USS John C. Stennis (CVN-74) vplula v květnu 2021 do přístavu v Norfolku ve Virginii na tzv. Refueling and Complex Overhaul (RCOH). Generální opravu plánovanou v půlce životnosti lodi, spojenou s výměnou jaderného paliva. Původní plán počítal s návratem do flotily v roce 2025, termín se však posunul na rok 2026 a stále není jasné, zda se povede termín dodržet. Letadlová loď tak bude mimo provoz celých pět let.
Hned po zahájení prací technici odhalili celou řadu systémů vyžadujících naléhavou opravu. Tyto práce nad rámec původního plánu, které jsou po dvaceti letech provozu lodi prakticky nevyhnutelné, avšak jejich rozsah tentokrát výrazně překročil původní odhady. Přispěly k tomu i pandemické výpadky dodavatelských řetězců a přetrvávající nedostatek kvalifikovaných pracovníků v americkém loďařství.
USS John C.Stennis následuje příkladu letadlové lodi USS George Washington
Případ Stennisu není ojedinělý. USS George Washington (CVN-73) čelila ještě dramatičtějším průtahům, původně plánované dokončení opravy v roce 2021 se protáhlo téměř o dva roky. Podmínky na lodi uvízlé v doku byly v době pandemie tak otřesné, že si v průběhu oprav život vzalo přibližně devět námořníků. Do oprav se nyní chystá další letadlová loď USS Harry S. Truman (CVN-75) a případy obou výše zmíněných lodí pro ni nejsou povzbudivým precedentem.
Krize amerického loďařského průmyslu
Zpoždění u Stennisu není náhodným excesem, ale symptomem systémové krize. Americké námořnictvo se nachází v loďařské „smyčce zkázy“. 82 % stavebních projektů se zpožďuje, flotila se smršťuje přes rekordní rozpočty, a vedení Navy označilo situaci za „naprostý chaos“. Čínské námořnictvo mezitím americké co do počtu lodí předstihlo a k roku 2030 se má přiblížit 435 plavidlům, zatímco USA stagnují pod hranicí 300 lodí.
GAO (nezávislý kontrolní úřad amerického Kongresu) v průzkumu u sedmi největších loďařských firem zjistil, že všechny bez výjimky hlásí potíže s náborem, udržením a kvalifikací pracovníků, které přímo ohrožují schopnost dodávat lodě v termínu. Za posledních deset let vložilo námořnictvo a ministerstvo obrany do posílení loďařské základny téměř 6 miliard dolarů ale výsledky jsou zatím skromné.
Ministr námořnictva v lednu 2026 prohlásil, že loďařský průmysl bude v příští dekádě potřebovat zhruba 250 000 nových pracovníků. McKinseyho analýza dat ministerstva práce odhaduje skutečný deficit na 200 000 až 250 000 lidí v kritických profesích, jako jsou svářeči, strojní zámečníci, elektrikáři a další kvalifikovaní pracovníci.
Navzdory kongresovému mandátu z roku 2016 požadujícímu flotilu 355 lodí a vlastnímu cíli námořnictva stanoveném na 381 lodí, se těmto číslům výrobní tempo ani nepřibližuje. Při 296 plavidlech dnes zaostává zhruba o 25 lodí za trajektorií potřebnou k dosažení benchmarku do roku 2034.
Propad za Čínou a americké dilema letadlových lodí
Opakovaná zpoždění v programech údržby letadlových lodí dostala americké námořnictvo do nepříjemné situace. Vzhledem k rostoucímu napětí po celém světě je poptávka po letadlových lodí nejvyšší za několik posledních desetiletí.
Narůstající zpoždění narušila plány námořnictva tím, že omezila počet letadlových lodí, které má flotila k dispozici. V reakci na to má námořnictvo možnost prodloužit dobu hlídkování svých letadlových lodí, aby kompenzovalo lodě, které jsou v současné době mimo provoz. To by však mohlo mít nezamýšlený důsledek v podobě zvýšení zátěže údržby lodí, což by pravděpodobně vedlo k ještě větším zpožděním.
Další možností je postavit více letadlových lodí, ale i to je neuvěřitelně riskantní. Moderní letadlové lodě, jako je třída Ford, jsou neuvěřitelně drahé a složité stroje. Jejich stavba vyžaduje značné množství času a zdrojů, které námořnictvo nemá.
Případ Stennisu tak není jen technickým problémem jedné lodi, je zrcadlem hlubší strukturální slabosti, která v době rostoucího geopolitického napětí staví americké námořnictvo před stále naléhavější problémy.
Zdroj: 1945, National Security Journal, Ship Universe
Autor/Licence fotografie: USS John C. Stennis, U.S. Navy photo by Mass Communication Specialist 3rd Class Kenneth Abbate, CC BY 2.0