
Spojené státy směřují k nové fázi projekce podmořské jaderné síly. Ponorky třídy Columbia mají přinést tišší provoz, delší životnost i širší možnosti odstrašení protivníka. Zároveň se však v americkém Kongresu otevírá debata, zda plánovaný počet těchto plavidel nebude nedostatečný v porovnání s rostoucími kapacitami Ruska a Číny.

Mezi lety 2021 a 2025 se odehrál posun, který může zásadně změnit rovnováhu sil na světových oceánech. Čína během pouhých pěti let spustila na vodu deset jaderných ponorek – a poprvé v historii tak překonala tempo produkce Spojených států. To, co ještě nedávno působilo jako postupná modernizace, dnes nabývá podoby systematické a ambiciózní transformace námořní moci.

Rusko se chystá na rozsáhlou modernizaci své flotily jaderných útočných ponorek. Zastaralé stroje ze sovětské éry postupně nahrazuje menším, ale výrazně efektivnějším uskupením založeným na ponorkách třídy Jasen, čímž zásadně přetváří svou podmořskou strategii pro příští dekády.

V minulém díle jsme se věnovali čínskému hladinovému loďstvu, které v roce 2025 rostlo. V této části se blíže zaměříme na ponorky a další plavidla jako UUV.

Egypt se v rámci modernizace svého námořnictva začal soustředit na podmořské vedení bojů a námořní autonomii než akvizici velkých hladinových lodí, přičemž jednu z klíčových rolí hrají rostoucí fiskální tlaky.

Varšava pokračuje v posilování své obranyschopnosti, jejíž součástí je rovněž navyšování počtu vojáků. V rámci svého plánu chce do roku 2039 rozšířit své ozbrojené síly na 500 000 vojáků.