Už se to zdálo být pouze nedosažitelným snem, Turecko však přece jen spustilo sériovou výrobu ambiciózního tanku Altaj, který byl léta sužován technickými potížemi a nedostatkem důležitých komponent.
Turecko vstoupilo do nové fáze modernizace své armády, když v nově zprovozněném závodě BMC oficiálně zahájilo sériovou výrobu hlavního bitevního tanku Altaj. Je to nepochybně velká událost, protože program Altaj je jedním z nejdelších novodobých tureckých projektů v oblasti obranného průmyslu.
Velký milník, ale i problémy
Že je to pro Turecko významný milník, vyzdvihl i šéf BMC Fuat Tosyali. Ten prohlásil, že Turecko zažívá „štěstí z uskutečnění stoletého snu.“ A Tosyali rozhodně ví, o čem mluví, protože Altaj v posledních letech pronásledovaly problémy nejrůznějšího druhu. Stroj postihly především potíže technického rázu, které doplňoval nedostatek komponent, v to započítejme celkové zpoždění projektu oproti původním očekáváním. Navíc zde ještě zmiňme problémy s pancéřováním vozidla, protože je měla původně dodat Francie, jenže ta zastavila nakonec vývoz.
Turecko se stále potýká i s tím, že není schopné vyvinout domácí spolehlivý motor, což v praxi může ohrožovat i další projekty, ale také pověst země, která si chce zakládat na své soběstačnosti. Projekt původně počítal s využitím německého powerpacku, motoru MTU a převodovky Renk. Nicméně situace se značně zkomplikovala po uvalení německého embarga kvůli vojenským zásahům Turecka v Sýrii. Potom už Ankara neměla tyto klíčové komponenty k dispozici. Turecko záhy hledalo alternativu u Jižní Koreje a předních firem jako Doosan či SNT Dynamics. Nicméně ani tady se nepodařilo vyhnout potížím s integrací součásti do nového tanku a turecké snahy tak přinesly i nové technické výzvy.
V srpnu 2022 proběhl test odolnosti pohonné jednotky s motorem DV27K a převodovkou EST15K dovezenými z Jižní Koreje. Počítalo se s tím, že pokud zkouška dopadne úspěšně, prvních 250 tanků Altaj bude vyrobeno právě s integrací korejské pohonné jednotky. 30. ledna 2023 podepsala společnost BMC s firmou SNT Dynamics smlouvu o dodávkách převodovky EST15K. Dohoda zahrnuje smlouvu o dodávkách 90 převodovek do prosince 2027 a opční dohodu na pořízení dalších 150 převodovek do prosince 2030.
Jak do projektu vstoupila politika
Počátky programu Altaj sahají až do roku 2008. Tehdy společnost Otokar ve spolupráci s německou firmou MTU vyrobily 4 prototypy tanku v rámci vládní zakázky v hodnotě 500 milionů dolarů. Firma Otokar měla zájem pokračovat dál v projektu a podala nabídku na výrobu první série čítající 250 strojů. Jenomže její návrh byl označen za příliš nákladný. Turecká nejvyšší politická místa pak zakázku udělila již zmíněné společnosti BMC, která má úzké vazby na vládnoucí Stranu spravedlnosti a rozvoje. BMC koupil v roce 2014 podnikatel Ethem Sancak, spojenec prezidenta Recepa Erdogana, s dodatečnou investicí od katarských partnerů a Erdoganova příbuzného. Kontrakt si pod svá křídla díky politickým kontaktům vzala pod sebe právě BMC, i když neměla dostatečné zkušenosti s konstrukcí těžkých tanků.
250 tanků Altaj pro Turecko, další stroje dostane Katar
Prototyp Altaj T1 byl poprvé veřejnosti představen na veletrhu IDEF 2019 v Istanbulu. Nebylo však tehdy jasné, zda bude tank vůbec dokončen díky výše zmíněným potížím. Turecko chce mít ve výzbroji v první fázi 250 tanků Altaj, dalším provozovatelem bude Katar, který projevil zájem o 100 vozidel.
Hmotnost stroje činí asi 65 tun, maximální rychlost na silnici je 65 km/h (některé zdroje uvádějí i 70 km/h), dojezd 500 km. Pokud hovoříme o výzbroji Altaje, tvoří ji 120 mm kanon s hladkým vývrtem, kompatibilní se standardy STANAG 438, další součástí je dálkově ovládaná věž Sealsan s 12,7 mm kulometem, sekundárně je stroj osazen ještě koaxiálním 7,62 mm kulometem. Vozidlo vyniká slušným výkonem na silnici i mimo ni, schopností brodění, je vhodný pro různorodý terén. Solidní pancéřování, ochrana, dobrá mobilita a domácí výrobní základna činí z tanku zajímavý exportní artikl. Uvidíme, jak se Turecko chopí potenciálu stroje, který pro ně znamenal z hlediska vývoje s nadsázkou řečeno noční můru.
Zdroj: Defence Blog, Turkish Minute
Autor/Licence fotografie: Turkish Defence Industry Agency (SSB)