Rusko se chystá na rozsáhlou modernizaci své flotily jaderných útočných ponorek. Zastaralé stroje ze sovětské éry postupně nahrazuje menším, ale výrazně efektivnějším uskupením založeným na ponorkách třídy Jaseň (v kódu NATO třída Severodvinsk, někdy nazývána též třída Graney), čímž zásadně přetváří svou podmořskou strategii pro příští dekády.
V rámci této transformace mají být postupně vyřazeny starší typy ponorek – včetně tříd Akula, Sierra a Oscar II – a nahrazeny kompaktnější flotilou zhruba 10 až 12 jednotek třídy Jaseň. Tento krok posílit schopnosti útoků na velké vzdálenosti, zvýšit utajení i operační flexibilitu a zároveň rozšířit ruský dosah v Arktidě, severním Atlantiku i Tichomoří.
Změna zároveň znamená odklon od sovětského přístupu, který stavěl na početné a různorodé ponorkové flotile. Moskva nyní své podmořské síly soustřeďuje kolem jediné univerzální platformy. Ačkoli se celkový počet ponorek sníží, jednotlivé jednotky třídy Jaseň disponují výrazně vyššími schopnostmi. Modernizace tak odráží širší důraz na podmořskou údernou sílu místo rozšiřování hladinového loďstva.
Vyřazované ponorky pocházejí z období od poloviny 80. do poloviny 90. let a byly určeny pro specifické úkoly, například boj proti ponorkám či letadlovým lodím. Jejich další provoz však komplikuje stárnoucí technika, zastaralá elektronika i náročná logistika.
Ponorky Jaseň a jejich modernizovaná varianta Jaseň-M představují jaderné platformy čtvrté generace schopné vést útoky proti lodím, ponorkám i pozemním cílům. Jsou vybaveny vertikálními odpalovacími zařízeními až pro 32 střel, včetně střel Kalibr s doletem přes 1 500 kilometrů, protilodních střel Oniks a nově také hypersonických střel Zirkon.
Kromě toho disponují deseti torpédomety ráže 533 mm a mohou nést široké spektrum výzbroje – od torpéd přes miny až po protilodní střely. Díky této kombinaci zvládne jedna ponorka úkoly, které dříve vyžadovaly více specializovaných plavidel.
Důraz je kladen i na stealth. Konstrukce zahrnuje tiché pohonné systémy, speciální povrchové úpravy i pokročilé chlazení reaktoru, které snižují hlučnost. Varianta Jaseň-M navíc využívá vyšší míru automatizace, což snižuje velikost posádky zhruba na 64 osob oproti přibližně 85 u starších verzí.
Jaderný reaktor je navržen pro provoz bez doplňování paliva po dobu 25 až 30 let. Ponorky mohou pod hladinou dosahovat rychlosti kolem 28 uzlů, při maximálním výkonu i více. Moderní sonarové systémy pak výrazně zlepšují schopnost detekce cílů.
Výroba těchto ponorek probíhá v loděnici Sevmaš v Severodvinsku, hlavním ruském centru pro stavbu jaderných ponorek. K roku 2026 je v provozu jedna ponorka Jaseň a pět jednotek Jaseň-M, další jsou ve výstavbě. Celkový počet by měl dosáhnout 10 až 12 kusů.
Produkci však brzdí průmyslová omezení, nedostatek pracovní síly i problémy v dodavatelských řetězcích, což zpomaluje tempo výstavby na přibližně jednu ponorku ročně nebo méně. Cena jedné jednotky se odhaduje mezi 700 miliony a více než 1,5 miliardy dolarů.
Nové ponorky jsou nasazovány v Severní i Tichomořské flotile a podporují operace v klíčových oblastech, jako je Arktida či Indo-pacifický region. Přechod na menší, ale výkonnější flotilu sice zjednoduší údržbu i výcvik, zároveň však zvýší závislost na omezeném počtu plavidel.
Spolu s balistickými ponorkami třídy Borej tvoří třída Jaseň základ nové ruské strategie námořního odstrašování. Kombinace střel dlouhého doletu a hypersonických zbraní umožňuje zasahovat námořní i pozemní cíle bez nutnosti nasazení hladinových sil v předních liniích, což může ovlivnit rovnováhu sil v citlivých oblastech.
Dřívější zprávy navíc naznačují, že Rusko připravuje i testování speciální ponorky určené k nasazení jaderného torpéda Poseidon, které představuje další prvek rozvíjejících se podmořských schopností.
Zdroj: United 24Media, Army Recognition
Autor/Licence fotografie: K-560 Severodvinsk, Минобороны России/Олег Кулешов, CC BY-SA 4.0
