Po dlouhých letech v suchém doku se ruský těžký raketový křižník Admiral Nachimov konečně probouzí. Na konci února 2025 došlo v loděnici Sevmaš v Severodvinsku k důležitému milníku, a to úspěšné aktivaci druhého jaderného reaktoru OK-900A, což fakticky značí zahájení závěrečné fáze příprav před návratem na moře. Tento moment je významný nejen z technického hlediska, ale i geopoliticky. Admiral Nachimov bude po dokončení patrně nejmocnějším hladinovým bojovým plavidlem světa, nepočítáme-li letadlové lodě.
Dědictví sovětské třídy Kirov
Třída Kirov (projekt 1144 Orlan) byla sovětskou odpovědí na americké letadlové lodě, kdy se extrémně velká a těžce vyzbrojená plavidla s jaderným pohonem měla stát zabijáky celých svazů letadlových lodí. První jednotka, Kirov (později Admiral Ušakov), byla zařazena do služby v roce 1980, následovaly lodě Frunze (Admiral Lazarev), Kalinin (Admiral Nachimov) a Petr Veliký
Loď Admiral Nachimov byla spuštěna na vodu v roce 1986, ale od 90. let byla kvůli rozpočtovým problémům odstavená. V roce 1999 byla oficiálně určena k modernizaci, která se však protáhla na více než 20 let. V rámci programu „velké modernizace“ ruského námořnictva se plavidlo postupně proměnilo ve zcela novou bojovou platformu 21. století.
Jaderné srdce
Na palubě Nachimova jsou dva reaktory typu OK-900A, každý s výkonem 300 MW. Po rozsáhlých testech byl koncem února 2025 zahájen proces jejich aktivace, což je klíčový krok pro návrat křižníku do služby.
Podle ruského Ministerstva obrany nyní probíhá testování celého energetického a pohonného komplexu, které má trvat několik měsíců. Následně se Nachimov přesune k námořním zkouškám v Bílém moři. Podle neoficiálních informací z ruských námořních fór (např. forums.airbase.ru a telegram kanálu „Военный Осведомитель“) se plánuje zařazení lodi do Severní flotily do konce roku 2025.
Arzenál pro 21. století
Hlavním cílem modernizace nebyla jen obnova technického stavu, ale zásadní přepracování zbraňových systémů. Výsledkem je (alespoň na papíře) superkřižník, schopný úderů na velké vzdálenosti, komplexní protivzdušné obrany a obrany proti ponorkám.
Loď je nyní vybavena 80–96 vertikálními šachtami pro různé typy řízených střel, jako je 3M-54 Kalibr (podzvuková střela s doletem 1500–2500 km, určená pro pozemní a námořní cíle), P-800 Oniks (nadzvuková protilodní střela s rychlostí Mach 2.5, dolet 600 km) nebo 3M22 Zirkon (hypersonická střela s rychlostí Mach 8–9).
Tento mix dává Nachimovovi schopnost napadat cíle v hloubce kontinentu i vést námořní údery na svazy letadlových lodí NATO.
PVO systému dominuje pravděpodobně modernizovaný S-300F Fort-M s potenciálem přechodu na komponenty systému S-400. Má dosah až 250 km, schopnost zasáhnout více cílů najednou.
Pro střední a blízkou zónu je instalováno několik systémů Pancir-ME, kombinujících 30mm kanóny a rakety 57E6-E. Spolu s kanóny AK-630M2 Duet tvoří vícevrstvou ochranu proti protilodním střelám, UAV i vrtulníkům.
Zahrnuje klasické RBU-6000, tedy vrhač raketových hlubinných pum a 533mm torpédomety pro moderní torpéda UGST. Loď je vybavena i novým sonarovým systémem, pravděpodobně typu Zarya-M.
Na palubě mohou operovat až tři vrtulníky Ka-27 v protiponorkové a průzkumné konfiguraci. Zvažuje se také budoucí nasazení UAV.
Drahá hračka, nebo smrtelně nebezpečný soupeř?
Z pohledu komplexnosti výzbroje, dosahu zbraní a schopnosti samostatného působení nemá Nachimov v současné světové flotě obdobu. Ani americké torpédoborce typu Arleigh Burke nebo čínské typu 055 se mu nemohou na papíře rovnat.
Zůstávají ale otázky a rozhodně jich není málo. Je vůbec taková „vlajková loď studené války“ efektivní v době levných dronů a asymetrických hrozeb? Jaká bude její reálná udržitelnost v provozu, a hlavně, bude-li nasazena v bojových podmínkách, obstojí?
Současná ruská flotila se tak trochu podobá německé Kriegsmarine a Nachimov lehce evokuje Královnu severu, tedy bitevní loď Tirpitz. V případě konfliktu s NATO bude Nachimov prioritním cílem určeným k likvidaci a způsobů bude hned několik. Zahlcení PVO a útoky drony a raketami, případně torpédový útok útočnou ponorkou NATO.
Zdroj: Naval News, Defence Express
Autor/Licence fotografie: By USN – ID:DN-SC-92-00846 / Service Depicted: Other Service, Public Domain