Existuje jen málo vojenských strojů, jejichž pouhý uvažovaný přelet nad cílem definitivně změní plány nepřítele. Bombardér B-2 Spirit je jedním z nich. Za posledních dvanáct měsíců se toto létající křídlo stalo přímým aktérem dvou velkých operací proti Íránu. Nejprve v červnu 2025 při zničení jaderných zařízení v rámci operace Midnight Hammer a poté v únoru 2026 při zahájení masivní kampaně Operation Epic Fury.
Příběh B-2 je přitom stejně poutavý jako jeho bojová kariéra. Jde o stroj narozený v závěru studené války, pronásledovaný astronomickými náklady, a nakonec i stroj, který je v rámci US Air Force zcela nezastupitelný.
Zrod letadla, které nemělo existovat
Kořeny programu B-2 sahají na konec 70. let, kdy administrativa prezidenta Jimmyho Cartera zrušila nadzvukový bombardér B-1A, a místo něj schválila tajný projekt pod názvem Advanced Technology Bomber (ATB). Carter byl osobně zasvěcen do tehdejšího pokroku stealth technologií a byl si vědom, co v budoucnu dokáže F-117. Carter věřil, že „neviditelný“ strategický bombardér je hodnotnější než rychlostí oplývající B-1A.
V roce 1979 byl zahájen plnohodnotný vývoj. Po vyhodnocení konkurenčních návrhů firem Northrop/Boeing a Lockheed/Rockwell Pentagon v říjnu 1981 byl vybrán Northrop. Projekt dostal označení B-2 a jméno Spirit. Design letounu využíval koncepci létajícího křídla bez klasického trupu a ocasních ploch a byl jedním z prvních bojových letounů využívajících kompozitní materiály ve velkém měřítku. Téměř 80 % konstrukce B-2 tvoří kompozity z uhlíkových, skleněných a grafitových vláken, zbytek hliník a titan. V témže roce byl obnoven i program B-1 právě kvůli obavám ze zpoždění s B-2. Nyní již ale byl B-1B znatelně přepracován oproti původnímu superrychlému stroji a dosahoval nižší maximální rychlosti ve velké výšce, ale v nízké nadmořské výšce byl rychlejší.
V polovině 80. let byl profil mise u neviditelného B-2 přepracován z pronikání ve velkých výškách na lety v nízkých nadmořských výškách, což prodloužilo čekání na první let o dva roky a přidalo k nákladům přibližně miliardu dolarů. V listopadu 1988 byl první prototyp slavnostně ukázán veřejnosti v Palmdale v Kalifornii. Letadlo vypadalo úplně jinak než cokoliv jiného pohybujícího se vzduchem předtím.
B-2 Spirit
B-2 Spirit je čtyřmotorový podzvukový bombardér s posádkou dvou pilotů. Rozpětí křídel dosahuje 52,1 metrů, délka trupu pouhých 21 metrů. Maximální vzletová hmotnost přesahuje 170 000 kilogramů, z čehož až 18 000 kilogramů tvoří výzbroj nesená výhradně ve dvou interních pumovnicích. Maximální rychlost je 915 km/h.
Dolet bez doplňování paliva činí přibližně 11 100 kilometrů. S tankováním ve vzduchu až 18 000 kilometrů, což z B-2 dělá skutečně globální zbraň schopnou udeřit kdekoliv na planetě. Radarový odraz stroje je srovnatelný s odrazem malého ptáka, přestože má B-2 rozpětí srovnatelné s obřím dopravním letounem. Tohoto výsledku je dosahováno kombinací tvaru, speciálních povrchových materiálů pohlcujících radar a strategickým umístěním motorových výfuků pro minimalizaci infračerveného záření.
Původně byl plánován nákup 132 bombardérů. Pak přišel konec studené války a s ním drastické škrty. Kongres program opakovaně redukoval: nejprve na 76 kusů, poté na 20 operačních a jeden testovací stroj. V roce 1996 schválil prezident Bill Clinton přestavbu testovacího letounu na operační konfiguraci, čímž se konečný počet ustálil na 21 kusech.
Průměrné náklady na jeden B-2 včetně vývoje, testování a výroby dosáhly přibližně 2,13 miliardy dolarů v cenách roku 1997, v přepočtu na rok 2025 přes 4,2 miliardy dolarů. B-2 je tak nejdražším bojovým letounem v historii. Roční náklady na provoz jednoho kusu se odhadují na přibližně 40 milionů dolarů. Celkově program přišel Spojené státy na přibližně 45 miliard dolarů.
Z původních 21 strojů jsou dnes v aktivní službě pouze 19. Jeden B-2 „Spirit of Kansas“ se zřítil při startu na letišti Andersen na Guamu v roce 2008, další B-2 „Spirit of Hawai“ byl v roce 2024 definitivně vyřazen po požáru při přistání na domovské základně Whiteman AFB v prosinci 2022, protože oprava byla shledána ekonomicky neúnosnou. Všechny zbývající stroje jsou dislokované na základně Whitemanově letecké základně v Missouri, jediném místě na světě, které disponuje klimatizovanými hangáry a specializovanou infrastrukturou pro údržbu extrémně citlivého radaroabsorbčního povrchu B-2.
Operation Midnight Hammer
Klíčovým prvkem výzbroje v kontextu operací proti Íránu je bomba GBU-57A/B Massive Ordnance Penetrator (MOP). Tato konvenční bomba o hmotnosti přes 13 600 kilogramů je největší konvenční bombou v americkém arzenálu a B-2 je jediným letounem světa schopným ji nést v bojových podmínkách. Byla vyvinutá s cílem ničit hluboko zakopané a silně opevněné podzemní cíle, jako jsou jaderné komplexy, velitelská stanoviště nebo sklady zbraní hromadného ničení. Každý B-2 pojme dvě takové bomby. Právě tato kombinace MOP a B-2 se ukázala jako klíčová pro operace proti íránským podzemním jaderným zařízením.
V noci z 21. na 22. června 2025 provedlo americké letectvo operaci s kódovým názvem Midnight Hammer. Sedm bombardérů B-2 ze 509. bombardovacího křídla vzlétlo z Whitemanovy letecké základny v Missouri a vydalo se na západ, přičemž dva další B-2 letěly jako návnada směrem na Guam, aby zmátly nepřátelské zpravodajce. Skutečná úderná skupina zamířila na východ, přeletěla Atlantik a Středomoří s trojím doplněním paliva ve vzduchu.
Cílem byla tři íránská jaderná zařízení: Fordo, Natanz a Isfahán. Fordo je zakopán hluboko do horského masivu, odhadem 80 metrů pod skalou, a byl budován jako objekt odolný konvenčním úderům. Šest B-2 zaútočilo na Fordo, kdy každý shodil bombu MOP na ventilační šachty komplexu, přičemž první bomba zničila betonové kryty a následující pronikly hluboko do nitra objektu. Sedmý B-2 uvolnil dvě bomby MOP na Natanz. Celkem bylo použito 14 bomb GBU-57. Isfahán byl zasažen více než dvěma desítkami střel Tomahawk vypálených z ponorek.
Průběh mise byl z operačního hlediska téměř učebnicový. Předseda sboru náčelníků štábů generál Dan Caine na tiskové konferenci oznámil, že íránské stíhačky nevzlétly a systémy protivzdušné obrany, jak se zdálo, americké stroje vůbec nezachytily. Žádná raketa na údernou skupinu B-2 nebyla vypálena. Caine to shrnul lakonicky: „Žádná jiná armáda na světě by tohle nedokázala.“ Debata o skutečném rozsahu poškození jaderné infrastruktury Íránu přetrvává dodnes. První hodnocení zpravodajských analytiků naznačovalo odsunutí íránského programu řádově o měsíce, Pentagon trvá na odhadu jednoho až dvou let.
Operation Epic Fury: B-2 znovu nad Íránem
Konec diplomacie přišel 28. února 2026, kdy prezident Donald Trump oznámil zahájení Operation Epic Fury, rozsáhlé americko-izraelské vzdušné kampaně namířené přímo proti Íránu. Formálně šlo o reakci na neustávající íránskou podporu skupinám útočícím na americké základny a na neochotu Teheránu vyjednat trvalou dohodu o ukončení jaderných ambicí.
V noci z 28. února na 1. března 2026 čtyři B-2 Spirit odletěly z Whitemanovy letecké základny na misi proti íránským zařízením pro balistické střely. Zasáhly „opevněná zařízení balistických raket“ 2 000liberními naváděnými bombami a po přistání na letecké základně v Texasu se letouny vrátily domů. Celý let trval více než třicet hodin.
V prvních sto hodinách kampaně bylo zasaženo přes 2 000 cílů. Letectvo USA nasadilo celé spektrum bombardérů jako B-1B, B-2 i B-52. Írán odpověděl raketovými a dronovými útoky na americké základny v Bahrajnu, Kataru, Kuvajtu, Spojených arabských emirátech a Jordánsku.
Nenahraditelný a stárnoucí: Co dál s B-2?
Devatenáct letounů B-2 nese na svých křídlech téměř veškerou americkou schopnost pronikat nejhustšími systémy protivzdušné obrany na světě a doručit smrtonosný náklad. Žádné jiné letadlo na světě touto schopností v tomto čase nevládne. Přesto stroj stárne, projekt byl schválen na konci 70. let, první let proběhl roku 1989, operační způsobilost nastala v roce 1997.
Nástupcem má být B-21 Raider, rovněž od společnosti Northrop Grumman, jehož vstup do plného operačního nasazení se odhaduje kolem roku 2032. Než k tomu dojde, Northrop Grumman pracuje na modernizačním kontraktu v hodnotě až 7 miliard dolarů, jehož cílem je udržet B-2 letově způsobilým a bojeschopným. Operace nad Íránem ukázaly, že investice se vyplatila: stroj, navržený k průniku sovětskou protivzdušnou obranou v jaderné válce, byl v roce 2025 a 2026 použit přesně tak, jak bylo zamýšleno a íránské systémy tvořené sovětskými/ruskými a čínskými zařízeními ho nezachytily tehdy ani nyní.
Zdroj: Air & Space Forces Magazine, TWZ, Breaking Defense, US Air Force
Autor/Licence fotografie: B-2, U.S. Air Force photo/Airman 1st Class Michael S. Dorus, Public Domain