Když Rusko v roce 2007 na indickém leteckém salonu Aero India slavnostně odhalilo stíhačku MiG-35, mluvilo o průlomu, moderním víceúčelovém bojovém letadle generace „4++“, díky kterému se mělo znovuzrodit ruské vojenské letectvo a dojít k ovládnutí světového exportního trhu.
Moskva MiG-35 propagandisticky prezentovala jako rovnocenného soupeře amerického F-35. Realita se ukázala být jedním z nejpotupnějších příběhů moderního ruského vojenského průmyslu. O stroji se vyjadřoval i ruský prezident Putin, který v lednu 2017 tvrdil, že MiG-35, patřící do generace „4++“, se svými schopnostmi blíží strojům 5. generace.
Šest kusů, šest…
Ruské vzdušně-kosmické síly (VKS) obdržely šest strojů MiG-35 v roce 2019, přičemž dříve avizovaná objednávka na několik desítek letounů nebyla realizována. Všechny dodané exempláře, konkrétně čtyři jednomístné MiG-35S a dva dvousedadlové MiG-35UB, byly ještě v roce 2024 stále vedeny jako stroje ve zkušebním provozu. Rusko tím fakticky přiznalo, že program nikdy nedosáhl bojové připravenosti. Místo nasazení v operační jednotce připadlo těmto strojům méně heroické poslání. Všech šest letounů používá akrobatická skupina Striži k leteckým vystoupením, zjevně ve snaze přilákat zahraniční kupce.
Výsledek je nulový, nikdo z potencionálních zahraničních zájemců (státy s flotilami MiG-29) neobjednal. Podle zdroje z obranně-průmyslového komplexu, citovaného agenturou TASS v roce 2023, byly sice piloti skupiny Striži přeškoleni na MiG-35, ale termíny plného přechodu zůstávaly neurčité. V prosinci 2024 skupina nakonec obdržela modernizované MiG-29SMT a tento typ nadále tvoří základ letových vystoupení. Obecně vyhlídky na novou generaci Fulcrumů u ruských vzdušných sil se zdají být mizivé. V kombinaci s pokračujícím vzestupem Flankerů a s postupnými, kusovými dodávkami Su-57, bude stále obtížnější prosadit velkou objednávku MiGů-35.
Sliby, které se nenaplnily
Motory Klimov RD-33MK trpěly zpočátku problémy se spolehlivostí a nadměrnou kouřivostí, nepřinášely žádný pokrok v tahu, spotřebě paliva ani životnosti. Slibovaná fúze senzorů a avionika kokpitu zaostávaly za americkými a západními systémy o desítky let.
Přitom základní problém je strukturální. MiG-35 je v jádru pořád MiG-29, tedy sovětský konstrukční základ z 80. let s nalepenými moderními prvky, bez stealth technologií a s chronickými problémy v dodavatelských řetězcích. Program provázely prodloužené testy, nedostatek náhradních dílů a logistická úzká hrdla, což z něj učinilo neatraktivní exportní platformu.
Exportní neúspěch na celé čáře
Ruské pokusy prodat MiG-35 Indii, Argentině, Bangladéši, Malajsii, Peru, Myanmaru a Vietnamu skončily neúspěchem. Indie, historicky klíčový odběratel ruské techniky nakonec zvolila francouzský Rafale. Argentina se přiklonila k F-16. Fakt, že si vlastní armáda koupila pouhých šest kusů, zahraniční partnery o kvalitě produktu nepřesvědčil.
Válka na Ukrajině přinutila Moskvu přehodnotit situaci. Šéf Sjednocené letecké korporace (OAK) Jurij Sljusar avizoval, že sériová výroba MiG-35 začne v roce 2025/26, tentokráte s argumentem potřeby doplnit ztráty VKS. Jenže skeptici z oboru jsou střízliví. Jak varoval jeden z bývalých inženýrů Mikojanu pro Breaking Defense výrobní linky společnosti desítky let nevyráběly MiGy ve velkých sériích, zkušení pracovníci chybí a dodavatelské řetězce na komponenty v mnoha případech přestaly existovat. Experti z ruského prostředí hovoří o možné malosériové výrobě od roku 2026, s postupnou náhradou stávajícího parku MiG-29, ale výsledek programu zůstává stále otevřený.
Propaganda a budoucí zázrak MiG-41
Kremlin v typickém stylu nezapomněl na PR: Russia Today v roce 2018 referovala o testech MiG-35 s laserovými zbraněmi. Mezitím ruská propaganda přesedlala na propagaci stíhačky MiG-41 šesté generace, která má operovat na hranici kosmického prostoru. Střízlivé analýzy nicméně odhadují, že MiG-41 je v nejlepším případě ve fázi konceptu a do služby by mohl vstoupit nejdříve ve 40. letech tohoto století, pokud vůbec.
MiG-35 tak zůstává symbolem propasti mezi ruskou vojenskou rétorikou a průmyslovou realitou. Program s velkými ambicemi, šesti kusy v hangárech a pilotem, který provádí akrobacii před zraky diváků.
Zdroj: National Security Journal, IZ.RU, Military Watch Magazine
Autor/Licence fotografie: MiG-35, Mil.ru, CC BY 4.0