Ukrajinské letectvo již na frontě používá řízené klouzavé pumy od dvou domácích výrobců. Podle ministra obrany Mychajla Fedorova přitom na podobné munici pracuje celkem osm ukrajinských týmů. Nejde tedy jen o jeden prototyp nebo mediální demonstraci, ale o začátek širšího programu, který má Ukrajině dodat schopnost ničit opevněné cíle, sklady, velitelská stanoviště i shromážděnou techniku na vzdálenost desítek kilometrů.
Nejznámějším projektem je zatím Vyrivňuvač. Jeho vývoj měl trvat 17 měsíců a ukrajinská strana zdůrazňuje, že nejde o prostou kopii sovětského ani západního řešení. Zbraň kombinuje klasickou leteckou pumu s křídly, naváděním a korekčním modulem; první zkušební série měla být dodána letectvu už v květnu. V červnu se objevily i záběry úderu dvojice těchto pum z MiGu-29 proti ruským zákopovým pozicím.
Proč jsou klouzavé pumy tak důležité
Válka na Ukrajině ukázala, že obyčejná puma se po doplnění křídel a naváděcí soupravy může změnit v mimořádně účinnou zbraň. Letoun ji nemusí shazovat přímo nad cílem a vystavovat se tak palbě protivzdušné obrany. Pumu může vypustit z bezpečnější vzdálenosti, zatímco munice pokračuje po klouzavé dráze k cíli.
Rusko tuto taktiku dovedlo do masového měřítka. Jeho pumy řady FAB dlouhodobě představují jeden z hlavních problémů ukrajinské obrany. Nesou velkou bojovou nálož, mohou být vypouštěny mimo dosah části ukrajinské PVO a systematicky ničí obranné body, městskou zástavbu i logistiku ve frontovém pásmu a okolí. Právě proto je domácí ukrajinská obdoba důležitější než samotný technický úspěch jednoho výrobce.
Ukrajinská klouzavá puma má podle dřívějších informací vycházet z 250kg pumy a její dosah je přibližně 60 kilometrů; konstruktéři přitom pracují na řešeních, která by mohla dosah prodloužit až k 80 kilometrům. Taková vzdálenost už dovoluje zasahovat cíle v bezprostředním operačním týlu, aniž by musel nosič pronikat hluboko do zóny ruské PVO.
Nejde jen o jednu pumu
Podstatná je Fedorovova informace o osmi vývojových týmech. Ukrajina se zjevně nesnaží vytvořit jediný univerzální typ, ale celé spektrum munice v různých hmotnostních kategoriích, s rozdílným doletem a principem navedení. To dává smysl: jinou pumu potřebuje letectvo proti zákopům a budovám u fronty, jinou proti mostu, skladu munice nebo velitelskému stanovišti desítky kilometrů za linií.
Ukrajinský systém Brave1 navíc podporuje vývoj modelu, v němž má část financí směřovat výhradně na inovativní projekty testované na specializovaných střelnicích. Cílem není jen rychle dodat munici do boje, ale vytvořit prostředí, kde se z bojových zkušeností okamžitě promítají změny do konstrukce, elektroniky a výrobních postupů.
Výhoda pro F-16, Mirage i sovětské stroje
Velkou otázkou bude integrace. Ukrajina provozuje směs sovětských MiGů-29, Su-27, Su-24M a Su-25, ale zároveň získala západní F-16 Fighting Falcon a francouzské Mirage 2000. Pokud se podaří domácí pumy rozumně přizpůsobit více letounům, získá Kyjev výraznou údernou schopnost.
Co to změní na bojišti
Samotné zavedení několika typů pum válku neobrátí. Ukrajinské letectvo stále musí řešit ruské stíhače, systémy S-300/S-400, elektronický boj a nedostatek bezpečných koridorů pro úderné lety. Klouzavá puma je navíc závislá na přesné navigaci a na schopnosti odolat rušení.
Přesto jde o významný posun. Ukrajina dosud excelovala především v bezpilotních prostředcích, námořních dronech a dálkových úderech proti ruskému zázemí. Vlastní řízené pumy mohou vyplnit mezeru mezi malými FPV drony u první linie a drahými střelami dlouhého dosahu. Pro cíle, které vyžadují stovky kilogramů výbušniny a rychlý zásah, představují přesně ten typ munice, který může velitelům chybět.
Zdroj: Militarnyi, United24 Media
Autor/Licence fotografie: Ilustrační obrázek ukrajinského Ministerstva obrany