Den, který otřásl Amerikou. Atentát na Kennedyho dodnes provázejí otázky a pochybnosti

Před 63 lety se Dallas stal dějištěm jedné z nejotřesnějších událostí moderních amerických dějin. Prezident John Fitzgerald Kennedy projížděl v otevřené limuzíně ulicemi města, když zazněly výstřely. O několik okamžiků později ležel smrtelně zraněný v náručí své manželky Jacqueline. Vražda mladého prezidenta šokovala celý svět a dodnes patří k nejdiskutovanějším politickým atentátům historie.

Pátek 22. listopadu 1963 začal v Dallasu jako běžný den prezidentské návštěvy. John Fitzgerald Kennedy přijel do Texasu v rámci dvoudenní cesty, jejímž cílem bylo mimo jiné posílit postavení demokratů před prezidentskými volbami plánovanými na následující rok. Doprovázela ho manželka Jacqueline, viceprezident Lyndon B. Johnson a texaský guvernér John Connally s manželkou Nellie.

Kennedy byl tehdy ve Spojených státech mimořádně populární politickou osobností. Do Bílého domu nastoupil v lednu 1961 jako nejmladší zvolený prezident amerických dějin a zároveň první katolík v této funkci. Jeho působení provázelo napětí studené války, konfrontace se Sovětským svazem i dramatické události spojené s kubánskou raketovou krizí. Doma se jeho administrativa potýkala s rasovou segregací a sílícím hnutím za občanská práva.

Kennedyho návštěva Texasu měla také politický rozměr. Demokratická strana zde byla rozdělená mezi konzervativní a liberální křídlo a prezident se snažil obě části sjednotit. V Dallasu ho však nečekalo pouze nadšené přivítání. Ve městě se objevovaly také nepřátelské nálady a ostrá kritika jeho politiky.

Výstřely v Dealey Plaza

Krátce po poledni se prezidentská kolona vydala centrem Dallasu. Otevřená limuzína Lincoln Continental vezla Kennedyho a jeho manželku Jacqueline. Před nimi seděli guvernér Connally a jeho žena Nellie. Ulice lemovaly tisíce lidí, kteří chtěli prezidenta alespoň na okamžik spatřit. Ve 12:30 místního času se kolona dostala na náměstí Dealey Plaza a odbočila na ulici Elm Street. V tu chvíli zaznělo několik výstřelů. Prezident byl zasažen do krku a hlavy, vážně zraněn byl také guvernér Connally.

Všechno se odehrálo během několika sekund. Jacqueline Kennedyová se v šoku naklonila ke svému manželovi, zatímco řidič limuzíny Roy Kellerman a agenti tajné služby reagovali na střelbu. Vůz okamžitě zamířil do nedaleké nemocnice Parkland Memorial Hospital.

Lékaři se pokoušeli prezidenta zachránit, jeho zranění však byla neslučitelná se životem. Ve 13 hodin byl John F. Kennedy prohlášen za mrtvého. Bylo mu pouhých 46 let. Zpráva o jeho smrti se během několika minut rozšířila do celého světa. Američané sledovali televizní vysílání, rozhlasové stanice přerušovaly program a novinové redakce se snažily zjistit, co se vlastně stalo. Země, která byla zvyklá vnímat svého prezidenta jako symbol stability a moci, se ocitla v šoku.

Podezřelý z atentátu a další vražda

Policie začala okamžitě pátrat po střelci. Pozornost vyšetřovatelů se brzy obrátila k budově Texas School Book Depository, která se nacházela v blízkosti trasy prezidentské kolony. V šestém patře policisté objevili pušku a nábojnice. Podezření padlo na Lee Harveyho Oswalda, čtyřiadvacetiletého zaměstnance budovy. Jeho životní příběh byl neobvyklý. Několik let strávil v Sovětském svazu, kde se dokonce pokoušel získat sovětské občanství. Později se vrátil do Spojených států a žil v prostředí poznamenaném politickými a ideologickými rozpory.

Oswald byl zatčen ještě v den atentátu. Policie ho podezřívala nejen z vraždy prezidenta, ale také z vraždy dallaského policisty J. D. Tippita, který byl zastřelen přibližně 45 minut po útoku na Kennedyho. K řádnému soudnímu procesu však nikdy nedošlo. V neděli 24. listopadu 1963, pouhé dva dny po atentátu, byl Oswald při převozu v suterénu dallaské policejní stanice zastřelen majitelem nočního klubu Jackem Rubym. Celou událost navíc v přímém televizním přenosu sledovaly miliony diváků.

Rubyho čin připravil vyšetřovatele i veřejnost o možnost vyslechnout Oswaldovu obhajobu před soudem. Zároveň výrazně přispěl k tomu, že kolem atentátu začaly vznikat nejrůznější spekulace.

Warrenova komise a otázky, které nezmizely

Americký prezident Lyndon B. Johnson, který po Kennedyho smrti převzal úřad, ustanovil 29. listopadu 1963 zvláštní vyšetřovací komisi vedenou předsedou Nejvyššího soudu Earlem Warrenem. Jejím úkolem bylo objasnit okolnosti atentátu i následné vraždy Oswalda. Komise v září 1964 zveřejnila rozsáhlou zprávu. Dospěla k závěru, že Kennedyho zastřelil Lee Harvey Oswald, který jednal sám, a že neexistují důkazy o zapojení dalších osob do spiknutí. Tím však debata zdaleka neskončila. Kritici poukazovali na nesrovnalosti ve výpovědích svědků, otázky kolem trajektorie střel a nedostatky vyšetřování. Někteří zpochybňovali také to, zda komise dostatečně prověřila možné zahraniční souvislosti atentátu.

V roce 1979 dospěl výbor Sněmovny reprezentantů pro vyšetřování atentátů k závěru, že Kennedy byl pravděpodobně zavražděn v důsledku spiknutí. Současně však nedokázal určit dalšího střelce ani osoby, které se na případném spiknutí měly podílet. Pozdější odborné přezkoumání akustických důkazů navíc zpochybnilo klíčový podklad, o který se tento závěr opíral. Americké úřady postupně zveřejňovaly další dokumenty týkající se atentátu. V roce 1992 přijal Kongres zákon, který měl zajistit zpřístupnění záznamů souvisejících s Kennedyho vraždou. Ani rozsáhlé odtajňování archivů však nepřineslo všeobecně přijímané vysvětlení všech okolností tragédie.

Prezident, jehož smrt změnila Ameriku

Atentát měl dalekosáhlé důsledky. Kennedyho nástupce Lyndon B. Johnson využil atmosféru národního smutku také k prosazení významných legislativních změn. Jeho administrativa pokračovala v boji proti rasové segregaci a v roce 1964 prosadila zákon o občanských právech, který zakazoval diskriminaci na základě rasy, barvy pleti, náboženství, pohlaví či národnosti. Kennedyho smrt se zároveň stala jedním z nejvýraznějších symbolů ztráty amerického poválečného optimismu. Prezident, který představoval mladou generaci a sliboval novou éru americké politiky, zemřel násilnou smrtí před očima tisíců lidí.

Obraz Jacqueline Kennedyové v zakrváceném kostýmku, prezidentova limuzína ujíždějící ulicemi Dallasu a následný převoz rakve do Washingtonu se nesmazatelně zapsaly do kolektivní paměti. John F. Kennedy se stal nejen obětí jednoho z nejznámějších atentátů moderních dějin, ale také postavou, jejíž odkaz dodnes vyvolává silné emoce. A přestože od výstřelů v Dealey Plaza uplynulo více než šest desetiletí, otázka, zda se podařilo odhalit úplnou pravdu o jeho smrti, nepřestává fascinovat historiky, novináře ani širokou veřejnost.

Zdroj: History.com, JFK Library
Autor/Licence fotografie: John Fitzgerald Kennedy před atentátem, Wikimedia Commons, volné dílo