Když byl v roce 1969 William „Bill“ Albracht vyslán na malou střeleckou základnu Kate, bylo mu teprve 21 let. Přesto již sloužil jako kapitán elitních jednotek Zelených baretů a měl za sebou několik náročných operací v rámci války ve Vietnamu.
Základna Kate se nacházela nedaleko kambodžských hranic v těžko přístupném terénu, kde americké a jihovietnamské jednotky pravidelně čelily útokům ze strany severovietnamské armády (NVA).
Podle zpravodajských informací se v dané oblasti vyskytovala nepřátelská aktivita, ale posádka tvořená 27 americkými dělostřelci a 156 příslušníky milice Montagnard v předchozích dnech nenarazila na nic, co by naznačovalo masivní útok.
Kdo byli Montagnardi
Montagnardi, neboli Dega, jak si sami říkají, jsou kmenový národ malajsko-polynéské a monkhmerské jazykové skupiny žijící v centrální vysočině Vietnamu. Mezi lety 1962 a 1972 byla horská oblast Montagnardů dějištěm jedněch z nejintenzivnějších bojů ve vietnamské válce a příslušníci speciálních jednotek americké armády (Zelených baretů), kteří tam bojovali, se často spojovali s milicemi Montagnardů, jejichž členové byli považováni za statečné bojovníky a oddané přátele.
Po pádu jihovietnamské vlády v roce 1975 byli Montagnardi, kteří spolupracovali s Američany, vnímáni úředníky nové Vietnamské socialistické republiky jako podezřelí a často byli vystaveni pronásledování, věznění nebo smrti. Mnozí z nich uprchli do Kambodže, kde zorganizovali odpor proti komunistické vládě, ale byli pronásledováni Rudými Khmery.
Čtyři dny pod nepřetržitým tlakem
Krátce po Albrachtově příjezdu přišel prudký úder. NVA zahájila koordinovaný útok minomety, dělostřelectvem a ručními zbraněmi. Džungle kolem základny se rychle zaplnila nepřátelskými jednotkami, které převyšovaly obránce v poměru až 40 : 1. Albracht nařídil okamžité zpevnění obranných pozic a začal koordinovat veškerou obrannou palbu. Po čtyři dny a noci odráželi obránci jeden útok za druhým, zatímco jejich zásoby vody a munice rychle mizely.
Když začaly selhávat zbraně, munice téměř došla a ztráty rostly, bylo zřejmé, že základna neudržitelně krvácí. Jedinou možností byla evakuace, pěší únik zarostlou džunglí plnou severovietnamských vojáků.
Riskantní noční průlom
Albracht převzal velení nad improvizovanou skupinou přeživších a rozhodl se pro extrémně riskantní krok, vést muže v noci hustou džunglí, obklopený jednotkami NVA. S využitím stezek mimo hlavní trasy se jim podařilo obejít nepřátelské pozice, které se stahovaly k základně Kate.
Navzdory přerušeným komunikačním linkám se Albrachtovi podařilo improvizovanými prostředky navázat spojení s americkými silami v prostoru. Po několikahodinovém pochodu byli muži dovedeni do prostoru přátelských jednotek. Z původního kontingentu chyběl jediný muž.
Pozdní uznání hrdinského činu
Přestože šlo o jednu z nejpozoruhodnějších epizod osobního velení během vietnamské války, Albrachtova odvaha zůstala dlouho bez širší pozornosti. Až v roce 2012 mu byla tehdejším prezidentem Barackem Obamou udělena Stříbrná hvězda za činy na základně Kate.
V roce 2020 však senátorka Joni Ernstová upozornila, že Albrachtův výkon splňuje kritéria pro nejvyšší americké vyznamenání, tedy Medaili cti, a obrátila se přímo na prezidenta, aby zvážil povýšení ocenění.
Válečný veterán a autor
William Albracht patří k nejvyznamenanějším veteránům své generace. Během bojů ve Vietnamu obdržel:
• tři Stříbrné hvězdy
• pět Bronzových hvězd
• tři Purpurová srdce
O událostech na základně Kate později napsal knihu „Forgotten in Hell: The Fight for Vietnam’s Firebase Kate“, v níž detailně popsal celé obléhání i dramatický únik.
Zdroj: NCpedia, Captain Hawk, Army Times
Autor/Licence fotografie: Ilustrační fotografie, DEFENSE DEPT PHOTO (MARINE CORPS), Volné dílo