Představte si následující situaci: Čína rozmístí statisíce autonomních dronů ve vzduchu, na moři i pod vodou a všechny jsou vyzbrojeny výbušnými hlavicemi nebo malými raketami. Tyto stroje se v roji snášejí k vojenským zařízením na Tchaj-wanu a blízkým americkým základnám a během několika hodin jediný bleskový robotický útok zlikviduje americké tichomořské síly dříve, než se vůbec stihnou začít bránit.
Drony jako primární nebezpečí
I kdyby v Jihočínském moři nevypukla třetí světová válka, každá americká vojenská základna na světě je podle webu MIT Technology Review zranitelná vůči stejným taktikám, stejně jako armády všech ostatních zemí světa. Šíření levných dronů znamená, že prakticky jakákoli skupina s prostředky na sestavení a vypuštění roje by mohla způsobit zmatek, bez nutnosti drahých letadel a masivních raketových sil. USA sice disponují přesnými raketami, které dokáží tyto drony sestřelit, ale ne vždy se jim to podaří. Útok dronu na základně v jordánské poušti loni zabil tři americké vojáky a desítky dalších zranil. Navíc každá americká raketa stojí řádově více než její cíle. Čelit dronům v hodnotě tisíce dolarů raketami, které stojí stovky tisíc nebo dokonce miliony dolarů, může fungovat jen po určitou dobu, a to i s americkým obranným rozpočtem.
Americké ozbrojené síly nyní hledají řešení této situace a chtějí ho najít hlavně rychle. Každá složka ozbrojených sil USA a řada startupů v oblasti obranných technologií testuje nové zbraně, které slibují hromadné zneškodnění dronů. Existují sebevražedné drony, které narážejí do jiných UAV. Drony, které střílí sítě, aby zachytily vrtule kvadrokoptér, přesně naváděné Gatlingovy kanóny, elektronický boj založený na rušení signálu GPS a nástroje pro přímý hacking a převzetí kontroly nad útočícími drony. Zkouší se lasery.
A pak je tu využití mikrovln. Tedy vysoce výkonná elektronická zařízení, která produkují kilowatty energie nutné k vypnutí obvodů dronu. Tady přichází na řadu Epirus se svým Leonidem. Leónidas I. byl spartský král z dynastie Agiovců, který se proslavil hrdinskou smrtí v řecko-perských válkách při bitvě u Thermopyl (480 př. n. l.). V čele malé skupiny spartských a řeckých bojovníků vzdoroval mnohem silnější perské armádě. Leonidas startupu Epirus má také vzdorovat přesile dronů útočících z oblohy a společnost věří, že jejich nová zbraň nepřítele zastaví.
Leonidas pro 21. století
Leonidas je revoluční systém high-power microwave (HPM), tedy vysokoenergetická mikrovlnná zbraň navržená k likvidaci dronů a rojů bezpilotních prostředků pomocí směrovaných elektromagnetických pulzů. Díky využití polovodičové technologie nitridu galia (GaN) nepotřebuje tradiční vakuové trubice, je kompaktní, spolehlivý a snadno se udržuje. Softwarově definovaný charakter systému umožňuje rychlé úpravy mikrovlnných pulsů a přizpůsobení novým hrozbám pomocí aktualizace softwaru. Leonidas má otevřené API a lze ho integrovat do systémů velení a řízení, například FAAD C2, používaného americkou armádou a spojenci.
Variabilní systém do mnoha prostředí
Epirus vyvinul několik verzí podle prostředí a účelu nasazení. Leonidas je základní verze pro stacionární či polomobilní obranu. Leonidas Mobile lze instalovat na vozidla či přívěsy a poskytovat ochranu jednotkám v poli. Leonidas Pod představuje lehkou, modulární variantu, vhodnou pro speciální operace nebo integraci na vzdušné platformy. Pro válku na moři vznikla verze Leonidas H2O, která dokáže vyřadit i motory malých plavidel a chránit lodě před drony.
Funguje to: Testy a nasazení
Systém Leonidas již prokázal schopnosti při rozsáhlých testech. Na základně Camp Atterbury dokázal zneškodnit všech 49 útočících dronů najednou, což byla největší testovaná hrozba tohoto typu. V roce 2023 získala společnost Epirus kontrakt v hodnotě 66 milionů dolarů na vývoj a dodávku čtyř prototypů v rámci programu IFPC-HPM pro americkou armádu. Ty byly v roce 2024 dodány a následně rozmístěny do oblasti působnosti velitelství CENTCOM, kde se testují v reálných podmínkách. Verze H2O byla zkoušena i v námořním prostředí, kde na vzdálenost 100 metrů při polovičním výkonu dokázala odstavit motor malé lodi.
Leonidova budoucnost
Vývoj se posouvá k verzi Leonidas Gen II. Ta má nabídnout až 2,5× větší dosah, vyšší výkon a delší provozní dobu bez externího napájení díky vestavěným bateriím. První dodávky mají probíhat na přívěsech, později se plánuje integrace na bojová vozidla. Leonidas přináší možnost likvidovat celé roje dronů okamžitě a bez spotřeby munice, což dramaticky snižuje náklady na obranu. Solid-state technologie zajišťuje nízkou hmotnost a rychlou připravenost k nasazení.
Slabinou zůstává omezený dosah první generace a závislost na přímé viditelnosti. Dlouhodobý provoz vyžaduje dostatečný zdroj energie a účinnost může být ovlivněna počasím nebo překážkami.
Zdroj: MIT Technology review, Epirus
Autor/Licence fotografie: Epirus