Izraelský hlavní bitevní tank Merkava vstoupil do služby v únoru 1979. Izrael zahájil vývoj poté, co britská vláda odstoupila od předchozího závazku prodávat tanky Chieftain. Nejnovější varianta, Merkava Mk4 Barak, byla představena v září 2023. Do přejímacích zkoušek vstoupila v lednu 2024. Mk4 váží přibližně 65 tun. Jeho vznětový motor MTU o výkonu 1 500 koní ho pohání rychlostí 64 km/h na zpevněných silnicích. Barak je vybaven systémem zaměřování Iron Vision od Elbit Systems, a poskytuje 360stupňové periferní vidění propojené s displejem velitele. Velitelé tanků mohou bojovat se zavřenými poklopy, což představuje zásadní vylepšení přežití. Tank je také vybaven detekcí hrozeb založenou na umělé inteligenci.
Ještě před několika lety se zdálo, že hlavní bojové tanky představují vrchol pozemní bojové techniky. Pak přišla válka na Ukrajině a záběry levných dronů ničících mnohamilionová obrněná vozidla obletěly svět. Podobné zkušenosti přinesly také boje v Pásmu Gazy, kde izraelské tanky čelily nejen protitankovým střelám, ale i improvizovaným bezpilotním prostředkům útočícím z výšky.
Izrael však nepatří mezi země, které by po prvních neúspěších začaly pochybovat o budoucnosti tanků. Místo toho vsadil na jejich další evoluci. Výsledkem je Merkava Barak, nejmodernější verze slavného izraelského tanku, která ukazuje, jak bude pravděpodobně vypadat obrněný boj v příštích desetiletích.
Tank, který vznikal podle zkušeností z bojiště
Izraelská armáda měla vždy jednu výhodu oproti mnoha jiným státům. Její nové zbraně nevznikaly pouze na základě teoretických úvah, ale především podle zkušeností z reálných bojů. Platilo to už pro první generaci Merkavy, jejíž vývoj začal po válce Jom Kippur v roce 1973. Izrael tehdy dospěl k závěru, že nejcennější součástí tanku není jeho kanón ani pancíř, ale samotná posádka.
Tomu odpovídala celá konstrukční filozofie. Motor byl přesunut do přední části korby, aby poskytoval dodatečnou ochranu osádce, zadní část tanku mohla sloužit k evakuaci raněných nebo přepravě pěšáků a důraz byl kladen na modularitu pancéřování. Každá další verze Merkavy pak odrážela zkušenosti z Libanonu, Gazy nebo dalších konfliktů.
Varianta Barak představuje dosud největší modernizaci od zavedení Merkavy Mk.4. Nejde přitom o nový tank v klasickém slova smyslu. Hlavní změny se odehrály uvnitř vozidla, tedy v elektronice, senzorech a způsobu, jakým posádka získává informace o okolním bojišti.
Ukrajina změnila pohled na tankovou válku
Ruská invaze na Ukrajinu zásadně proměnila pohled vojenských analytiků na obrněnou techniku. V prvních měsících války byly po celém světě sdíleny záběry zničených tanků, které se staly snadným cílem protitankových střel Javelin nebo NLAW. Později však přišla ještě větší změna. Bojiště ovládly levné FPV drony, které dokázaly za zlomek ceny tanku zasahovat jeho nejslabší místa.
Ukázalo se, že ani nejsilnější čelní pancíř neochrání vozidlo před útokem shora. Objevily se improvizované drátěné ochranné konstrukce, systémy elektronického boje a snahy o novou taktiku nasazování obrněných jednotek.
Izrael tento vývoj pozorně sledoval, přestože jeho vlastní zkušenosti byly odlišné. Konflikty v Gaze nebo Libanonu mají jiný charakter než rozsáhlá poziční válka na Ukrajině, přesto přinesly stejné poučení. Tank již nemůže spoléhat pouze na sílu svého pancíře. Musí vidět dál než protivník a reagovat rychleji. Právě na této myšlence je postaven celý koncept Merkavy Barak.
Umělá inteligence jako nový člen posádky
Největší novinkou není silnější kanón ani výkonnější motor, ale digitální architektura tanku. Izraelští konstruktéři se snažili odstranit problém, který provází obrněná vozidla od jejich vzniku, a to omezené množství informací, které má posádka během boje k dispozici.
Barak proto využívá rozsáhlou síť kamer, senzorů a výpočetních systémů propojených s prvky umělé inteligence. Jejím úkolem není rozhodovat o střelbě, ale pomáhat posádce filtrovat obrovské množství dat. Tank dokáže upozornit na potenciální hrozby, označit prioritní cíle nebo doporučit nejvhodnější reakci. Velitel se tak nemusí soustředit na desítky různých obrazovek a radiových hlášení, ale dostává již vyhodnocené informace.
Právě zkrácení času mezi objevením cíle a jeho zničením je dnes jedním z nejdůležitějších parametrů moderního bojiště.
IronVision: Když pancíř „zmizí“
Jednou z nejzajímavějších technologií je systém IronVision společnosti Elbit Systems. Velitel používá přilbu s displejem podobným těm, které známe z nejmodernějších stíhacích letounů. Obraz z kamer rozmístěných po celém tanku vytváří dojem, jako by pancíř vůbec neexistoval.
Takzvaný efekt transparentního pancíře výrazně zlepšuje situační přehled. Posádka tanku nemusí otevírat poklopy, aby získala přehled o okolí, čímž se snižuje její zranitelnost. Současně lze mnohem rychleji odhalit nízko letící drony, pohyb pěchoty mezi budovami nebo operátory protitankových střel.
Právě nedostatečný přehled o dění v okolí tanku byl jedním z faktorů, který v minulosti často vedl ke ztrátám obrněných jednotek při bojích v městské zástavbě.
Tank jako součást digitálního bojiště
Možná největší změnou ale není žádná jednotlivá technologie. Je jí způsob uvažování o tanku jako takovém. Merkava Barak už není osamoceným obrněným kolosem, který si musí poradit vlastními silami. Je součástí rozsáhlé digitální sítě propojující tanky, pěchotu, průzkumné drony, dělostřelectvo i velitelská stanoviště. Informace objevené bezpilotním prostředkem mohou být během několika sekund předány tankové posádce, která okamžitě reaguje. Stejně rychle může tank sdílet vlastní poznatky s ostatními jednotkami.
Takové propojení výrazně mění způsob vedení pozemních operací. Rozhodující už není pouze dostřel kanónu nebo tloušťka pancíře, ale rychlost předávání informací a schopnost jednotlivých systémů spolupracovat.
Tank přežije znovu a znovu svou smrt
Často se objevují tvrzení, že válka na Ukrajině definitivně ukázala konec tanků. Podobné předpovědi se však objevovaly už po druhé světové válce, během války ve Vietnamu nebo po konfliktech na Blízkém východě. Přesto tanky z bojiště nikdy nezmizely.
Pravděpodobnější je jiný scénář. Tank budoucnosti nebude fungovat jako samostatná bojová platforma, ale jako součást mnohem širšího systému zahrnujícího umělou inteligenci, elektronický boj, bezpilotní prostředky, aktivní ochranu i nepřetržitou výměnu dat. Přesně tímto směrem se dnes vydává izraelská Merkava Barak.
Zdroj: National Security Journal, IDF, Elbit
Autor/Licence fotografie: Merkava Mk4 Barak, IDF