Spojené státy čelí nepříjemnému problému, který může ovlivnit jejich strategické plánování v dalších letech. Zásoby klíčových střel protivzdušné obrany Patriot a THAAD se podle nové analýzy Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) dostaly na znepokojivě nízkou úroveň. Americká obrana sice dokázala v posledních konfliktech úspěšně ničit většinu přilétajících raket a dronů, spotřeba munice ale výrazně převyšuje tempo výroby.
Situaci začínají podle amerických představitelů sledovat i hlavní protivníci Washingtonu. Obavy panují především z toho, že Rusko a Čína mohou omezené zásoby amerických protiraketových prostředků započítat do svých strategických kalkulací vůči Ukrajině a Tchaj-wanu. Americká armáda proto ve čtvrtek uzavřela rozsáhlou smlouvu se společností Lockheed Martin na navýšení výroby střel Patriot v hodnotě 58,6 miliardy dolarů. Jde o jeden z největších kroků, který má pomoci obnovit zásoby a snížit tlak na americkou protivzdušnou obranu.
Írán nechce návrat ke starým poměrům v Hormuzském průlivu
Napětí na Blízkém východě mezitím dál roste. Íránský místopředseda parlamentu Alí Nikzád prohlásil, že Hormuzský průliv se po skončení konfliktu nevrátí do původního režimu. Podle něj Teherán považuje kontrolu nad strategickou vodní cestou za výsledek války a za „dar íránskému národu“. „Průliv patří Íránu a Teherán se tohoto práva nevzdá,“ uvedl Nikzád v rozhovoru pro íránská média.
Hormuzský průliv je přitom jedním z nejdůležitějších energetických uzlů světa. Prochází jím přibližně pětina světové produkce ropy a plynu. Jakýkoli dlouhodobý problém v této oblasti by mohl mít zásadní dopad na ceny energií i globální ekonomiku.
Útoky pokračují navzdory příměří
Křehké příměří mezi Teheránem a Washingtonem utrpělo další ránu poté, co Írán podnikl útoky proti americkým základnám v regionu. Íránské rakety měly mířit na americké síly na Blízkém východě, podle amerického velení však byly všechny střely zachyceny.
Americké centrální velení uvedlo, že jeho síly zasáhly desítky cílů spojených s íránskými revolučními gardami, včetně velitelských center, raketových zařízení, bezpilotních systémů a námořních kapacit. Do konfliktu se zapojili také Íránem podporovaní spojenci. Hnutí Hútíů v Jemenu zaútočilo na lodní dopravu v Rudém moři, čímž znovu zvýšilo tlak na jednu z nejdůležitějších světových obchodních tras.
Hútíové chtějí vybírat poplatky za průjezd lodí
Novým prvkem v krizi je plán Hútíů zavést vlastní systém poplatků za průjezd strategickou úžinou Báb al-Mandab. Podle informací agentury Reuters by čínské lodě mohly být od poplatků osvobozeny. Takový krok by znamenal nejen nový zdroj financí pro jemenské povstalce, ale také zásah do pravidel mezinárodní námořní dopravy. Západní státy i některé země Blízkého východu by podobný krok pravděpodobně odmítly.
Situace je komplikovaná i pro Spojené státy. Jejich námořní kapacity jsou v regionu rozptýlené a současná bezpečnostní krize vytváří tlak na schopnost chránit současně Hormuzský průliv i Báb al-Mandab.
Nová éra raketové války
Konflikty posledních let ukazují, že moderní války se stále více rozhodují ve vzduchu. Masivní využívání dronů, balistických raket a střel s plochou dráhou letu vytváří obrovský tlak na obranné systémy. Právě zkušenosti z Ukrajiny a Blízkého východu ukázaly, že ani nejvyspělejší armády nemají nekonečné zásoby protiraketové munice.
Pro Spojené státy tak nejde pouze o otázku výroby dalších střel. Jde také o strategický signál protivníkům, že Washington dokáže dlouhodobě chránit své spojence a udržet schopnost reagovat ve více krizových oblastech současně.
Zdroj: National Security Journal
Autor/Licence fotografie: Systém Patriot, DoD Photo By Glenn Fawcett, Public Domain