Kanadská vláda a premiér Mark Carney mohou podle webu National Security Journal v nejbližší době rozhodnout o nahrazení původně objednaných F-35 za v Kanadě vyrobené stroje Saab Gripen. Z původní objednávky by tak zůstalo jen prvních 16 kusů F-35 a zbývajících 72 strojů by bylo nahrazeno švédským letounem.
Tento krok navazuje na obchodní napětí s Washingtonem a frustraci ze zpoždění dodávek letounů F-35, ale byl by to poměrně drahý krok. DVa stroje znamenají dva cvičné systémy, oddělené simulátory, oddělenou údržbu a sklady dílů a zakázkovou integraci do datově orientované architektury NORADu.
Problémy dlouholetých spojenců
Každá legrace něco stojí a zde by maximálně utrpěla interoperabilita s americkými silami právě v době, kdy se zpřísňuje arktická obrana, a diplomatické následky by mohly být vážné. Průmyslová nabídka Saabu je lákavá, ale provozní náklady a náklady na životní cyklus smíšené flotily F-35 a Gripenů by mohly převážit jakékoli krátkodobé politické zisky.
Již před Carneym zvažovali kanadští vládní a letečtí představitelé několik možností, včetně Boeingu Super Hornet, Eurofighteru Typhoon a Gripenu, než v roce 2023 dospěli k závěru, že pouze F-35 nabízí kombinaci odolnosti, interoperability a dlouhodobé životaschopnosti, kterou požadují jak NATO, tak NORAD.
Stealth design F-35, pokročilé senzory a schopnost sdílet data s piloty a operátory v reálném čase z amerického letounu udělaly vynikající volbu i pro Kanadu. Neshody s americkým prezidentem by mohly tento plán brzy zhatit.
Začátkem roku 2025 Kanada podepsala smlouvy a zaplatila za prvních 16 letounů, přičemž první dodávky se očekávají v roce 2026. Ihned po nástupu do úřadu premiéra však Carney naznačil svůj úmysl případně změnit směr. Dohodu o letounech F-35 označil za signál, že Kanada je příliš závislá na Spojených státech, nařídil její přezkum s argumentací, že Ottava musí diverzifikovat své bezpečnostní vztahy.
Snížená důvěra ve Spojené státy jako spojence
Klíčovým faktorem jsou geopolitické změny a nejistota ohledně budoucího směřování USA. Obchodní politika Donalda Trumpa, hrozby cel a protekcionismus vyvolávají obavy, zda bude Kanada v budoucnu schopna získávat náhradní díly a podporu pro americké stíhačky bez politických komplikací. Podle televizní stanice CBC je podpora Kanaďanů pro zrušení nákupu F-35 vysoká, a to i přesto, že platba za prvních 16 strojů již byla provedena.
Navíc USA v poslední době čelí kritice za to, že omezují sdílení citlivých technologií i se svými nejbližšími spojenci. Pokud by Washington uvalil podobná omezení i na Kanadu, mohla by se Ottawa ocitnout v nepříjemné situaci s omezeným přístupem k modernizacím a softwarovým aktualizacím pro své F-35.
Saab Gripen jako alternativa?
Jedním z hlavních kandidátů, který by mohl nahradit část plánovaných F-35, je švédský Saab Gripen E/F-39. Tento letoun je příkladem moderního stíhacího letounu s nižšími provozními náklady a vyšší dostupností.
Výhod Gripenu oproti F-35 je několik a zdaleka nejsou zanedbatelné. Nižší pořizovací cena – zatímco F-35 je extrémně nákladný stroj s obrovskými nároky na infrastrukturu, Gripen nabízí výrazně levnější alternativu s levnější údržbou i cenou provozu. Na rozdíl od F-35, který je silně závislý na americké logistické a softwarové infrastruktuře, Gripen umožňuje provozovatelům větší kontrolu nad upgrady a provozem. Ačkoliv Gripen není americký letoun, je plně kompatibilní se spojeneckými systémy a může nést širokou škálu západní výzbroje.
Navíc Saab už dříve nabídl Kanadě licenční výrobu Gripenů přímo v Kanadě, což by znamenalo nejen posílení domácího leteckého průmyslu, ale i vyšší nezávislost na USA.
Naštve kanadský premiér amerického prezidenta?
Případným rozhodnutím o náhradě F-35 za Gripeny riskuje Kanada podkopání svých závazků vůči NORADu. NORAD (North American Aerospace Defense Command) je společné velitelství USA a Kanady zodpovědné za obranu severoamerického vzdušného prostoru. Vzniklo roku 1957 během studené války, kdy obě země čelily hrozbě sovětských bombardérů a raket. NORAD monitoruje pomocí radarů, satelitů a senzorů jakýkoli vzdušný nebo kosmický objekt směřující k Severní Americe a v případě hrozby koordinuje reakci jako například vyslání stíhaček.
Hlavní velitelství se nachází v Cheyenne Mountain Complex u Colorado Springs, vybudovaném hluboko ve skále pro přežití jaderného útoku. Dnes NORAD sleduje nejen vojenské hrozby, ale i civilní lety, drony či vesmírné objekty.
Dohoda byla obnovena v roce 2006 a umožňuje Kanadě a Spojeným státům sdílet informace o svých leteckých aktivitách a interoperabilita mezi jejich letectvy je klíčovou součástí dohody. Provozování smíšené flotily moderních stíhaček, z nichž drtivá většina pochází ze Švédska, by mohlo ohrozit bezproblémové operace mezi oběma silami.
Situace okolo odmítnutí F-35 by mohla vyvolat diplomatickou krizi s Washingtonem a je velkou otázkou, zda bude Carney ochoten riskovat svou pověst, postavení a kanadské letectvo, aby naštval prezidenta Donalda Trumpa?
Zdroj: National Security Journal, Defense Mirror, AP News, CBC
Autor/Licence fotografie: Saab Canada

