Izrael je po roce 1989 dlouholetým spojencem České republiky. Dobré vztahy panovaly mezi oběma zeměmi i po druhé světové válce, než došlo k sovětskému obratu. Bylo to právě Československo, které pomohlo židovskému státu zásadním způsobem po roce 1948 vybudovat jeho letectvo, a tím i obhájit jeho existenci po klíčové první arabsko-izraelské válce v letech 1948-1949.
V roce 1948 podporovalo Československo ústy ministra zahraničí Jana Masaryka vznik samostatného židovského státu. I jeho otec T. G. Masaryk měl výrazně pozitivní vztah k Židům a byl navíc vyhraněným bojovníkem proti antisemitským předsudkům. Židovská menšina žijící u nás byla v kontaktu s vládou a plédovala ve svých memorandech za podporu ustavení samostatného židovského státu. Když skutečně vznikl, bylo Československo mezi prvními zeměmi, které Izrael 20. května 1948 uznalo. Také po převzetí absolutní moci komunisty v únoru 1948 naše země nový stát podporovala. V červenci 1948 se otevřela izraelská ambasáda, jako první vyslanec zde sloužil Ehud Avriel. První československým vyslancem v Izraeli byl germanista a diplomat Eduard Goldstücker, později perzekvovaný, neboť měl židovský původ.
Československo – vojenský přítel Izraele
Jako mimořádnou musíme označit vojenskou pomoc, kterou židovský stát dostal. Do Izraele tak proudil ve velkém množství vojenský materiál, od pěchotních zbraní po těžkou techniku. Kromě toho probíhal výcvik izraelských pilotů na československém území. Dělo se tak v leteckém výcvikovém středisku Žatec, v Libavé a Českých Budějovicích. Výcvik zahrnoval stíhací i transportní letouny. Je nutno připomenout, že právě tento výcvik, který začal v březnu 1948, byl pro mladý židovský stát opravdu stěžejní, protože Izrael při svém vzniku přirozeně postrádal zkušené piloty.
Letectvo bylo oblastí, v níž bylo Československo zvlášť aktivní. Nejednalo se jen o již zmíněný výcvik, mnoho československých pilotů a mechaniků působilo jako instruktoři, při přeletech strojů do Izraele, důležitá byla i logistická podpora. Určitě stojí na tomto místě za zmínku jméno Zdeňka Škarvady, který působil jako jeden z instruktorů. Během druhé světové válce působil v RAF v rámci 310. československé stíhací peruti. V roce 1950 byl komunistickým režimem z politických důvodů degradován a mohl zastávat pouze podřadné profese.
Není bez zajímavosti, že pomoc probíhala v době, kdy se Československo samo nacházelo po skončení války ve složité situaci. Plány na ustavení 8 leteckých divizí se nerealizovaly a ve skutečnosti byla postavena jen jedna čtvrtina. Československé letectvo mělo k dispozici pouze 200 bojeschopných stíhacích a a bitevních strojů. Nemalé problémy byly také v početním stavu a vycvičenosti všech vojenských specialistů. Přese všechny existující problémy však Československo projevilo velký zájem na vojenských dodávkách Izraeli.
První stíhací letoun Izraele pocházel z Československa
Nicméně stálo před překážkami. OSN zakázala v roce 1948, kdy vznikl Izrael, dovoz zbraní včetně letounů do oblasti Blízkého východu. Proudily tam tedy nelegálně. Československo tak zahájilo operaci DI (Důvěrné Izrael), během které putovaly letadla Izraeli. První důležitou smlouvou, podepsanou v dubnu 1948, bylo dodání 10 jednomotorových stíhacích letounů Avia S-199, jejichž první let se uskutečnil v roce 1947. Dalších 15 kusů bylo předáno Izraeli na základě smlouvy z června stejného roku. I přes technické problémy stroje se jednalo o první stíhací letoun izraelského letectva. Stíhače sloužily u 101. a 105. perutě IDF/AF. Návazně dostal židovský stát 50 kusů strojů S-89 (Spitfire Mk. IX), na nichž létali i českoslovenští váleční piloti. Dodání strojů zahrnovalo náhradní díly, munici a přidružené vybavení. Československo dodalo také transportní letouny C-46 a C-47, C-54 a další.
V již zmíněné první arabsko-izraelské válce byly S-199 velmi vytěžované. Jejich první bojová akce proběhla v květnu 1948, kdy provedly úder na egyptský konvoj, který postupoval na Tel Aviv. Měly velkou zásluhu na tom, že zastavily egyptskou ofenzivu. Spitfire Mk. IX byly aktivní zvláště v údobí léta a podzimu 1948. Izraelci na nich dokázali získat převahu proti egyptským Spitfirům a syrským letounům. Při operaci Horev v roce 1949 poskytovaly izraelské stíhače dodané Československem klíčovou podporu při izraelské ofenzivě na Sinaji, kdy prováděly útoky na letiště, kolony a pozice egyptské armády.
Hlavně díky československým letounům, které poskytlo Československo Izraeli, se podařilo uhájit po válce židovskému státu svou existenci. Význam vojenské pomoci z Československa později charakterizoval izraelský prezident Chaim Herzog takto: „Československá efektivní a rozhodující pomoc a zásilky vojenské výzbroje nám pomohly v těžkých dnech. Mnoho pilotů našeho mladého letectva získalo výcvik pod československou oblohou.“
Stalinova otočka
Nicméně poválečná vojenská podpora Izraeli netrvala dlouho a souvisí se zásadním obratem Sovětského svazu, který se promítl i do vnitřních podmínek a pronásledování židovských intelektuálů, umělců a spolků. Sovětský svaz se nejprve domníval, že se židovský stát může stát „socialistickou výspou“ na Blízkém východě, do té doby Sověti Izrael podporovali. Rok 1949 a volby do Knesetu však Stalina důsledně vyvedly z omylu, když až příliš spoléhal na komunisty, kteří však v hlasování pohořeli. Premiér David Ben-Gurion odmítl přizvat komunisty do vlády a měl k tomu zřejmý důvod.
Sověti provedli postupně názorovou otočku a přestali Izrael, který se začal orientovat na Západ, nejen podporovat, ale tvrdě se postavili proti němu. Návazně na to muselo svou vojenskou a jinou podporu ukončit i Československo, pro které začal být včerejší spojenec, zítřejším nepřítelem a navrch „sionistickým státem“. Změna, kterou provedl Sovětský svaz, se pak promítla do politických procesů, například s Rudolfem Slánským, který byl nyní „zarytým sionistou“ pro svůj židovský původ. Napříště byli nejvyšší arabští a vojenští představitelé v Československu vítáni a našli zde vřelou politickou náruč. Sověti se pak začali v polovině 50. let ve své další strategii orientovat na arabské státy.
Zdroj: Historie a vojenství 1/993, Vojenský ústav Praha, The Aviationist
Autor/Licence fotografie: Avia S-199, Neznámý autor, Volné dílo