Když Donald Trump nedávno prohlásil, že USA obnoví testování jaderných zbraní, způsobilo to na mezinárodním poli překvapení, možná i šok. Jde o výrok, který je míněn vážně, nebo se jedná opět o jeden ze známé série neuvážených tvrzení, kdy Trump dřív mluví, než myslí? Pokud ano, mohlo by to ve svých důsledcích vést k novým jaderným závodům.
Novináři, analytikové i světoví politikové si nyní kladou otázku, zda měl americký prezident na mysli test jaderných nosičů, nebo plnohodnotný nukleární test, čili explozi. To zatím s jistotou nevíme. Na každý pád Trump zdůvodňuje obnovu testování jaderných zbraní jako reakci na to, že to dělají i ostatní státy. Prohlásil, že tak činí Rusko, Čína, Pákistán a Severní Korea. Problém spočívá v tom, že až na Severní Koreu to žádný z dalších uvedených států reálně nedělá. Čína už ostatně popřela, že by prováděla jaderné testy. Trump však na výtku, že je tyto země neprovádí, odpověděl po svém, že to samozřejmě veřejně nepřiznají a dělají to tajně. Žádné hodnověrné důkazy ale pro své tvrzení nepředložil.
Zákonitý efekt domina
Otázkou tak zůstává, proč americký prezident chce tak horlivě přistoupit nyní k testování. Nabízí se reakce na Rusko, které je na „nukleárním poli“ v poslední době zvlášť aktivní a testuje nové zbraně. USA skrze Trumpa tak mohou mít pocit, že ztrácí v této konfrontaci odstrašující sílu v rámci vlastné jaderné doktríny, a chtějí si získat potřebný čas. Trumpovo prohlášení následovalo těsně poté, co Rusko „údajně“ úspěšně otestovalo jaderné torpédo Poseidon a proběhly zkoušky nové rakety Burevestnik, která může nést jadernou hlavici. Takže zřejmě neuvážené nebylo a sleduje určitý cíl, respektive má být tlakem nejen na Rusko, ale i sekundárně další státy, jako například Čínu.
Nicméně pokud by USA opravdu obnovily plnohodnotné jaderné testy, jakých historie zažila hodně, následoval by zřejmě dominový efekt. Země, které neprovedly jaderný test od devadesátých let, by mohly udělat to samé jako USA, které zkoušky pozastavily v roce 1992. Mohlo by to vést prudkému jadernému zbrojení a „šermování atomovkami“, ale na druhé straně by to bylo popření dohod z minulosti, v nichž se jednotlivé státy zavazovaly k tomu, že neprovedou jaderný výbuch, a to pod vodou, na zemi či ve vzduchu. Svět by se tak mohl dostat v problematice zákazu jaderných zbraní či testů někam na začátek šedesátých let a tehdy zuřící studené války mezi dvěma supervelmocemi.
Nejen Rusko by reagovalo
V roce 1963 byla podepsána v Moskvě smlouva o částečném zákazu jaderných zkoušek, jejímiž signatáři byl SSSR, USA, Velká Británie a později i řada dalších států. Tato smlouva byla signována po tzv. karibské krizi, kdy svět stanul na prahu třetí světové války a studená válka se proměnila na chvíli v horkou. Dohoda znamenala zákaz testů ve vesmíru, pod vodou a atmosféře. Jednalo se o první významnou smlouvu, která omezovala jaderné výbuchy, jež začaly po druhé světové válce. Zejména SSSR chtěl tehdy rozbít „atomový monopol“ Spojených států a první jadernou bombu úspěšně vyzkoušel v roce 1949. Následovala Francie v roce 1960 a Čína o čtyři roky později.
Rusko se již nechalo ústy Vladimira Putina slyšet, že pokud USA obnoví jaderné testy, přikročí k recipročním opatřením. „V této souvislosti jsem nařídil ministerstvu zahraničí, ministerstvu obrany, tajným službám a příslušným civilním orgánům, aby nashromáždily všechny potřebné informace, nechaly je analyzovat Radou bezpečnosti a předložily koordinované návrhy na možné první kroky zaměřené na přípravu na testy jaderných zbraní,“ uvedl Putin. Rusko neprovedlo žádný jaderný test od rozpadu Sovětského svazu v prosinci 1991.
Jestliže by USA skutečně přikročily k obnově jaderných zkoušek, efekt by mohl být právě opačný. Rozpoutalo by se jaderné zbrojení v situaci, kdy stále probíhá rusko-ukrajinská válka a bezpečnostní prostředí se nadále povážlivě zhoršuje. Rusko a Čína by pravděpodobně reagovaly posílením vývoje nových zbraní. O kom se však málo v této souvislosti málo mluví, je Indie. Její snahy po vylepšení termonukleárních zbraní a pokročilejších jaderných hlavicích jsou nicméně dobře známé. Indie vyvíjí také moderní nosiče a své by tempo taktéž velmi pravděpodobně zvýšilo.
Pokud se tedy Trump domnívá, že jeho silné výroky vytvoří primárně tlak na Rusko, aby omezilo testování nových zbraní, protože USA se v tomto směru obávají o vlastní účinnou schopnost odstrašení, může se mu to naopak vrátit. Ale jen v tom špatném.
Autor/Licence fotografie: Ilustrační fotografie, Geralt, Free for use under the Pixabay Content License