PAK DA CC BY-NC-ND 3.0

Neexistuje a nikdy nikam nepoletí: Ruská pohádka o neviditelném bombardéru PAK DA

Stealth bombardér PAK DA, navržený ruskou konstrukční kanceláří Tupolev, která vyvinula a vyrobila legendární letouny Tu-95 a Tu-160, by měl plnit řadu misí. Od jaderného odstrašování až po konvenční úderné operace, by se PAK DA měl stát páteří ruského strategického letectva. Je tu ale problém.

PAK DA má disponovat schopnostmi stealth a pokročilou avionikou, aby se vyhnul nejnovějším systémům protivzdušné obrany. Vývoj tohoto letounu, který začal v roce 2009, je veden konstrukční kanceláří Tupolev a zahrnuje spolupráci s výrobními závody v Kazani, Novosibirsku a Taganrogu.

Problémy, kam se Rusko podívá

Ale po téměř dvou desetiletích halasných prohlášení, konstrukčních prací, promeškaných termínů a dalších neúspěchů programu, stále nevyrobili ani jeden prototyp. Je načase, aby se Moskva vzdala ambiciózního projektu a úplně ho zrušila? Program neviditelného bombardéru PAK DA je všeobecně (tedy mimo Rusko) považován za neúspěšný i kvůli západním sankcím, které v důsledku konfliktu na Ukrajině odřízly ruský obranný sektor od pokročilé elektroniky, polovodičů a přesného výrobního zařízení potřebného k výrobě životaschopného “neviditelného letadla”.

Zpráva InformNapalmu z listopadu 2025 zjistila, že oba nejpokročilejší ruské programy vývoje stealth letadel (spolu s letounem Su-57) jsou brzděny závislostí na zahraničních komponentech a výrobních strojích. Programy se stále nacházejí v různých fázích zpožděné nebo pozastavené výroby kvůli nedostatečnému přístupu k zahraničním technologiím, a to i přes několikaleté úsilí Ruska o výrobu vlastních komponent.

Rusové zjevně vidí znamení naprostého nedostatečného pokroku programu bombardéru PAK DA, a tak obnovili kusovou výrobu starších bombardérů Tu-160.

PAK DA má být ruskou odpovědí na bombardéry B-2 a B-21

Program uvízl v zakonzervovaném stavu více než deset let. V roce 2014 ruská Jednotná letecká korporace (OAK) oznámila, že koncept konstrukce letadla je dokončen. O tři roky později, v roce 2017, bylo oznámeno, že společnosti Tupolev a OAK dokončily digitální návrh PAK DA.

V srpnu 2021 tehdejší ministr průmyslu a obchodu Denis Manturov uvedl, že byla zahájena výroba prvního prototypu PAK DA. Dodal, že prototyp bude hotov do roku 2023 a plnohodnotná výroba začne v roce 2027. To byl ambiciózní časový harmonogram, vzhledem k tomu, že stavěli zcela nový letecký systém. Ale pak, o několik měsíců později, Rusko napadlo Ukrajinu. Od toho okamžiku se vše zastavilo.

Rusové chtěli stealth bombardér už od prvního vzletu amerického bombardéru B-2, který se odehrál 17. července 1989. Ten bude brzy vyřazen z provozu a bude nahrazen novým bombardérem B-21 Raider. A vtipné na celé situaci s ruským bombardérem je i to, že bombardér B-2 (testovací exemplář bez motorů) je už v Národním muzeu amerického letectva, ale Rusko ho stále nedokáže ani napodobit.

PAK DA ale není jediný konkurent B-2/B-21, který se nedostal do vzduchu. Čínský H-20 měl být již v aktivní službě, ale dosud se neukázal a vzhledem ke zpoždění v nasazení je možné, že rychlý přechod k levně vyráběným rojům dronů, které dominují na aktuálních bojištích, mohl projekt H-20 zničit. Čína nyní vyvíjí neviditelný bombardér středního doletu JH-XX/J-36, takže pro Čínu investovat do H-20 možná zatím (nebo nikdy) nebude nutné. Situace je tedy v porovnání s Ruskem rozdílná.

Rusko hodně slibuje, ale málokdy něco splní

Problém, který znepokojuje Rusko je i ten, že pracovní síly potřebné k výrobě bombardéru se přesunuly k jiným firmám nebo projektům. Pokud se jim někdy podaří dostat se přes fázi prototypu, budou mít vůbec dostatek pracovních sil na výrobu bombardéru? Další problém je i adopce technologií, na kterých má být PAK DA založen. Čím víc času uplyne, tím více se PAK DA jeví jako další ruská vojenská pohádka, která se nikdy nesplní.

Ruský bombardér PAK DA žije tedy spíše díky grafice generované umělou inteligencí a tiskovým prohlášením než kvůli skutečné výrobě. A to se pravděpodobně nikdy nezmění.

Zdroj: National Security Journal, 1945Tass
Autor/Licence fotografie: PAK DA, netrunner75, CC BY-NC-ND 3.0