Když Volodymyr Zelenskyj oznámil, že na Ukrajině bojuje nejméně 155 čínských vojáků, ale i více, překvapilo to světové politiky, vojenské analytiky i nezávislé pozorovatele. Proč jsou ale čínští vojáci na Ukrajině a co zde vlastně pohledávají?
Čínská vojenská stopa na Ukrajině otevírá ve skutečnosti sadu mnohem zásadnějších otázek s ohledem na světovou bezpečnost. Nejde jen o pomoc agresorovi, i když v mnoha ohledech velice omezenou, ale přítomnost čínských vojáků má především pro Peking „zkušební účel“. Čína totiž testuje či simuluje vojenskou přítomností svých vojáků na Ukrajině skutečné válečné prostředí v případě, že by zavelela v budoucnu k útoku na Tchaj-wan. Potřebuje vědět, co vše obnáší ostrý konflikt v reálných podmínkách. Je krajně nepravděpodobné, že by Číňané byli na ukrajinské půdě na vlastní pěst jako dobrovolnický sbor bez souhlasu Pekingu.
Invaze není po obratu americké zahraniční politiky, ztělesňované již několik měsíců staronovým prezidentem Donaldem Trumpem, vyloučena, dokonce by se dalo říct, že se možná přiblížila. Ostatně v roce 2022, ale i dalších letech jsme byli svědky četných rozsáhlých vojenských cvičení v čínské režii kolem ostrova, zdálo se v jednu chvíli, že se smyčka až nebezpečně utahuje, a že se Tchaj-wan ocitl v bezvýchodném obklíčení. Čína zejména reagovala podrážděně po návštěvě Tchaj-wanu, kterou vykonala tehdejší předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová.
I když se nepochybně jednalo o demonstraci čínské námořní síly, Peking dává Tchaj-wanu s železnou pravidelností najevo, že pokud jednostranně vyhlásí nezávislost na Číně, může podniknout invazi s cílem svrhnout demokratický režim, nastolit svou vládu a sjednotit ostrov s pevninskou Čínou. Ostatně Peking stále nahlíží na Tchaj-wan jako na vzbouřeneckou provincii, která nemá provádět samostatnou politiku.
Číně může v dalších možných výbojných plánech významně pomoci nejen precedentní příklad ruské invaze na Ukrajinu, ale také současná politika dezinteresu Donalda Trumpa, jež nejen Evropu vnímá nikoliv primárně jako spojence, ale obchodního konkurenta, který brání svými ekonomickými kroky americkému blahobytu, a jejž má zařídit právě Trump. Na druhé straně tím Washington oslabuje ve svých důsledcích bezpečnostní záruky, které brali američtí spojenci, kteří jsou členy NATO jako samozřejmé, pevně dané.
A je tedy i vytvořen v mezinárodním prostředí precedens, kdy se ani Tchaj-wan nemůže cítit bezpečně. Nyní již bývalý americký prezident Joe Biden dával neochvějně najevo, že Tchaj-wanu v případě jednostranné vojenské akce ze strany Pekingu přijde na pomoc. Nyní se už na ni ostrov ale rozhodně spoléhat nemůže.
Je potřeba říct, že americké dodávky vojenské pomoci ostrovu i nadále trvají. Na konci svého mandátu dal Biden zelenou balíčku vojenské pomoci v hodnotě 571 milionů dolarů. Na druhou stranu v době, kdy Trump razí ostře vypjatou nacionalistickou politiku, a kdy středobodem všeho dění mají být jen USA, nedávají Tchaj-wanu jasné záruky do budoucna. Sám by se mocnějšímu nepříteli ostrov ubránil se svými stávajícími vojenskými kapacitami jen těžko.
Tchaj-wan si však nemůže dovolit zpřetrhat vztahy s Washingtonem, a to i přes uvalení 32% cla. Naopak přislíbil, že bude více finančních prostředků vynakládat na svou obranu, doufá také v hlubší ekonomickou spolupráci s USA. To vše se děje v době, kdy ostrov navštívila americká delegace, kterou tvoří republikánští senátoři Pete Ricketts, Tedd Budd a senátor za Demokraty Chris Coons. Je to první oficiální návštěva ostrova za trvání Trumpovy administrativy. Navzdory tradičně silným Trumpovým prohlášením, že to byl Tchaj-wan, který „ukradl“ americký polovodičový průmysl, se schůzky nesly v dělném duchu.
Je samozřejmě otázkou, za jakých okolností by Čína podnikla invazi na Tchaj-wan, musela by mít silnou záminku a vědět, že USA ostrovu neposkytne žádoucí vojenskou pomoc. Nicméně doba, kdy Rusko zaútočilo na Ukrajinu, a kdy je Amerikou přetvářen dosavadní světový řád, nahrává územnímu expanzionismu. Toho může v budoucnu beze zbytku Čína využít.
Autor/Licence fotografie: Baycrest – Own work, CC BY-SA 2.5