V moldavských parlamentních volbách bylo zajištěno prozápadní směřování země, když většinu získala liberální Strana akce a solidarity (PAS). Rusko si vlivovými operacemi nedokázalo zajistit zásadní obrat moldavského politického kormidla, dá se však očekávat, že zesílí vůči Kišiněvu svůj tlak.
V Moldavsku se hrálo o hodně. O tom, zda bude země pomalu směřovat do západních struktur, nebo dojde ke zvratu, jenž nejchudší evropský stát naopak přiblíží Rusku. Vítězství PAS bylo vskutku přesvědčivé, a můžeme říct, že proruský Vlastenecký blok byl bit na hlavu. PAS získal přes 50% hlasů, zatímco Vlastenecký blok jen 24,18%. Výsledky voleb jsou vlastně pozoruhodné, protože před několika lety zachvátily Moldavsko rozsáhlé protesty proti vyšším cenám energií, což oslabovalo pozici PAS. Ještě před několika měsíci se pak čekal vyrovnaný boj mezi prozápadními a proruskými silami v zemi.
Dodávky energií jako zbraň
Symbolický zátěžový test evropské odolnosti Moldavsko sice zvládlo, to však neznamená, že na cestě do EU a dalších přidružených institucí má definitivně vyhráno. Ba naopak. Dá se předpokládat, že Rusko, které samozřejmě ihned zpochybnilo ústy ministra zahraničí Sergeje Lavrova legitimitu moldavských parlamentních voleb, ještě zesílí vměšovací operace proti Kišiněvu a může také aktivizovat separatistické Podněstří jako nátlakový nástroj proti ústřední vládě. Moskva bude jistě dál podporovat proruské politické kruhy v Moldavsku včetně uprchlého oligarchy Illana Šora, který z hlavního města Ruska organizuje protivládní demonstrace a současně uplácí voliče.
Samo Rusko má prostředky, kterými může vydírat „neposlušné země“. Především využívá dodávky energií jako nástroj tlaku. Rozhodlo se nedodávat plyn do Moldavska a zdůvodnilo to tím, že Kišiněv dluží stamiliony dolarů. To se ale také týká separatistického Podněstří, které mělo plyn zadarmo. Je to samozřejmě vše politický kalkul, protože Moskva dobře ví, že následné zdražení energií může vyvolat rozladěnost Moldavanů, kteří by se mohli přiklonit k proruským stranám. Moldavská vláda je tak nucena hledat alternativní zdroje energií jinde, například v Rumunsku, dostala také finanční výpomoc ze strany EU. Kišiněvu se tak výpadky z ruské strany daří kompenzovat.
Přijetí reforem je nutné
Odhlédneme-li od Ruska a jeho snah změnit zahraničněpolitické směřování Moldavska, musí Kišiněv sám podnikat kroky, jež by zemi definitivně nasměrovaly do západního společenství a odklonilo od východu. Moldavsko podalo přihlášku do EU už v roce 2022, o tři měsíce později dostalo status kandidátské země. Do EU ale nebude rozhodně snadná cesta, protože Moldavsko má deficit v celé řadě oblastí, které je třeba dlouhodobě reformovat. Například soudní soustavu, kdy je nutno zajistit transparentnost celého systému včetně toho, aby soudci nepodléhali politickým tlakům. Zemi svírá také korupce, potřebuje zesílit boj s praním špinavých peněz. V neposlední řadě musí Kišiněv důsledně zajistit svobodu tisku, projevu, bojovat proti diskriminaci a chránit práv menšin. V těchto mantinelech je nutno plnit Kodaňská kritéria z roku 1993.
Jestliže se povede zemi vstoupit do evropských struktur, Rusko bude mít jen omezené prostředky, jak docílit v případě Moldavska zvratu. Kišiněv by se vymanil z ruské sféry vlivu a svobodně by si zvolil cestu, kterou se chce na základě demokratických voleb ubírat. Svobodu rozhodování Moskva nejen této zemi upírá, ale i státům bývalého sovětského bloku včetně České republiky. Mentální neakceptování skutečnosti, že tyto státy už dávno nepatří k ruské vlivové sféře, ale chtějí se samy svobodně rozvíjet, činí i nadále z Ruska bezpečnostní riziko.
Autor/Licence fotografie: Free for use under the Pixabay Content License