Americký prezident Donald Trump oznámil dlouho očekávané uvalení cel na jednotlivé státy, čímž zřejmě podnítil celosvětovou protekcionistickou válku. Jenže právě cla mohou mít i zásadnější dopad na obrněný transportér Stryker, který tvoří jednu ze stěžejních opor pozemní armády. A nejen na něj, ale i na celý americký obranný průmysl.
Trump představil dlouho očekávanou tabulku s cly, která budou uvalena na jednotlivé státy. Na některé země budou vyšší, základní clo je fixně stanoveno na 10%. Trumpův krok se může nicméně negativně propsat do amerického obranného průmyslu. Některé důležité bojové platformy se totiž nevyrábí přímo v USA, ale například v Kanadě, což se týká obrněných transportérů Stryker, jichž mají USA ve výzbroji v současné době zhruba 4 500 kusů.
Méně Strykerů
Pokud začnou cla platit, může se na americkou půdu dostat daleko méně Strykerů než doposud. Kanada se navíc může uchýlit k tomu, že je do USA bude dodávat v omezeném počtu, což by pro Washington znamenalo poměrně velký problém vzhledem k důležitosti vozidla v armádní hierarchii. Pro Kanadu by totiž přestalo být vzhledem k zavedeným clům ekonomicky výhodné dodávat stroje Američanům. A co více, právě cla mohou výrazně zhoršit obecně vztahy s Kanadou, která se už nechala slyšet, že chystá celní odvetu. Z dosavadních spojenců se tak mohou stát velmi rychle ekonomičtí rivalové.
Možné negativní důsledky pro americkou obranyschopnost
Již v březnu Trump oznámil, že uvaluje cla ve výši 25% na dovoz z Kanady a také Mexika. Zatímco cla na Mexiko budou mít vliv na zemědělský sektor, tak celní poplatky uvalené na Kanadu přímo ovlivní energetický, průmyslový a rovněž obranný sektor. Analytikové webu Defense Express již dříve varovali před negativními důsledky pro obranyschopnost USA, pokud budou cla skutečně zavedena, protože Kanada představuje jednoho z klíčových dodavatelů vojenského vybavení. S tím bezprostředně souvisí skutečnost, že Kanada americké straně poskytuje minerály a kovy nezbytné pro výrobu vojenského materiálu, například nikl.
Za vše přitom hovoří čísla. Podle amerického think tanku Centrum pro strategická a mezinárodní studia dovezly USA v roce 2023 uran, hliník, nikl, měď, niob a hotovou ocel v hodnotě 47 miliard dolarů, přičemž 50 % poptávky po niklu pokryla právě Kanada. Pro USA se tak rýsuje vážná potíž, protože na americké půdě chybí továrny na rafinaci niklu. Ten je jedním z klíčových prvků v obranném průmyslu. Používá se totiž pro výrobu vysoce pevných ocelových slitin ve vojenském vybavení, započítaje v to například proudové motory, lodě či granáty. Proto by jeho nedostatek přirozeně přiměl USA, aby svou pozornost obrátily jiným směrem, třeba k Indonésii, kde se nachází největší světové zásoby niklu. Jenž má to jeden háček, zdejší trh s niklem ovládají čínské firmy a nechaly by si jej určitě draze zaplatit vzhledem ke stávajícím vztahům s USA.
Trumpovy nelogické kroky
Americký vojensko-průmyslový komplex je v sektoru obranného průmyslu na jedné straně závislý na dodávkách výše uvedených zdrojů, na druhé straně uvaluje cla na ty státy, od nichž je dlouhodobě potřebuje. Proto může postupně růst americká závislost na jiných dodavatelích, například Rusku. Otázkou je, zda si to Trump uvědomuje a předem s tím počítal, nebo jeho tabulka s uvalenými cly na jednotlivé státy je pouze v prostředí vybičovaného amerického nacionalismu nepromyšleným ekonomickým krokem, který nezaplatí jen Evropa, ale také USA, a to vyššími cenami.
Stryker představuje v základu kolový obrněný transportér, který je vyráběn v masovém počtu. Za vývojem obrněnce stojí společnost General Dynamics Land Systems, ve službě je vozidlo od roku 2002. Stryker pohání motor Caterpillar C7 o výkonu 350 koní, rychlost činí 97 km/h, dojezd 500 km. Výzbroj stroje tvoří 12,7mm kulomet M2 nebo automatický granátomet Mk 19 ráže 40 mm v dálkově ovládané zbraňové stanici Protector. Verze Stryker Dragoon je osazena 30 mm dělem Mk44 Bushmaster II, v případě mobilního prostředku děla M1128 Stryker MGS jde o 105 mm dělo M68A2. Počítá se přitom v nadcházejících letech s dalším zbraňovým upgradem vozidla, s instalací laserů pro boj s drony či dělostřeleckou municí protivníka. V současné době jsou do vozidla zabudovávány protitankové střely Javelin.
Zdroj: The National Interest, Defense Express
Autor/Licence fotografie: Mr. Tad Browning, Lead Audiovisual Production Specialist, Test Documentation Team, U.S. Army Operational Test Command Public Affairs, Volné dílo