Francouzská střela ASMP-A (Air-Sol Moyenne Portée – Amélioré) představuje jeden z klíčových prvků jaderného odstrašení Paříže. Přestože jde o „národní“ zbraňový systém, v posledních letech se stále častěji diskutuje její role v rámci širšího evropského bezpečnostního rámce, tedy jakéhosi implicitního francouzského jaderného deštníku pro Evropu.
Co je ASMP-A a proč vznikla
ASMP-A je řízená nadzvuková střela odpalovaná z letounu, určená k nesení jaderné hlavice. Do služby vstoupila v roce 2009 jako modernizace starší střely ASMP z 80. let. Hlavním důvodem jejího vývoje bylo zvýšení schopnosti pronikat moderní protivzdušnou obranou a prodloužení dosahu. Oproti původní verzi nabízí výrazně lepší parametry a modernizovanou elektroniku.
Střela je vybavena náporovým motorem (ramjet), který jí umožňuje letět vysokou nadzvukovou rychlostí (kolem Mach 3 a více) a zasahovat cíle na vzdálenost přibližně 500 km. Nese termonukleární hlavici typu TNA (Tête Nucléaire Aéroportée) s odhadovanou silou maximálně 300 kilotun.
Dne 13. listopadu 2025 letoun Rafale M námořního jaderného letectva (Force Aeronavale Nucléaire, FANU) v rámci operace Diomède provedl zkušební odpal střely ASMPA-R (modernizovaná střela s prodlouženým doletem až 600 km) bez bojové hlavice.
Omezený jaderný úder jako poslední varování
Francie staví svou jadernou strategii na dvou pilířích, tedy není to úplná triáda ve smyslu jak o ní mluvíme například u USA, Ruska nebo Číny. Francie disponuje ponorkami s balistickými střelami (SNLE) a letouny Dassault Rafale (ASMP-A). ASMP-A je tedy klíčovou součástí letecké komponenty jaderného odstrašení. Nosiči jsou především letouny Dassault Rafale (letectvo i námořnictvo). A jedná se o záměr, protože Francie v minulosti disponovala plnohodnotnou triádou a její pozemní složka Pluton/Hadès byla stažena v 90. letech minulého století.
Tato složka má specifickou roli, poskytuje totiž viditelný nástroj odstrašení. Na rozdíl od ponorek, které působí skrytě a vynořují se jen v případě „skryté zprávy“ potenciálnímu nepříteli, lze letouny s ASMP-A nasadit demonstrativně, například při krizích, čímž Francie signalizuje odhodlání použít jaderné zbraně v případě ohrožení. Francouzská doktrína navíc počítá s tzv. „posledním varováním“, omezeným jaderným úderem, který má protivníka odradit před spuštěním jaderného armagedonu. Doktrína posledního varování byla oficiálně zakotvena v roce 1984 jako „jediný způsob, jak obnovit odstrašení“ tváří v tvář postupu vojskům Varšavské smlouvy ve střední Evropě.
ASMP-A stojí svými parametry na hranici mezi taktickými a strategickými systémy. Důležitá je její schopnost nízkého letu a manévrování, což komplikuje její zachycení protivzdušnou obranou. Střela má délku cca 5,4 m, hmotnost přibližně 850 kg a dosahuje rychlosti až Mach 3+ (Mach 2 u země) při doletu asi 500 kilometrů.
Francouzský jaderný deštník pro Evropu
Francie je jedinou jadernou mocností EU po odchodu Velké Británie z ní. To zásadně mění její roli. Prezident Emmanuel Macron opakovaně naznačil, že francouzské jaderné síly mají i evropský rozměr, a tedy že chrání nejen Francii, ale nepřímo i spojence v rámci kontinentu.
ASMP-A v tomto kontextu hraje specifickou roli s možností flexibilního nasazení, kdy letouny mohou operovat z různých základen v Evropě a demonstrují odhodlání Evropy se bránit případným útočníkům z Východu. Na rozdíl od amerického jaderného deštníku v rámci NATO si ale Francie zachovává plnou kontrolu nad svými zbraněmi. Neexistuje žádný sdílený systém typu „nuclear sharing“.
Budoucnost se jmenuje ASN4G
ASMP-A nebude poslední. Francie již vyvíjí jejího nástupce, střelu ASN4G, která by měla být hypersonická a vstoupit do služby kolem roku 2035–2040. Cílem je udržet schopnost pronikat stále sofistikovanější protivzdušnou obranou Ruska a dalších mocností.
Ruské varování Evropě
Ruská státní média i oficiální místa (Kreml, ministerstvo zahraničí) Macronovu myšlenku rozšířit francouzské jaderné odstrašení na Evropu označují za eskalaci a „konfrontační rétoriku“ a krok, který může vyvolat odvetná opatření Ruska. Moskva varovala, že státy, které by hostily francouzské jaderné nosiče Rafale s ASMP-A, se stanou legitimními cíli ruského útoku v případě konfrontace Evropy a Ruska.
Zdroj: TWZ, Airforce Technology, The Moscow Times
Autor/Licence fotografie: Rafale, Dassault Aviation