Konec války se nenesl jen ve znamení hroutící se Třetí říše, ale do popředí pozornosti se začala dostávat i atomová bomba jako nový odstrašující prostředek. Atomovou bombu zkonstruovali jako první Američané. Sovětům pak pomohl k vlastní nukleární zbrani prvotřídní špion Klaus Fuchs.
Vlastnictví zbraně hromadného ničení měla i po druhé světové válce velký význam. USA totiž mohly svůj dočasný atomový monopol používat k vynucování nejrůznějších ústupků a zastrašování dřívějšího spojence a nyní soupeře Sovětského svazu. Proto Sověti usilovali o to, aby měli vlastní atomovou bombu. K tomu jim ještě za probíhající druhé světové války významně pomohl elitní špion Klaus Fuchs.
Ten se od mládí zajímal o fyziku, kterou studoval na univerzitách v Lipsku a Kielu. Současně jej zlákala i politika, v roce 1930 vstoupil do Komunistické strany Německa, která však neměla rozhodně na růžích ustláno, protože krátce po nástupu Hitlera k moci byla zakázána. Fuchs byl tak nucen z Německa uprchnout, protože mu hrozila internace do koncentračního tábora a smrt. Jeho útočištěm se stala Velká Británie, která měla plno vynikajících jaderných vědců. Fuchs zde studoval na univerzitě v Edinburghu, kde získal doktorát.
Vědec i věrný komunista
Do středu jeho zájmu se dostal jaderný výzkum. Nicméně i nadále zůstal věrným komunistou, a to i přesto, že od roku 1942 byl už britským občanem. V roce 1941 Fuchs navázal kontakty s exilovým komunistou Jürgenem Kuczynským a nabídl Sovětům, že může předávat tajné informace o britském jaderném projektu Tube Alloys. Fuchs byl následně propojen s kontaktem v sovětské zpravodajské službě, jemuž ochotně poskytoval důvěrné zprávy.
Fuchs dostal krycí jméno REST a byl následně převelen k agentce Ursule Beurtonové s krycím jménem Soňa. Na schůzkách jí potom Fuchs předával tajné dokumenty. Jenže to nebylo zdaleka všechno, neboť agilní vědec měl možnost se dostat k vývoji atomové bomby v nákladném americkém projektu Manhattan, který stál 2 miliardy dolarů a zaměstnal desetitisíce lidí. Do USA byl v roce 1943 vyslán jako součást britského týmu odborníků. Tam získal potřebné informace, jež vedly k vyvinutí první atomové bomby na světě, kterou otestovali Američané v červenci 1945 v Novém Mexiku. A samozřejmě potřebné zprávy předal Sovětům.
„Překvapený“ Stalin
Když se konala další schůzka „Velké trojky“ v Postupimi (17. 7. – 2. 8. 1945), tak Harry Truman Stalinovi vítězoslavně řekl, že Američané vyvinuli atomovou bombu. Sovětský vůdce hrál udiveného a dělal, že o její existenci neměl tušení, přitom už měl důkladné informace od Fuchse. Právě první atomový výbuch v Novém Mexiku pak přiměl Sověty, aby vlastní výzkum urychlili. A skutečně – díky Fuchsovi Sověti uspíšili nejméně o rok výzkum nukleární zbraně, kterou jako druhá země na světě v roce 1949 vyzkoušeli v Kazachstánu.
Smyčka se stahuje
Fuchs se po skončení války vrátil do Velké Británie, kde stanul v čele centra pro jaderný výzkum v Harwellu. Cítil se v bezpečí, jenže netušil, že již brzy spadne klec a bude odhalen jako špion. Kroky k němu vedly postupně a pomohl k tomu projekt VENONA, kdy USA od čtyřicátých let systematicky dešifrovaly sovětské tajné depeše. Američanům se podařilo dostat k informaci o sovětském agentovi, který pracoval na projektu Manhattan, přičemž se tento muž shodoval s profilem Fuchse. Američané předali následně informace svým britským kolegům, kteří Fuchse začali sledovat. Smyčka se začala nebezpečně stahovat.
Kontrarozvědná služba MI5 si jej předvolala a vědec se sám přiznal, že během války a po ní předával utajované informace Sovětům. Bylo jasné, že špiona nemohlo minout potrestání. V březnu 1950 byl odsouzen k 14 letům vězení. Ten si však celý neodpykal, v roce 1959 jej propustili a nyní 48letý muž odešel do Východního Německa, kde se dále věnoval výzkumu. Později se stal ředitelem Ústavu atomového výzkumu v Rossendorfu, v němž pracoval až do důchodu v roce 1979. Fuchs zemřel v roce 1988 ve věku 76 let. Jednalo se o jednoho z nejlepších špionů, který předal klíčové informace o atomové bombě Sovětům.
Zdroj: Britannica
Autor/Licence fotografie: Ilustrační obrázek, Zdarma k použití na základě licence Pixabay na obsah