Rusko nereaguje na návrh USA na uzavření dočasného příměří. Není divu. Na frontě má momentálně agresor navrch a nehodí se vůbec do kremelských plánů. Postupuje přesně opačně, místo dočasného klidu zbraní, jak jej preliminárně narýsovala americko-ukrajinská jednání v Džiddě, rekrutuje nových 160 tisíc branců. Proč? Na rozpoutání nové ofenzivy, aby Rusko Ukrajinu donutilo k příměří podle vlastních not, a aby s ní jednalo jako s poraženým státem, kterému vše nadiktuje.
Je zřejmé, že nynější americký návrh příměří se Kremlu nehodí do „válečného krámu“, proto na něj přirozeně nereaguje a mlží. Naopak, Vladimir Putin, který dovedně vodí Donalda Trumpa za nos, se chystá povolat do zbraně 160 000 nových vojáků. Cíl je přitom jasný a nemusíme dlouho chodit kolem horké kaše. Ruský prezident nejenže nechce za současných podmínek uzavřít příměří, ale hodlá pokud možno rozhodnout situaci na frontě, kde se invazorům v současné době daří. Přitom Washington se s Kyjevem dohodl v Džiddě na třicetidenním příměří již 11. března. Chybí však souhlas druhé strany, tedy agresora, a ten alespoň v nadcházejících týdnech přijde jen těžko.
Ruská pozice síly
Server Politico napsal, že Kreml se připravuje na novou ofenzivu a chce způsobit Kyjevu takové ztráty, aby jej donutil uzavřít příměří výhradně za podmínek, které si Rusko samo nadiktuje z pozice síly. Putin se domnívá, že nová ofenziva, která by mohla vypuknout v létě, dorazí ukrajinskou armádu a ve svých důsledcích paralyzuje její další bojeschopnost. Politicky si Putin chce vytvořit vhodné podhoubí tím, že navrhl, aby byla zavedena správa Ukrajiny pod záštitou OSN. Ta by umožnila uspořádání podle Putina demokratických voleb, což by otevřelo cestu k vyjednání mírové dohody mezi Moskvou a Kyjevem.
Nicméně tento projekt je zcela účelový a Putinovi jde o to se suchou cestou zbavit prezidenta Volodymyra Zelenského, s nímž odmítá zasednout za společný jednací stůl, a nehodlá s ním v žádném případě rokovat jako s rovnocenným partnerem, ale vazalem. Jak se zdá, návrh je stejně pouze mrtvě narozeným dítětem, protože jej zamítl právě Trump, ale také samotná ukrajinská ústava. Zelenskyj si to pak nemůže dovolit už z toho důvodu, že by Ukrajina ztratila správou země pod patronátem OSN atributy suverénního a nezávislého státu. Jeho politická pozice by se mohla fatálně otřást.
Trumpa vodí Putin za nos
Jak se zachová nyní Trump, který prohlásil, že stojí „uprostřed konfliktu“, a že má dostatečné páky na obě strany konfliktu? Zatím tlačí v dohodě o nerostných surovinách výhradně na Kyjev, nová verze dohody je pro Ukrajinu po ekonomické stránce značně nevýhodná. Ten samý postup však v případě Ruska nemůže aplikovat. Trump potřebuje Rusko jako silného geopolitického partnera k vyvíjení tlaku na Čínu, která je nyní v hledáčku Washingtonu, takže přílišný tlak na Moskvu nemůže vyvíjet, protože by byl v praxi kontraproduktivní. Může však vznést proti Rusku výhrůžky, disciplíně, v níž je sám velmistrem. Putinovi ve verbální rovině hrozí, že uvalí až 50procentní cla na ruskou ropu, nevylučuje ani další sankce. Nicméně zde musíme brát, že je to pravděpodobně jen planá výhrůžka, kterou by zřejmě v praxi nenaplnil, protože zisky jednoho z klíčových ruských artiklů by razantně klesly. A to by Kreml viděl opravdu jen nerad.
Plán na brzké uzavření příměří na Ukrajině je tak v následujících týdnech nepravděpodobný. Účelově ho zdržuje Rusko, které chce rozhodnout na bojišti a až potom jednat. Nevzdalo se přitom plánů, jak udělat z Ukrajiny svůj protektorát, či ji rozdělit. Putin čeká na vhodný okamžik obratu, nyní je bezpředmětné mluvit o příměří v jakékoliv formě, protože ho jedna strana války cíleně sabotuje.
Autor/Licence fotografie: Image by Luaks Johnns from Pixabay