vlastníkem těchto satelitů, který si může dělat, co uzná za vhodné. Potřebujeme evropský systém, který bude nezávislý a hlavně náš. Ostatně všichni si pamatujeme, jak výstřední miliardář Elon Musk nepovolil, respektive zastavil útok ukrajinských dronů na ruskou Černomořskou flotily v září 2023. Něčemu podobnému musíme v budoucnosti zabránit.
Přesná dělostřelecká munice, HIMARS a inteligentní řízené střely změnily způsob vedení války, ale i zde se ukázalo, že hlavní je mít dostatek dělostřeleckých systémů, protože poměr v počtu vypálených granátů byl vždy ve prospěch Ruska.
Výroba, výroba, výroba
Abyste obstáli vůči protivníkovi, který disponuje obrovskou armádou, je mu zcela jedno, kolik jeho vojáků v konfliktu zemře, a zároveň dokázal najet na válečnou výrobu, musíte prostě vyrábět zbraně. Ne tempem jako nyní, ale několikanásobným. Musíte přijmout jako fakt, že to není ekologické, ale že na tom závisí naše civilizace a životy našich dětí. Po třech letech války stále neexistuje žádný společný evropský vojenský hlas. Je pravda, že evropská podpora Ukrajině převyšuje americkou. Ale vzhledem k blízkosti Evropy k Ukrajině a ruské hrozbě bychom měli reagovat mnohem rychleji a podpořit náš obranný průmysl. Platí totiž opět jedno staré pravidlo, které říká, že ,,kdo chce mír, chystá se na válku“.
Hybridní válka
Moderní válka nejsou jen útoky raketami a nové technologie. Zjistili jsme, že naše on-line společnost není připravena na snižující se roli klasických médií a platí mnohem více než kdy jindy, že nic není starší než včerejší zpráva. Díky sociálním sítím si hraje na novináře mnoho lidí, a stejně tak mnoho lidí je ochotně poslouchá, protože ,,starým médiím“ se prý nedá věřit.
Zjistili jsme, že Rusko má mnoho ochotných následovníků mezi námi. Může to být váš kolega, soused, dokonce i známý politický činitel. A pokud chcete identifikovanou hrozbu eliminovat a omezit její šíření, narážíte na problémy se svobodou slova. Protože ti, kdo kolaborují s Ruskem, které nemá žádná jiná než státní média a potlačilo veškerou opozici, začnou okamžitě křičet, že ,,režim potlačuje svobodu slova“.
Někde jsem četl, že Rusko se právě pohybuje už ve 4. světové válce, protože 3. světovou válku prohrálo (byla to studená válka), a tak se nyní zaměřují více a více na naše postoje a nespokojenost se systémem. Může mi tisíckrát vadit Petr Fiala nebo Vít Rakušan, ale to přece neznamená, že budu volit někoho, kdo otevřeně kolaboruje s nepřátelským státem, jako je Rusko.
Hybridní válka bude to nejtěžší, co nás v následujících letech čeká, protože výrobu nakonec nějak rozběhneme, ale bitva v on-line prostoru bude tvrdá a nesmíme v ní prohrát.
Licence fotografie: vytvořeno pomocí ChatGPT