Dosažení míru na Ukrajině je nyní prioritním cílem, otázkou samozřejmě je, jakou podobu bude mít a jak budou vypadat v praktickém ohledu bezpečnostní garance Ukrajině. Evropa by mohla za bezpečnost na Ukrajině platit USA, píše dobře informovaný web Defense News.
Bývalá administrativa prezidenta Joea Bidena měla v podpoře Ukrajiny jasno. Kyjevu poslala vojenskou pomoc za desítky miliard dolarů. Bidenův nástupce Donald Trump však zvolil odlišný přístup ve snaze dosáhnout mírového řešení konfliktu, který vyvolaly expanzionistické plány putinovského Ruska. Jedním z prvních kroků staronového nájemce Bílého domu tak bylo přerušení vojenské pomoci Ukrajině, o pár týdnů později po podepsání pro něho klíčové dohody o nerostech nicméně opět odsouhlasil prodej zbraní napadenému státu.
Trump: Evropa musí vynakládat více prostředků na obranu Ukrajiny
Trump si nicméně neodpustil takřka obligátní kritiku, že ve srovnání s USA přispívá Evropa na obranu Ukrajiny daleko méně. Na druhou stranu německý think tank Kielský Institut ukázal ve své analýze opak. Podle Kielského institutu USA utratily mezi 24. lednem 2022 a 30. červnem 2025 celkem 130,6 miliardy dolarů, zatímco Evropa ze stejné období 165,7 miliardy dolarů.
USA od začátku Trumpova nástupu do funkce prezidenta poměrně jasně deklarovaly, že Evropa má nést daleko větší břímě nákladů na obranu Ukrajiny. Minulý týden ve středu prohlásil americký viceprezident J. D. Vance, že Evropa má zaplatit většinu nákladů na obranu válkou zkoušeného státu. „Ať už pomoc bude mít jakoukoliv formu, Evropa bude muset nést lví podíl tohoto břemene,“ řekl americký prezident televizní stanici Fox News. „Je to jejich kontinent, jejich bezpečnost a náš prezident se vyjádřil zcela jasně – Evropa bude muset zvýšit své úsilí,” dodal.
Nákup amerických zbraní výměnou za bezpečnost?
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj mezitím nabídl, že by Ukrajina zaplatila 90 miliard dolarů za nákup amerických zbraní výměnou za bezpečnostní garance. Již dříve informoval deník Financial Times, že Ukrajina nabídla odkoupení amerických zbraní v hodnotě 100 miliard dolarů, transakci by financovali evropští partneři. Návrh by byl doplněn separátní dohodou v hodnotě 50 miliard dolarů na výrobu dronů společně s ukrajinskými společnostmi. Pokud válka s Ruskem Ukrajině v něčem pomohla, tak zcela určitě ve výrobě a technologii dronů, které umí proti silnějšímu nepříteli na bojišti využívat.
800 miliard eur na přezbrojení Evropy
Nicméně EU může stát v budoucnu před výzvou, že nákupy amerických zbraní oslabí její snahy na vynakládání více peněz do vlastního obranného průmyslu. Zkraje roku představila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová plán s přiléhavým názvem ReArm Europe na přezbrojení Evropy, když v této souvislosti navrhla i uvolnění rozpočtových pravidel EU.
To jde ruku v ruce s tím, že Evropa v ovzduší stále trvajícího konfliktu na Ukrajině zanedbala své obranné kapacity a nebyla schopná poskytnout Ukrajině tak účinnou vojenskou pomoc. Na každý pád by se mohlo v plánu shromáždit skoro 800 miliard eur na investice do obrany. Nový program pak také poskytne členským státům EU půjčky ve výši 150 miliard eur na obranu.
800 miliard eur už je částka, která by dokázala kompenzovat evropské nákupy americké vojenské techniky, což by mohlo zajistit bezpečnost Ukrajiny. Trump by přenesl zodpovědnost za bezpečnostní garance napadeného státu na Evropu, na jejíž bedrech by zůstal největší díl zodpovědnosti. Otázkou samozřejmě zůstává, jak by v praxi takový model dlouhodobě fungoval. Vše tak může nakonec jinak a bude záležet na dalších jednáních velmocí, tedy hlavně USA a Ruska ohledně proponovaného míru na Ukrajině. První schůzka na Aljašce nepřinesla významnější výsledky, a ani nemohla, uvidíme, co vzejde z dalších summitů, kde už by měly být představeny konkrétnější detaily ohledně trvalých bezpečnostních záruk Kyjevu.
Zdroj: Defense News, Kielský institut
Autor/Licence fotografie: Pixabay