V pátek 18. září 2026 americký prezident Donald Trump oznámil, že USA uzavřely se Dánským královstvím a Grónskem dohodu, která jim podle něj dává trvalou kontrolu nad bezpečností ostrova.
Pohledy obou stran na dohodu se ale liší
Americká strana tvrdí, že dohoda vylučuje z Grónska vojenskou přítomnost Ruska a Číny. Text dohody zveřejněn nebyl a její podoba je zatím známa hlavně z vyjádření amerických představitelů. Dánsko a Grónsko zdůrazňují jiný aspekt. kdy tato dohoda podle dánské premiérky Mette Frederiksenové uznává suverenitu Království i právo obyvatel Grónska na sebeurčení.
Trump ve svém příspěvku na Truth Social uvedl, že dohoda nestojí USA nic a nemá časové omezení. Ministr zahraničí Marco Rubio ji podle amerických médií popsal jako řešení, které „trvale a zcela“ řeší bezpečnostní obavy Washingtonu.
Formulace z Kodaně a Nuuku jsou opatrnější. Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen mluvil o tom, že Grónsko se chystá do takové dohody vstoupit. Podle CNN navíc podepsaná dohoda musí projít ještě parlamentním schvalováním, dánským i grónským.
Klíčové body dohody podle americké strany
Podrobnosti pocházejí od anonymních amerických úředníků, které citovala například Fox News. Fox označil své informace za exkluzivní. Podle těchto zdrojů dohoda obsahuje:
- trvalý přístup, základny a přelety, bez data vypršení platnosti,
- možnost zřizovat další americké instalace, o nichž by se USA radily s Dánskem a Grónskem, ale nepotřebovaly by jejich souhlas,
- zákaz základen a vojsk zemí mimo NATO, tedy i Číny a Ruska,
- omezení „citlivých investic“ (telekomunikace, podmořské kabely, přístavy, kritické nerosty) na USA a jejich spojence,
- platnost i po případném vyhlášení nezávislosti Grónska,
Zákaz základen pro státy mimo NATO a platnost po případné nezávislosti potvrdily i další zdroje. Bod o tom, že Dánsko a Grónsko by nemusely nové instalace schvalovat, zatím pochází pouze z americké strany. Ani jedna ze zúčastněných vlád ho veřejně nepotvrdila.
USA a Grónsko v průběhu let
USA jsou v Grónsku vojensky přítomny již desítky let. Podle agenturních zpráv už měly díky smlouvě z roku 1951 téměř úplná práva na přelety a zřizování základen. Nejznámějším americkým zařízením je základna Pituffik (dříve Thule Air Base) na severozápadě ostrova, kterou provozují americké vesmírné síly.
V lednu 2026 se napětí mezi USA a Dánskem výrazně vyostřilo, a Frederiksenová varovala, že americké převzetí ostrova by znamenalo konec NATO. Šest evropských lídrů se ke Kodani připojilo ve společném prohlášení, že ostrov patří jeho obyvatelům.
Poté se jednání přesunula do užšího formátu. Už v lednu Nielsen mluvil o pracovní skupině na vysoké úrovni. Podle amerického úředníka citovaného Fox News probíhala od února jednání, která nepronikla na veřejnost.
Grónsko leží mezi Severní Amerikou a Evropou a je významným bodem pro včasné varování před raketami a sledování Arktidy. Základna Pituffik hraje v americkém systému včasného varování před balistickými raketami důležitou roli. V Grónsku je umístěn radar AN/FPS-132 (UEWR – Upgraded Early Warning Radar), který je určen k detekci balistických střel letících po predikovatelných drahách. Tento radar sleduje objekty ve vesmíru a ve vysokých vrstvách atmosféry, obvykle nad 1 000 km.
Administrativa podle Fox News předpokládá, že rozšířená přítomnost by mohla podpořit plánovaný systém protiraketové obrany Golden Dome.
Podle Američanů při zachování stávajícího status-quo mohlo být jakékoliv zemi, včetně protivníků, teoreticky povolena výstavba základny v Grónsku. To je interpretace americké strany a není nezávisle ověřena. Právě omezení investic v telekomunikacích, těžba nerostů a přístavech pak Washington srovnává s Panamským průplavem, kde čínské komerční zájmy podle něj vyvolaly bezpečnostní obavy.
Největší nejasností zůstává praktický dopad. Podle agentur není jasné, zda v důsledku dohody vzniknou nové americké základny. Trump a ministr obrany Pete Hegseth sice hovoří o rychlém budování „velké vojenské přítomnosti“, čísla ani lokality ale nezazněly.
Otevřená zůstává i otázka reakce v Grónsku, jehož obyvatelé podle agentury Reuters směřují k nezávislosti a americkou snahu o dominanci vnímají kriticky.
Zdroj: Fox News, CNN, NBC News, Reuters
Autor/Licence fotografie: Donald Trump, Gage Skidmore, CC BY-SA 2.0