Írán v důsledku útoku na svá jaderná zařízení pohrozil blokádou klíčové námořní obchodní trasy – Hormuzského průlivu. Jaké by mohly být důsledky takového kroku?
Napětí na Blízkém východě se nebývale zostřilo. Po izraelských a amerických leteckých úderech na íránská jaderná zařízení hrozí Teherán v odvetě, že může uzavřít Hormuzský průliv. Jedná se o jednu z klíčových námořních obchodních cest na světě, prochází přes ní asi 20% celosvětových dodávek ropy a zkapalněného zemního plynu (zhruba 17–18 milionů barelů denně).
Pro Írán je vývoz ropy důležitým zdrojem příjmů pro státní pokladnu. Prodej ropných výrobků totiž tvoří více než 17% celkového vývozu země, zemní plyn se na vývozu podílí 12%. V roce 2023 byl Írán čtvrtým největším producentem ropy mezi zeměmi OPEC. I když mezinárodní společenství na Teherán uvalilo sankce, nezabránilo to teokratickému režimu ve vývozu ropy. Z toho těžila především Čína, v roce 2023 odebírala téměř 90% ropy. Peking profituje rovněž z faktu, že cena ropy poskytnutá Íránem je nízká. Podle londýnské televize Iran International prodává Írán ropu se slevou 20% oproti světové tržní ceně.
Zaminování průlivu a zabavování plavidel
Podle televizní stanice Al Džazíra by se Írán mohl pokusit průliv zaminovat. V krajním případě pak použít i násilné prostředky, například útočit na plavidla v Perském zálivu, nebo se je pokusit zabavit. To je ostatně metoda, kterou Teherán už v minulosti použil.
Může se sice na první pohled zdát, že Írán má trumfy v ruce, protože může uzavřít důležitou námořní obchodní tepnu. Jenže pokud na věc budeme pohlížet realistickým pohledem, tak by si Teherán tímto opatřením významně uškodil. Promítlo by se to samozřejmě negativně do vlastních příjmů ropy, nicméně by opatření současně rozezlilo Čínu jako důležitého partnera. A nejen ji, ale také ostatní státy a sousedy Íránu. Například Kuvajt, Irák a Spojené arabské emiráty přepravují svou ropu právě Hormuzským průlivem. Pokud by došlo k jeho blokádě, tak by Írán mohl ztratit významné spojence v regionu, protože ropa by nemohla najít své adresáty a zmíněné a další státy by na tom výrazně finančně tratily. V nejzazším případě by mohla vypuknout regionální válka s širším zapojením dalších klíčových interesentů na Blízkém východě.
Ekonomická sebevražda
Je však nutno uvažovat v širších souvislostech, a pokud by došlo ke zmíněnému kroku, vyvolalo by to zcela jistě rychlou vojenskou reakci USA, ale i evropských zemí v podobě nových leteckých útoků. Evropa by totiž byla také citelně zasažena, protože by zdražil benzín, elektřina nebo potraviny. Trhy by po uzavření průlivu zareagovaly prudkým růstem ceny ropy a zemního plynu, což by mohlo vést k energetické krizi s vážnými důsledky. Podle globální investičně bankovní společnosti Goldman Sachs by blokáda Hormuzského průlivu mohla znamenat prudký výkyv ceny ropy směrem nahoru, a to nad 100 dolarů za barel. Vedlo by to rovněž k narušení stávajících dodavatelských řetězců. Ostatně americký ministr Marco Rubio v interview pro „spřátelenou televizi„ Fox News vyslal Teheránu jasné varování. Prohlásil, že by to pro něj byla ekonomická sebevražda, pokud by se k uzavření trasy přece jen uchýlil.
Krok, který by se obrátil proti svému strůjci
Blokáda klíčové obchodní trasy by tak rychle obrátila proti Íránu. Naopak by hrozila možná destabilizace režimu, protože by sami Íránci na to ekonomicky doplatili a dala by se tak očekávat prudká odezva společnosti namířená proti státní moci. A to si přirozeně nemůže v současné napjateé situaci vládnoucí skupina dovolit. Írán často v krizových chvílích blafuje a koneckonců uzavřením Hormuzského průlivu v minulosti již hrozil. Nikdy ale hrozbu nedodržel. Ani duchovní vůdce Alí Chameneí, který hovořil o tom, že se Izrael dopustil vážné chyby a stihne ho zasloužený trest, se konkrétně nezmínil o možném uzavření průlivu.
Zdroj: Deutsche Welle, Al Džazíra
Autor/Licence fotografie: USS Carl Vinson (CVN 70) transits the Strait of Hormuz, U.S. Pacific Fleet’s photo, licensed as CC BY-NC 2.0