
EU a Indie uzavřely významnou dohodu o volném obchodu, kterou je možné nazvat přelomovou. Otevírá do budoucna zajímavé možnosti oběma stranám.

Sovětský svaz se v roce 1991 rozpadl, čímž skončila studená válka. Přesto mnoho zbraňových systémů sovětské konstrukce dalece přežilo konstruktéry, kteří je navrhli. MiG-29 Fulcrum je jedním z nich.

Polsko vlastnilo značný počet tanků ze sovětské éry, ale protože většina z nich byla darována Ukrajině, od té doby získává další západní tanky, jako například německé Leopard 2 a americké M1 Abrams. V roce 2020 se však Polsko zajímalo o pořízení a výrobu jihokorejských tanků K2 Black Panther.

Ruské letectvo ztratilo od začátku invaze na Ukrajinu v roce 2022 nejméně 130 stíhaček a bombardérů, ale překvapivě je dnes pravděpodobně silnější než na začátku války.

Ruské ozbrojené síly představily nový pozemní robotický bojový systém s názvem Malvina-M, vybavený odpalovacími tubusy převzatými z těžkého plamenometného systému TOS-1/TOS-1A Solncepjok. Navzdory hrozivému konceptu však platforma trpí zásadními nedostatky, které výrazně omezují jak její účinnost, tak praktickou hodnotu na moderním bojišti.

Vladimir Tabunov, generální ředitel ruské společnosti Geron, která se zabývá vývojem bezpilotních letounů, oznámil vývoj stratosférické bezpilotní multifunkční platformy „Predátor“, která byla navržena pro dálkové mise ve vysokých nadmořských výškách a má částečně nahradit určité funkce satelitních a pozemních systémů.

Magazín Securitytech.cz pořídil rozhovor s bývalým americkým zpravodajským důstojníkem letectva USA a nyní vojenským analytikem Rickem Franconou. Zajímaly nás mírové rozhovory na Ukrajině, ale také napjatá situace v Íránu a další souvislosti. „Domnívám se, že k ukončení války bude Ukrajina muset učinit územní ústupky. Pravděpodobně by šlo o Ruskem kontrolované části Donbasu,“ míní Francona. Více informací už v našem interview.

Varšava pokračuje v posilování své obranyschopnosti, jejíž součástí je rovněž navyšování počtu vojáků. V rámci svého plánu chce do roku 2039 rozšířit své ozbrojené síly na 500 000 vojáků.

3. ledna 2026 byl svět svědkem jednoho z nejúspěšnějších „chirurgických úderů“ v historii vojenských operací. Uprostřed noci vletělo do venezuelského Caracasu téměř 150 letadel, včetně stíhaček, vrtulníků a dronů a také speciální jednotky, které vyvedly prezidenta Nicoláse Madura ze silně bráněného vojenského komplexu.

Druhý nástup Donalda Trumpem do Bílého domu doslova otřásl dosavadním světovým řádem a také mezinárodním právem, z něhož si americký prezident udělal pouhý cár papíru. Nejnovější zálusk na Grónsko a potenciální vojenský zásah proti vlastnímu spojenci by byl konec NATO tak, jak jej známe. Evropa by se musela v obraně spolehnout výhradně sama na sebe, aby vytvořila protiváhu USA.