Válka na Ukrajině se může blížit další fázi. Podle hodnocení ruských vojenských analytiků a důstojníků už nejde pouze o boj o jednotlivé frontové úseky, ale stále více o systematické ničení měst, průmyslu a kritické infrastruktury hluboko v týlu protivníka. Někteří ruští představitelé přitom otevřeně přirovnávají současný vývoj ke známé „válce měst“ mezi Íránem a Irákem z 80. let minulého století.
Historická paralela: Válka, která se přesunula nad města
Označení „válka měst“ pochází z íránsko-iráckého konfliktu v letech 1980 až 1988. Zatímco frontové linie se po letech bojů téměř nepohybovaly, obě země začaly stále intenzivněji útočit balistickými raketami na velká města protivníka. Bagdád, Teherán i další metropole se staly cílem opakovaných raketových úderů. Smyslem nebylo jen ničit vojenské cíle, ale také vyvolat paniku mezi civilním obyvatelstvem, ochromit ekonomiku a donutit politické vedení soupeře k ústupkům.
Přestože tehdejší raketové technologie byly ve srovnání se současností primitivní, psychologický efekt byl značný. Dnešní přesnější střely s plochou dráhou letu, balistické rakety i útočné drony dávají podobné strategii mnohem větší účinnost.
Rusko očekává dlouhou opotřebovací válku
Podle zveřejněných informací začíná část ruského vojenského vedení předpokládat, že konflikt nebude rozhodnut velkou průlomovou ofenzivou. Místo toho se může změnit v dlouhodobou opotřebovací válku, v níž budou hlavní roli hrát pravidelné útoky proti městům, energetické infrastruktuře, logistickým uzlům a zbrojní výrobě.
Tomu ostatně odpovídá i vývoj posledních měsíců. Rusko výrazně zvýšilo výrobu úderných dronů typu Šáhid/Geran, střel s plochou dráhou letu Kalibr, Ch-101 nebo hypersonických střel Cirkon a pravidelně kombinuje různé typy zbraní do rozsáhlých nočních útoků.
Ukrajina naopak stále častěji zasahuje cíle hluboko na ruském území. Terčem jsou letiště strategického letectva, sklady munice, rafinerie, průmyslové podniky nebo výrobní závody obranného průmyslu. Ani ruské pohraniční oblasti již nejsou mimo dosah ukrajinských dronů a střel dlouhého doletu.
Fronta se prakticky nehýbe, dálkové údery zesilují
Pozemní boje pokračují prakticky po celé délce fronty, jejich tempo je však výrazně pomalejší než v prvních letech války. Dobře vybudovaná obranná postavení, rozsáhlá minová pole a masové nasazení průzkumných i úderných dronů výrazně zvyšují ztráty při každém pokusu o větší průlom.
Výsledkem je situace, kdy obě strany hledají způsoby, jak protivníka oslabovat mimo vlastní frontovou linii. Útoky na energetiku, železniční uzly, sklady paliv nebo výrobní podniky se stávají běžnou součástí strategie. Nedávný rozsáhlý ruský raketový útok na Kyjev i další ukrajinská města ukázal, že Moskva nadále disponuje schopností provádět koordinované kombinované údery balistickými raketami, střelami s plochou dráhou letu i drony. Ukrajina sice významnou část střel zachytává, avšak rostoucí počet vypouštěných prostředků představuje stále větší zátěž pro protivzdušnou obranu.
Cílem není jen ničení, ale i vyčerpání protivníka
Moderní „válka měst“ není zaměřena pouze na okamžité vojenské škody. Stejně důležité je ekonomické a psychologické vyčerpání soupeře.
Každý úspěšný zásah elektrárny, rozvodny nebo průmyslového závodu znamená nejen přímé škody, ale také náklady na opravy, omezení výroby a tlak na civilní obyvatelstvo. Obránce je navíc nucen spotřebovávat drahé protiletadlové střely proti relativně levným dronům.
Stejnou logiku lze pozorovat i na ukrajinské straně. Kyjev se snaží zasahovat především objekty, které podporují ruský válečný průmysl nebo logistiku. Úspěšné útoky na rafinerie či muniční sklady mohou mít dlouhodobější dopad než dočasné územní zisky na frontě.
Kdo vydrží déle?
Pokud se skutečně naplní scénář připomínající íránsko-iráckou válku, nebude rozhodujícím faktorem pouze velikost armád, ale především průmyslová kapacita, schopnost vyrábět střely, drony a prostředky protivzdušné obrany.
Rusko disponuje větší ekonomikou i rozsáhlejší výrobní základnou, zároveň je však stále častěji vystaveno ukrajinským útokům na vlastní území. Ukrajina naproti tomu spoléhá na domácí výrobu bezpilotních prostředků a na pokračující podporu západních partnerů, zejména v oblasti systémů protivzdušné obrany a přesně naváděné munice.
Jestli se válka skutečně promění v dlouhodobou „válku měst“, nebude vítěz určován pouze úspěchy na bojišti. Rozhodující bude také schopnost chránit vlastní infrastrukturu, udržet průmyslovou výrobu a zároveň systematicky oslabovat ekonomické zázemí protivníka. Právě tato kombinace může v příštích letech ovlivnit průběh války více než jednotlivé ofenzivy na frontové linii.
Zdroj: Militarnyi, ISW
Autor/Licence fotografie: Ilustrační obrázek, Filip Klasna, obrázek vytvořen pomocí umělé inteligence (Gemini), Creative Commons Attribution 4.0 International (CC BY 4.0)