Po téměř třech desetiletích oprav, modernizací a odkladů se jeden z nejmocnějších hladinových válečných korábů světa vrací do služby. Ruský těžký jaderný raketový křižník Admiral Nachimov byl podle ruských médií přesunut zpět do Severomorsku, odkud má operovat jako součást Severní flotily. Jeho hlavním úkolem nebude demonstrace síly, ale ochrana nejcennější složky ruské jaderné triády, strategických ponorek s balistickými raketami.
Nejdražší modernizace ruského námořnictva
Původně byl křižník spuštěn na vodu ještě jako Kalinin v roce 1988. Poslední samostatnou plavbu absolvoval v roce 1997 a o dva roky později zamířil do loděnice Sevmaš, kde měl projít rozsáhlou modernizací. Ta se však postupně protáhla na bezmála 27 let a stala se jedním z nejdelších i nejdražších modernizačních programů v historii ruského námořnictva.
Výsledkem prý není jen opravená sovětská loď, ale prakticky nová bojová platforma. Původní protilodní střely P-700 Granit nahradilo 80 univerzálních vertikálních odpalovacích buněk UKSK, schopných používat střely Kalibr, Onyx, hypersonické Zircon i protiponorkové střely Otvet. Současně byla výrazně posílena protivzdušná obrana a kompletně obnoveny radarové, komunikační a velitelské systémy.
Ochrana “doupěte” ruských jaderných ponorek
Nasazení Nachimova do Arktidy není náhodné. Základna Severomorsk na Kolském poloostrově představuje centrum ruské Severní flotily, odkud operují strategické ponorky nesoucí balistické rakety. Ty tvoří jednu z nejdůležitějších součástí ruského jaderného odstrašení.
Ruská námořní doktrína dlouhodobě využívá koncept takzvaného “bastionu”, tedy silně chráněné oblasti v Barentsově moři, kde mohou ponorky operovat pod ochranou hladinových lodí, letectva, pobřežních raketových systémů i dalších ponorek. Modernizovaný Admiral Nachimov má být jedním z klíčových prvků této obrany.
Signál NATO
Návrat křižníku přichází v době, kdy se Arktida znovu stává jedním z hlavních strategických prostorů soupeření mezi Ruskem a NATO. Otevírání severních námořních cest, rostoucí význam Kolského poloostrova i intenzivnější aktivita aliančních námořních sil znamenají, že každé posílení ruské Severní flotily přitahuje pozornost západních armád.
Z vojenského hlediska však jediný křižník rovnováhu sil zásadně nemění. Přestože jde o mimořádně silně vyzbrojenou loď s prakticky neomezeným dosahem díky dvojici jaderných reaktorů, představuje zároveň velmi hodnotný a obtížně nahraditelný cíl. Ztráta takové jednotky by pro Rusko znamenala citelný zásah.
Symbol prestiže a otázky, které zůstávají
Projekt 1144 Orlan, na Západě známý jako třída Kirov, měl během studené války představovat sovětskou odpověď na americké svazy letadlových lodí. Ze čtyř postavených jednotek však dnes zůstává pouze dvojice tvořená loděmi Admiral Nachimov a Petr Veliký, přičemž budoucnost druhého jmenovaného je nejistá. Modernizovaný Nachimov se tak stává prakticky jediným reprezentantem této legendární třídy v plně modernizované podobě.
Jeho návrat je proto nejen vojenskou událostí, ale také významným symbolem pro Moskvu, která tím dává najevo, že i přes ekonomické problémy a dlouhé průtahy je schopna vrátit do služby jednu z nejimpozantnějších hladinových bojových lodí světa. Skutečný význam Admirála Nachimova ale nebude spočívat v samostatných bojových operacích. Jeho hlavním posláním bude chránit ruské strategické ponorky a posílit obranu arktického prostoru, který Kreml považuje za klíčový pro své jaderné odstrašení.
Z pohledu komplexnosti výzbroje, dosahu zbraní a schopnosti samostatného působení nemá Nachimov v současné světové flotě obdobu. Ani americké torpédoborce typu Arleigh Burke nebo čínské typu 055 se mu nemohou na papíře rovnat. Zůstávají ale otázky a rozhodně jich není málo. Je vůbec taková „vlajková loď studené války“ efektivní v době levných dronů a asymetrických hrozeb? Jaká bude její reálná udržitelnost v provozu, a hlavně, bude-li nasazena v bojových podmínkách, obstojí?
Současná ruská flotila se tak trochu podobá německé Kriegsmarine a Nachimov lehce evokuje Královnu severu, tedy bitevní loď Tirpitz. V případě konfliktu s NATO bude Nachimov prioritním cílem určeným k likvidaci a způsobů bude hned několik. Zahlcení PVO a útoky drony a raketami, případně torpédový útok útočnou ponorkou NATO.
Jaderné bitevní křižníky třídy Kirov byly technologickou demonstrací síly Sovětského svazu a zároveň se staly slepou uličkou, do které Putinovo Rusko ochotně zabočilo, následujíce vzor imperiálního Ruska či SSSR.
Podle agentury ТАSS a dalších médií cena opravy a modernizace Admirala Nachimova překročila 200 miliard rublů.
Zdroj: Topwar, Arctictoday, The Times of India
Autor/Licence fotografie: Admiral Nachimov ex Kalinin, USN – ID:DN-SC-92-00846 / Service Depicted: Other Service, Public Domain