Vztahy USA a Venezuely se v poslední době znatelně zhoršily a ve vzduchu je cítit patrné napětí. Může se překlopit do nějaké formy ostré konfrontace?
Když americká armáda zneškodnila 11 lidí při útoku na člun, který měl přepravovat drogy z Venezuely, tak to jen přililo olej do ohně mezi Caracasem a Washingtonem. Vztahy obou zemí totiž už dlouhodobě procházejí velkou krizí a nedá se vyloučit ani nějaká forma lokálně uzavřeného ozbrojeného konfliktu. Ostatně venezuelský autoritářský prezident Nicolás Maduro mobilizuje zemi, jež vyzbrojuje své milice, které mají čítat několik milionů členů. Kde ale hledat příčiny roztržky, jež hrozí další eskalací? Důvodů je několik.
Proti Madurovi
V prvé řadě se USA kriticky vymezily proti Madurovi jako autoritářské hlavě státu, která záměrně potlačuje opozici, nepřipouští její představitele k volbám a nedodržuje demokratické standardy. Ještě Bidenova administrativa se rozhodla zavést proti venezuelskému ropnému a plynárenskému sektoru sankce, což vyvolalo na straně Venezuely prudké pobouření, neboť právě tamní ekonomika významně těží ze značných ropných příjmů.
Venezuela naopak obviňuje USA z eskalace napětí, zejména si jí nezamlouvá zesílená americká vojenská přítomnost v jižním Karibiku. Caracas pak nařkl Washington z porušování suverenity diverzními a dalšími operacemi. Nicméně americký prezident Donald Trump argumentuje tím, že zmíněnými operacemi chce naopak účinně zasáhnout drogové gangy na území Venezuely, které pašují narkotika na území USA.
Ve hře je více
Každopádně USA sledují svou zvýšenou námořní přítomností v jižním Karibiku určitě více než jen eliminaci rybářských člunů napěchovaných drogami. Musíme věci vidět v širších geopolitických souvislostech. USA zvyšují tlak proti Venezuele nejen z důvodu pašování narkotik, ale chtějí Caracas také odradit od provokací na hranicích s Guyanou. Venezuela si totiž pochybnými a nedůvěryhodnými argumenty nárokuje na dvě třetiny území sousední Guyany. A možná ještě pochybnější bylo kvůli tomu vyhlášení referenda, kde se Venezuelané vyjádřili k připojení části guyanského území pozitivně.
Guyana se stává pro USA čím dál důležitějším partnerem. Americké firmy mají v zemi rozběhnuté významné ekonomické projekty, USA jsou jedním z největších investorů. A důležité je zmínit i skutečnost, že jihoamerická země zažívá obrovský růst v těžbě ropy. USA tak mají eminentní zájem na tom, aby Guyana byla politicky i ekonomicky stabilní zemí.
Konsolidace Trumpovy voličské základny
Jiným důvodem je i konsolidace Trumpovy politické či voličské základny. Americký prezident dal na srozuměnou, že hodlá podniknout patřičné kroky proti režimům, které sám označí jako země zločineckých kartelů. Trump rovněž činí aktivní opatření k zastavení migrace z Jižní Ameriky včetně Venezuely. V jejím případě Trumpova administrativa zrušila dočasný chráněný status (Temporary Protected Status – TPS) pro stovky tisíc Venezuelanů, které byly dříve chráněny proti deportaci. Nyní jsou tak vydány na milost a nemilost amerických úřadů, které mohou o deportaci rozhodnout.
Americká zesílená námořní přítomnost v jižním Karibiku tak má být pro Madura a jeho režim kromě jiného nejen ukázkou americké síly, ale rovněž jasným signálem, že ani Maduro nemá nic jisté. USA si jistě nepřejí plnohodnotnou invazi do Venezuely, nicméně v případě dalšího vyostření vzájemných vztahů nelze vyloučit lokálně uzavřený konflikt či vzájemné šarvátky za použití síly na moři. Tak či onak se nedá předpokládat, že by ke zlepšení vztahů mělo v dohledné době dojít. Madurovi ale může vyostřená situace naopak politicky pomoci, protože konflikt vykresluje jako celonárodní boj s nenáviděným americkým nepřítelem, který se snaží autoritáře svrhnout.
Zdroj: National Security Journal, CNN
Autor/Licence fotografie: Trump White House Archived, Public Domain