Varšava pokračuje v posilování své obranyschopnosti, jejíž součástí je rovněž navyšování počtu vojáků. V rámci svého plánu chce do roku 2039 rozšířit své ozbrojené síly na 500 000 vojáků.
Bezpečnostní situace v Evropě i ve světě se horší a Polsko na to pružně reaguje. Varšava se chce lépe připravit i na konflikt vysoké intenzity, který by mohl ohrozit jeho území. Polský premiér Donald Tusk vloni řekl, že Varšava chce zpřístupnit vojenský výcvik všem dospělým mužům, nicméně nejedná se o obnovení povinné vojenské služby. Iniciativa je otevřená mužům i ženám.
Nicméně polská bezpečnostní strategie jde před potenciální ruskou hrozbou ještě dál. Od aktuálního školního roku byl totiž v 16 000 školách zaveden povinný střelecký kurz na simulátorech pro všechny žáky 8. a 9. tříd. Není to ovšem kurz, kde by žáci používali ostré střelivo nebo plnou výzbroj. Vyučují se bezpečnost, zásady zacházení a střelba se simulátory.
500 000 vojáků
V prosinci minulého roku pak podepsal místopředseda vlády a ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz Program rozvoje polských ozbrojených sil na období 2025–2039. Plán, který je považován za strategický dokument zásadního významu, jde ruku v ruce s postupným posilováním polské obranyschopnosti. Program definuje budoucí velikost ozbrojených sil, vytyčuje priority pro operační schopnosti armády a technickou modernizaci a stanovuje cíl během 15 let navýšit počet vojáků na celkem 500 000 příslušníků.
Představa je taková, že 300 000 vojáků má být v aktivní službě a zbývajících 200 000 bude složeno ze záložníků. Server The Defense News uvedl, že podle současných projekcí se očekává, že polská armáda bude mít roce 2026 227 641 aktivních vojáků ve službě.
„Kvalita vynásobená kvantitou“
Nicméně se nemá jednat podle vyjádření ministerstva obrany jen o pouhé číslo, hlavním mottem je „kvalita vynásobená kvantitou“, která má být kombinací početního růstu společně se zvýšením profesionálních standardů ve všech složkách. Má dojít ke kvalitnějším a intenzivnějším výcvikovým cyklům, armáda chce rovněž dosáhnout vyšších standardů bojové připravenosti a rychlé integrace rezervistů do operačních jednotek bez zbytečných průtahů. Armáda je v současné době rozdělena do čtyř divizí a 14 bojových brigád, přičemž další dvě divize se již plánují.
Na druhé straně plán znamená posun k aktivnější demonstraci síly namísto obrany. Mezi hlavní myšlenky 15letého plánu totiž patří i změna paradigmatu směrem k „odstrašování trestem“. To znamená v případě vypuknutí konfliktu provádění vysoce přesných a efektivních úderů, které by byly schopné rychle zlikvidovat předem určené cíle.
Plán také myslí na rozšíření protiraketové a protidronové obrany. Mezi další stěžejní prvky dlouhodobé obranné strategie země patří i rozvoj vícedoménových operačních schopností na pevnině, moři, ve vzduchu, ve vesmíru a kyberprostoru.
Nové ponorky, bojová vozidla, vrtulníky
Polsko kromě postupného rozšiřování svých vojenských řad kupuje novou techniku. Jednou ze stěžejních akvizicí na moři je pořízení 3 moderních ponorek třídy Blekinge od švédského partnera. Pro pozemní síly je pak klíčový projekt obojživelného bojového vozidla pěchoty Borsuk, tanky K2 Black Panther a americké M1A2 SEPv3. Důležité jsou také jihokorejské houfnice K9. Pokud se přesuneme do vzduchu, mezi důležité projekty se řadí pořízení těžkých útočných vrtulníků AH-64E Apache Guardian a AW149 a S-70i Black Hawk. V oblasti bezpilotních prostředků plánuje Polsko mít flotilu 1 200 dronů včetně 1 000 UCAV (Unmanned Combat Aerial Vehicle) pro ostrý boj. Polsko si pořizuje také protivzdušné systémy MIM-104 Patriot.
Transformace polské armády, jakož i jejího technického a personálního zabezpečení tak pokračuje dál. Varšava nechce nechávat nic náhodě a průběžně svou armádu modernizuje na nejnovější standardy. V roce 2026 hodlá náš severní soused vynakládat na obranu 5% svého HDP, což z ní činí „zbrojního premianta“ nejen v rámci Evropy.
Zdroj: The Defense News, TVP
Autor/Licence fotografie: Polské obrněné vozidlo Rosomak v Afghánistánu, Justin Howe, Public Domain
