Polsko a pobaltské země uvažují o pořízení nových plavidel, které rozšíří jejich kapacity operovat v mělkých vodách.
Ruská invaze na Ukrajinu v únoru 2022 přiměla Evropu k rozvinutí nových zbrojních programů a investování větších finančních prostředků do vlastní obranyschopnosti. Polsko a pobaltské státy v tomto směru nezahálí a berou bezpečnost jako svou prioritu. Polsko je v rámci evropských členských států NATO nepochybným premiantem, který chce v roce 2026 vydávat na obranné výdaje 5% HDP. Je v této souvislosti možné, že se nadcházející summit Severoatlantické aliance v Haagu skutečně dohodne na nutnosti zvyšovat výdaje na obranu, které by se mohly vyšplhat právě na 5%.
Ruská hrozba pro Polsko a pobaltské státy
Pobaltské státy berou ruskou hrozbu také se vší vážností. Estonsko, Lotyšsko a Litva se opevňují a staví obranné linie na hranicích s Ruskem a Běloruskem. Baltská obranná linie se má skládat z různých fortifikačních prvků, bunkrů, zákopů a dalších zařízení, důležitou roli pak hraje využití podpůrných přírodních i umělých překážek, lesů a řek. Litva a Estonsko rovněž navyšují obranné výdaje, v následujících letech by měly činit až 6% HDP.
Nové ponorky pro Polsko
Jak nyní informoval web Defense News, Polsko a pobaltské státy počítají s akvizicí nových ponorek a daších plavidel, které by měly schopnost operovat v mělkých vodách. Z hlediska Varšavy je to vlastně přímo nutnost, protože se musí stále spoléhat na svou jedinou ponorku třídy Kilo, což je ORP Orzeł. V rámci programu Orka, který má rozšířit polskou ponorkovou flotilu, se počítá se 3-4 novými moderními ponorkami.
Ponorky chtějí dodat mimo jiné společnosti Naval Group, ThyssenKrupp Marine Systems, Fincantieri, Navantia nebo Saab. Není bez zajímavosti, že Polsko také zkoumá možnost pořízení miniponorek z Itálie. V únoru tohoto roku polská delegace včetně náměstka ministerstva obrany navštívila společnost M23 S.R.L., aby se seznámila s miniponorkami Třídy M23. Podle portálu defence-industry.eu se nicméně výběr zredukoval na společnosti ThyssenKrupp Marine Systems, Saab a Fincantieri.
Ponorky v programu Orka mají být významným technologickým pokrokem, budou vybaveny systémem AIP (Air Independent Propulsion – pohon nezávislý na přístupu vzduchu), který umožňuje delší provoz plavidla pod vodou, aniž by se muselo vynořit. Budou do nich zabudovány i další moderní technologie. Ponorky využije Varšava k ochraně námořních obchodních cest či infrastruktury a dalším úkolům.
Rychlé vyloďovací čluny pro Litvu a Lotyšsko
Pokud hovoříme o Litvě a Lotyšsku, obě země spojily síly za účelem akvizice víceúčelových útočných člunů od finské společnosti Marine Alutech. V rámci programu CFMAC má tato firma dodat pobaltským státům bojová plavidla, která budou konstrukčně vycházet z víceúčelových rychlých vyloďovacích člunů finského námořnictva Třídy Jehu.
Tato plavidla jsou určena k plnění různých úkolů v pobřežních vodách, je možné je nicméně nasadit i na otevřeném moři. „Tato smlouva je druhým krokem po technické dohodě mezi Lotyšskem, Litvou a Finskem z minulého roku o posílení regionální obrany,“ stojí v prohlášení finské loděnice Marine Alutech. Mluvčí litevského ministerstva obrany uvedl, že dva víceúčelové vyloďovací čluny budou přiděleny k praporu pobřežní obrany. Schopnost útočných člunů operovat v mělkých vodách je pro pobaltské státy klíčová. Plavidla by měla vstoupit do litevského námořnictva na konci roku 2026.
Ruský vpád na Ukrajinu sjednotil úsilí Polska a pobaltských států na poli posilování vlastní obranyschopnosti. Zmíněné akvizice jsou jen dílčím krokem v dlouhodobé perspektivě zvyšování výdajů na obranu, kterou tyto země berou více než vážně.
Zdroj: Defense News, defence-industry.eu
Autor/Licence fotografie: HDW Class 212A Submarine, thyssenkrupp Marine Systems GmbH