Na kramatorském směru používají vojáci 93. samostatné mechanizované brigády „Chološnyj Jar“ podzemní tunely k přesunu na své pozice. Podle reportáže ukrajinské televize TSN, o níž 18. října 2026 informoval web Militarnyi, samotné protidronové sítě nad cestami už dostatečnou ochranu nezaručují. Je to další příznak toho, že se pohyb v blízkosti fronty stěhuje z povrchu pod zem.
Nebezpečný povrch ovládaný nepřátelskými drony
Podle reportáže jsou nad pozicemi neustále nepřátelské drony a čím blíže frontě, tím nebezpečnější je jakýkoli pohyb. Sítě natažené nad komunikacemi nejsou záruka bezpečí, protože nové technologie protivníka umožňují dronům tyto překážky překonávat. Militarnyi ale neuvádí, jakou technologií Rusové sítě eliminují.
Na stejný problém upozornila 25. února 2026 novinářka Yuliia Kyriienko ve sloupku pro Ukrajinskou pravdu. Podle ní hrozba dronů nutí vojáky vystupovat z vozidel a k pozicím jít pěšky desítky kilometrů. Zdůraznila také, že chráněnou logistiku potřebuje nejen zásobování jídlem a municí, ale i evakuace raněných.
Reportéři TSN na cestě pod zemí
Redaktoři TSN se k pozicím operátorů dronů, kteří kryjí ukrajinskou pěchotu, dostali právě podzemní trasou. Provázel je voják s volacím znakem Omar. Díky této podzemní komunikaci tráví vojáci méně času v otevřeném terénu a Omar řešení označil za výbornou ochranu vojáků.
Během natáčení operátoři podle reportáže zasáhli ruské vozidlo a možná i dělo. Vojáci také ukázali FPV dron s větší bojovou hlavicí, který by podle nich dokázal vyřadit tahač nebo tank.
Podzemní komunikace a bunkry: Projekt Asociace developerů
Militarnyi v souvislosti s tématem připomíná dřívější zprávu o podzemních opevněních, která v jihovýchodní části Ukrajiny vybudovala Ukrajinská asociace developerů. Podle dostupných údajů jde o systém, jehož celková délka je přibližně dva kilometry, zahrnuje 12 podzemních objektů propojených chodbami.
Na základě zkušeností z provozu asociace připravila projektovou dokumentaci s požadavky na hydroizolaci, větrání, maskování a autonomii objektů.
1917 nebo Vietnam
Přirovnání k první světové válce se nabízí, ale sedí jen částečně. Společným faktem je, že armáda se zakopává a přesouvá pod zem, protože na povrchu přežívá jen to, co je skryté. Liší se důvod a charakter hrozby.
Během první světové války bylo hlavní hrozbou dělostřelectvo a kulomety, zákopy a podzemní kryty chránily před jejich palbou.
Ve Vietnamu podzemní komunikace (například u Củ Chi, jejichž rozsah se podle různých odhadů udává v řádu stovek kilometrů), sloužily jako ochrana před převahou protivníka ve vzduchu. Právě tuto paralelu používá Kyriienko, když mluví o „vietnamizaci“ fronty.
Limity návratu do minulosti
Dostupné informace o ukrajinských podzemních komunikacích jsou omezené. Chybí údaje o délce a hloubce tunelů, o tom, kdo je staví a jak dlouho to trvá, i o tom, zda jde o plošné řešení, nebo o ojedinělé úseky. Jediné hodnocení účinnosti pochází od vojáka, který před kamerou nemá důvod pochybovat o tomto řešení.
Stále ale platí, že vstupy a východy zůstávají nejzranitelnějším místem, protože dron může hlídat výstup, aniž by zasáhl samotnou chodbu, ruský protivník se nové situaci přizpůsobí, stejně jako se přizpůsobil sítím.
Pokud se tento model ochrany rozšíří, bude to znamenta zvýšenou potřebu stavebního materiálu, inženýrských kapacit a času, které bojové jednotky obvykle nemají k dispozici. Roste tím také význam spolupráce armády s civilními firmami, jak ukazuje příklad Ukrajinské asociace developerů.
Ochrana proti dronům se tedy nehledá jen v elektronickém boji nebo v pasivní ochraně, ale také v klasickém opevňování. To ukazuje, že i nejmodernější prostředky vedou zpět k velmi starým řešením. 1917 nebo Vietnam?
Zdroj: Militarnyi, TSN
Autor/Licence fotografie: Ukrajina, Free for use under the Pixabay Content License