Americká bitevní loď USS Texas měla vskutku pozoruhodné osudy. Vypálila první americké výstřely v první světové válce a také se částečně potopila při invazi do Normandie, aby mohla pálit přesně na svůj cíl.
Také USA stavěly před první světovou válkou plavidla typu dreadnought. USS Texas však byla v mnohých ohledech výjimečná. V první řadě se jednalo o první americkou bitevní loď, na níž byla namontována protiletadlová děla, rovněž první americkou bitevní lodí, z níž se vypustilo letadlo, první bitevní lodí, na kterou konstruktéři namontovali 14palcová děla a v neposlední řadě hovoříme o lodi, která byla osazena produkčním radarem.
USS Texas (BB-35) představoval bitevní bitevní loď o délce 170 m, která byla spuštěna na vodu v roce 1912, o dva roky později vstoupila do služby. Standardní výtlak nového plavidla činil 27 433 t, plný 28 822 t. Bitevní loď mohla dosáhnout rychlosti 21 uzlů (39 km/h), dosah činil 7 060 námořních mil. Výzbroj tvořilo deset kanonů ráže 356 mm, 21 kanonů ráže 127 mm, čtveřice kanonů 47 mm, dvojice kanonů 37 mm a čtyři torpédomety 533 mm.
První americké výstřely první světové války
V květnu USS Texas připlul do přístavního města Veracruz, aby asistovala při okupaci tohoto mexického města. Texas byl aktivní také v první světové válce, do níž USA vstoupily po potopení parníku Lusitanie v roce 1915, kterou torpédovala německá ponorka U 20. Není jistě bez zajímavosti, že to byl právě Texas, který vypálil první americké výstřely Velké války.
Plavidlo se účastnilo pravidelných operací Atlantické flotily, provádělo také operace v Severním moři. V polovině roku 1924 zamířil Texas k tichomořské flotile. O pět let později jej čekal návrat do Atlantiku. V polovině dvacátých loď čekaly modernizační úpravy, obdržela olejové kotle, vylepšení doznaly bojové systémy, částečně došlo k proměně vzhledu plavidla.
Vzhůru do víru druhé světové války
Do operací byl Texas nasazen i během druhé světové války, byť se jednalo už o starší plavidlo. Ty měly za úkol chránit obchodní konvoje, které mířily přes Atlantik, a ohrožovaly je především německé ponorky. Texas měl také poskytovat palebnou podporu. Dostal se do hledáčku německé ponorky v roce 1941. Ta chtěla zahájit torpédovací akci, ale velení jí to nepovolilo, protože nechtělo zatím vtáhnout USA do války dříve, než to bude nezbytné nutné. To se stalo až po japonském přepadu americké tichomořské základny Pearl Harbor 7. prosince 1941.
Platná válečná služba
Texas poskytoval palebnou podporu během vylodění angloamerických jednotek v Severní Africe v roce 1942. Americké plavidlo se rovněž zapojilo do bitvy o Cherbourg, která tvořila součást bojů o Normandii, kdy ostřelovala vytipované cíle na pevnině. Zajímavé je, že během Dne D se částečně Texas sám potopil, aby mohl pálit přesně a dokončit určenou misi. V neposlední řadě se účastnil klíčových bitev v Pacifiku, bitvy o Iwodžimu a Okinawu, kde spojenci čelili tuhému japonskému odporu. Konec války zastihl Texas na Filipínách. Bojově odžito mělo plavidlo již docela hodně. Nicméně se připravovalo i na možnou invazi do Japonska v rámci Operace Downfall, pokud by císařství odmítlo po svržení atomových bomb bezpodmínečně kapitulovat.
Plovoucí muzeum
Texas opustil západní Pacifik na konci září 1945 a poté převážel válečné veterány zpět do vlasti. V roce 1948 byla loď vyřazena ze služby. A zde jsme opět u ,,nej“, která jsme zmínili už na začátku. Texas je první americkou bitevní lodí, které bylo proměněno ve stálé plovoucí muzeum. V roce 1976 se pak stala první bitevní lodí, která byla prohlášena za americkou národní historickou památku. Poslední dreadnought světa měl namále v roce 2017, kdy začala nabírat rychlým tempem vodu. Čerpadla ji pak musela dlouho odčerpávat a plavidlo bylo pro veřejnost uzavřeno, aby mohlo dojít k opravám.
Zdroj: We Are the Mighty, Naval History and Heritage Command
Licence fotografie: redakce Securitech., k volnému použití