Ruský portál Military Review publikoval analýzu věnovanou raketovému ekranoplánu „Lun“ (projekt 903). Text vyvracuje rozšířené mýty o jeho neschopnosti a naopak argumentuje, proč by moderní verze tohoto stroje mohla být relevantní i dnes.
Sovětské příšery
Ekranoplány (wing-in-ground effect vehicle WIG) byly původně vyvíjeny během studené války především v Sovětském svazu. Známým příkladem je „Kaspická příšera“ nebo také ekranoplán třídy Lun, který byl vybaven raketami a určen pro rychlé údery. Po rozpadu SSSR šly tyto projekty k ledu.
Ekranoplán Lun se na vodě choval jako trimaran s rozchodem plováků 44 metrů, což je srovnatelná hodnota s šířkou letadlové lodě na čáře ponoru. Výsledkem je extrémně vysoká stabilita umožňující přistání a vzlet i za vysokých vln. Dalším prvkem ve prospěch ekranoplánu je tloušťka materiálu opláštění, která kolísá mezi 4–12 mm, což mu zajišťuje pevnost srovnatelnou s loděmi typu korveta.
Stroj byl schopen vzlétnout při vlnách 5 na vlnové stupnici přijaté v době SSSR a přistávat při hodnotě 6. V letu nad vlnami při stupni 8 si pak Lun zachovával plnou bojeschopnost, protože létá nad hřebeny vln, nikoliv skrze ně. 5bodová vlna považována za silnou, s vlnami vysokými od 2 do 3,5 metru, a 6bodová vlna je považována za vlnu vysokou 3,5 až 6 metrů.
Výhodou ekranoplánů je, že létají nízko nad hladinou moře. Stroje se pohybuje typicky v několika metrech a využívají tzv. ground effect, tedy zvýšený vztlak a nižší odpor vzduchu. Tato vlastnost jim umožňuje dosahovat vyšší efektivity a zároveň je činí obtížněji zjistitelnými pro radarové systémy.
Rychlost jako pancíř
Podle ruských autorů běžný raketový člun po odpálení střel ujede maximálně 15–20 km, než ho dostihnou vrtulníky nebo drony protivníka. Lun je za stejnou dobu o 100–120 km dál. Jeho cestovní rychlost kolem 440 km/h mu umožňuje uniknout všem vrtulníkům a drtivé většině útočných dronů. Klasické protilodní rakety jsou kvůli omezením naváděcích hlavic prakticky neschopné zasáhnout cíl pohybující se takovou rychlostí takto nízko nad vodou. Torpédová a minová hrozba pro letící ekranoplán prakticky neexistuje, což je výrazná výhoda nad jakýmkoliv hladinovým plavidlem.
Zranitelnost? Jen ze vzduchu
Jediná skutečně závažná hrozba je letadlo vybavené raketami vzduch-vzduch. Lun ale samozřejmě disponoval aktivními rušičkami, tepelnými návnadami apod. Kanónová instalace UKU-9K-50II s radiolokačním zaměřováním umožňuje obranu při útoku zezadu.
Černé moře a ekranoplány v době válek dronů
Moderní bitevní prostor je zahlcen bezpilotními systémy, a právě to paradoxně hraje ve prospěch ekranoplánu. Vyčkávací munice a FPV drony jsou konstruovány na pomalé, předvídatelné cíle. Lun jednoduše letí příliš rychle. Námořní drony (USV) operují na hladině a opticky nebo radarově sledují okolí na omezenou vzdálenost a ekranoplán proletí jejich zónou detekce dříve než stihnout reagovat.
Silnou stránkou ekranoplánu je i odolnost proti hrozbám, které válka na Ukrajiné plně rehabilitovala, jako jsou námořní miny a torpéda. Právě tyto „staré“ zbraně jsou pro hladinové lodě opět smrtelné, ale pro ekranoplán v letu naprosto bezvýznamné.
Problém ekranoplánu v době dronů tedy není jeho přežití na bojišti, ale cena nového vývoje, úzce specializovaná infrastruktura a politická vůle investovat do platformy, která nestojí na zavedeném průmyslovém lobbismu. Ve světě, kde drony stojí stovky dolarů a ničí lodě za miliardy, má ekranoplán velké výhody.
Čína to ví a Američané také
Čína se již dříve zabývala vývojem menších WIG plavidel i velkého obojživelného letounu AG600. Navíc v posledních letech přetahovala ruské inženýry specializující se právě na ekranoplány. Není tak vyloučeno, že „Pochajská příšera“, která se na sociálních sítích objevila loni v červenci, je jen začátkem širší iniciativy podobné americkému projektu Liberty Lifter, který vyvíjela agentura DARPA pro strategické vojenské přepravy.
I když DARPA projekt Liberty Lifter ukončila, technologický základ je považován za dostatečně silný. Testy ukázaly proveditelnost, a to je klíčové, protože nejde o čistě teoretickou koncepci, ale funkční návrh. Očekává se, že mnoho z použitých technik (nové kompozity, metody stavby) bude využito v dalších vojenských či průmyslových projektech. To může znamenat, že ekranoplán-koncepty (WIG) nebudou zmrazeny, ale budou „vyvinuty jiným způsobem“.
Zdroj: Topwar.ru, Konflikty.pl, DARPA, TWZ
Autor/Licence fotografie: Ekranoplán LUN, Uncredited Defense Intelligence Agency artist – Soviet Military Power 1988, Volné dílo