Americké námořnictvo se potýká v současné době s řadou problémů, tím největším je ale zmenšující se flotila, kdy už má Čína náskok v počtu válečných lodí.
US Navy se podle dostupných informací dnes skládá z 296 lodí, z nichž 238 je v aktivní službě, uvádí web Maritimes Magazines. Před 9 lety si plán amerického námořnictva, který vycházel z analýzy hrozeb Číny a Ruska, stanovil cíl dosažení celkem 355 plavidel, který byl v roce 2018 uzákoněn (jednalo se o National Defense Authorization Act). Ten byl rozšířený na cíl dosáhnout 381 lodí do roku 2045.
Zmenšující se flotila
I když se americké námořnictvo potřebuje rozšiřovat, skutečností zůstává, že se spíše zmenšuje, což nahrává na druhou stranu Číně, která cílevědomě na moři expanduje. V současti Čína disponuje více než 370 válečnými loděmi a snaží se postupnými kroky, které zahrnují stavbu všech druhů plavidel včetně letadlových lodí reálně zpochybnit americkou námořní dominanci. Peking navíc staví svá plavidla rychlým tempem, kterému USA nestačí.
Zde se pak obnažují hlavní problémy amerického námořnictva, tedy především stárnutí flotily, zpožďování dodávek, nedostatek suchých doků, kvalifikovaných lidí a v neposlední řadě nedostatečná výkonnost průmyslu. Jak ukázala zpráva GAO (The United States Government Accountability Office – Americký vládní kontrolní úřad), US Navy se musí vypořádat také s rezervami v údržbě útočných ponorek a přidružují se další potíže související s různými třídami plavidel.
Jak uvádí dobře informovaný zdroj National Security Journal, výstavba torpédoborců Arleigh Burke nesplnila své stanovené cíle, program fregat třídy Constellation má zpoždění, třída ponorek Virginia nedodává 2 jednotky ročně, jak bylo původně stanoveno, v roce 2025 se počítá dokonce pouze s jediným plavidlem kvůli omezené kapacitě průmyslu a rozpočtovým omezením. A tak bychom mohli pokračovat dál. Na každý pád existuje ze současné situace východisko, jež může perspektivně zlepšit stav amerického námořnictva, který je obtěžkán řadou potíží.
Plán na zlepšení nepříznivého stavu existuje
Prvním krokem je promyšlený odprodej těch plavidel, které se již nevyplatí dále udržovat, protože se to námořnictvu značně prodražuje. Jak píše web National Security Journal, například křižník, který stráví polovinu své životnosti v suchém doku, je už přítěží. Vyřazení starých plavidel, do nichž se již nevyplatí investovat, uvolní prostředky nezbytné pro novou výstavbu. Druhým krokem je potom průmyslová obnova. Musí se stavět nové loděnice, stávající pak modernizovány, s čímž souvisí i potřeba kvalifikované pracovní síly, o níž už byla řeč na jiném místě.
Musí vzniknout nové dodavatelské řetězce pro kriticky důležité komponenty. Třetí krok představují ambice námořnictva, které se týkají počtu válečných plavidel. Flotila 381 lodí či velké počty hladinových nebo podmořských plavidel jsou sice dobrým plánem, nicméně samotná kvantita neznamená nic bez jejich připravenosti a udržitelnosti. Početně menší, modernější a spolehlivější námořnictvo, které je akceschopné, a jehož plavidla jsou připravená k nasazení, je strategicky výhodnější než velké, ale nestabilní.
Čínská námořní síla roste
Už jsme zmiňovali, že Čína předčila USA v počtu válečných lodí. Pojďme si nyní rozebrat, jak se vyvíjí čínská námořní síla. Jak píše BBC, v posledních dvou dekádách Peking zvýšil své investice do stavby nových lodí. To se mu nyní vyplácí. Analytik Nick Childs míní, že čínská kapacita stavby lodí je asi 200krát větší než v USA. Podle studie Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) vyrobily čtyři největší čínské loděnice – Dalian, Kanton, Ťiang-nan a Hudong-Zhonghua v letech 2019-2023 39 válečných lodí s celkovým výtlakem 550 000 tun. Jen pro srovnání – britská Royal Navy má v současnosti podle odhadů výtlak asi 399 000 tun.
Americké námořnictvo má v současné době stále větší než tonáž než čínská. To je dáno hlavně větším počtem aktivních letadlových lodí. Zatímco USA mají 11 letadlových lodí, Čína 2 aktivní – Liao-ning a Šan-tung. Dále se pracuje na třetí letadlové lodi Fu-ťien (Typ 003) a čtvrté, prozatím bezejmenné (Typ 004).
Nová čínská plavidla
Nicméně Čína se věnuje stavbě dalších plavidel jako torpédoborců, fregat, ponorek a jiných. Za zmínku jistě stojí také výstavba stealth raketových torpédoborců Typu 055, ve službě je třída od roku 2020, 8 jednotek je aktivních, na dalších se v současné době pracuje. Plný výtlak plavidel o délce 183 m činí 13 500 t, mohou dosáhnout rychlosti 30 uzlů, dosah činí 5 000 námořních mil při rychlosti 18 uzlů.
Co se týče ponorek, ani tady Peking nezahálí. V plánu je výstavba moderních jaderných útočných ponorek třetí generace – Typu 095. Plavidla budou charakteristická sníženou akustickou stopou, ve srovnání s Typem 093 budou mít pokročilejší jaderný reaktor. Program nových podmořských plavidel počítá i s Typem 096, jadernými ponorkami s balistickými střelami. Mají mít lepší tichost, zlepšenou konstrukci a budou vybaveny moderními SLBM (ponorkovými balistickými raketami). Pro námořnictvo budou mít také význam v tom, že zvýší čínskou nukleární odstrašující složku.
Tento přehledový blok uzavřeme ještě stavbou nových víceúčelových raketových fregat Typu 054B. Plavidla doznala několika změn oproti předchozí třídě 054A. Především jsou delší a širší, jsou využitelné pro široké spektrum misí, mohou sloužit k protiletadlové a protilodní obraně a rovněž protiponorkovému boji. Mají zlepšenou stealth technologii a pokročilé senzory. Jejich výtlak činí asi 5 000 tun.
Pokud shrneme výše uvedené, dojdeme k závěru, že Čína má sice větší námořnictvo, pokud se týká válečných plavidel, americké však disponuje stále větší tonáží, více letadlovými loďmi, větší projekcí globální síly a pokročilejšími možnostmi. Nicméně Čína pilně pracuje na tom, aby v těchto ohledech dohnala USA, za posledních dvacet let se její námořnictvo znatelně rozrostlo. Uvidíme, co přinese další dekáda. USA nicméně musí se vší vážností přistoupit k odstranění slabin námořnictva, o nichž jsme shora hovořili, aby si udržely i do budoucna námořní superioritu.
Zdroj: Maritime Magazines, National Security Journal, GAO, BBC
Autor/Licence fotografie: USS Nimitz (CVN 68), Shannon E. Renfroe, US Navy, Public Domain