Alžírsko se stalo oficiálně prvním zahraničním zákazníkem ruského stíhacího letounu páté generace Su-57E, čímž se otevřela nová kapitola v oblasti vojenské spolupráce mezi Ruskem a tímto severoafrickým státem. Tento krok přišel i přes pochyby, které vznikly poté, co Indie, původní partner v programu vývoje Su-57, od projektu v roce 2018 odstoupila kvůli obavám ohledně stealth charakteristik a kvality ruské výroby.
Alžírsko a Su-57E: První stroje 5.generace v Africe
Alžírsko, dlouhodobý uživatel ruské vojenské techniky (včetně letounů MiG-29 a Su-30MKA), potvrdilo nákup 14 stíhaček Su-57E. Dodávky prvních šesti letounů jsou plánovány na rok 2026 a budou sloužit k výcviku pilotů a přípravě schopností Alžíru provozovat 5. generaci efektivně. Su-57E, exportní verze ruského Su-57, nabízí omezené schopnosti stealth, rychlost až 2 600 km/h, dolet 5 500 km a nosnost až 10 tun výzbroje. Alžírsko plánuje využít tyto letouny nejen pro bojové mise, ale také jako náhradu za letouny včasného varování (AWACS) díky jejich pokročilým radarovým systémům.
Rizika a pochybnosti
Navzdory pokročilým schopnostem Su-57E existují pro Alžírsko určitá rizika spojená s tímto nákupem. Do konce roku 2023 bylo vyrobeno pouze 22 kusů Su-57 (včetně prototypů). Problémy s motorem – konkrétně opožděná integrace nového motoru Izdělije 30 a obavy ohledně radaru a systémů elektronického boje totiž vedly kritiky k zpochybňování vyspělosti ruského letounu.
Exportní verze letounu má navíc údajně snížené taktické a technické charakteristiky oproti verzi používané ruskými vzdušnými silami. Program Su-57 čelil v minulosti výrobním zpožděním a technickým problémům, zejména s motory AL-41F, které byly kritizovány za nespolehlivost a negativní vliv na stealth vlastnosti letounu. Existují také obavy z omezeného přístupu k náhradním dílům a technické podpoře, což může ovlivnit provozuschopnost letounů v dlouhodobém horizontu.
Proč Indie odstoupila od programu Su-57
Indie se původně podílela na vývoji Su-57 prostřednictvím programu FGFA (Fifth Generation Fighter Aircraft) ve spolupráci s Ruskem. V roce 2018 však Indie od projektu Su-57 odstoupila hned z několika důvodů.
Technologické obavy: Indie vyjádřila nespokojenost s kvalitou konstrukce letounu, nespolehlivostí motorů AL-41F a nedostatečnými stealth vlastnostmi.
Nedostatečný přenos technologií: Rusko odmítlo sdílet zdrojové kódy počítačů a softwaru Su-57, což by omezilo schopnost Indie provádět vlastní modernizace letounu.
Finanční náklady: Náklady na vývoj a pořízení letounů byly vysoké, přičemž Indie měla získat pouze omezený počet prototypů za značnou investici a vlastně tak Rusku zaplatit jeho vývoj.
Indie se také rozhodla zaměřit na vývoj vlastního stíhacího letounu páté generace AMCA (Advanced Medium Combat Aircraft) v rámci iniciativy „Made in India“, aby posílila svou technologickou nezávislost.
Geopolitické důsledky
Nákup Su-57E Alžírskem může ovlivnit rovnováhu sil v severní Africe, zejména ve vztahu k Maroku, které usiluje o pořízení amerických letounů F-35. Tento krok může vyvolat regionální zbrojní závody a zvýšit napětí v oblasti. Pro Rusko představuje export Su-57E posílení jeho postavení na globálním trhu se zbraněmi, navzdory mezinárodním sankcím a omezením. Výkon Su-57E v alžírských rukou budou bedlivě sledovat potenciální kupci, jako je Vietnam, Myanmar, Írán a potenciálně i země Latinské Ameriky.
Alžírská akvizice Su-57E představuje více než jen vojenský nákup, je to zároveň i strategický signál. Říká, že stroje páté generace již nejsou výhradní doménou NATO nebo Číny či Ruska.
Zdroj: The Asia Live, Military Africa, topcor.ru
Autor/Licence fotografie: Anna Zvereva, CC BY-SA 2.0