Vánoce jsou čas klidu a usmíření. To platilo i na konci roku 1914 na západní frontě, kdy vojáci obou znepřátelených stran, Němci a Britové, se alespoň na pár dní k sobě chovali, jako by to byli léta dobří přátelé.
V roce 1914 vypukla první světová válka, která přinesla hekatomby mrtvých a nezměrné lidské a materiální škody, do té doby nevídané. Na západní frontě proti sobě bojovali nesmiřitelní rivalové, Německo a Velká Británie. Státy Dohody nakonec po čtyřech letech ve válce zvítězily a Německo patřilo k poraženým zemím.
Přesto se na Vánoce 1914 na chvíli v zákopech zastavil čas, protože na frontu dorazily nejkrásnější svátky v roce, Vánoce. Ač se to možná může zdát z dnešního pohledu zvláštní či neuvěřitelné, Vánoce měly tu moc, že zastavily na pár dní intenzivní palbu a z nepřátel se stali alespoň na krátkou chvíli spojenci.
Zpěv koled, co se linul ze zákopů
Na Štědrý den prvního roku války slyšeli Britové nedaleko belgického města Ypres, u něhož o tři roky později dojde k vůbec prvnímu nasazení vojenského plynu yperit Němci, neobvyklý zvuk. Byly to písně, jak posléze zjistili. Německé jednotky v zákopech začali zpívat koledy a vlastenecké písně. Podél zákopů mohli Britové spatřit lucerny a malé jedle. Stáli v němém úžasu a nevěřili vlastním očím i uším. Další den pak došlo na setkání, které by mohlo být v syrových válečných podmínkách sotva možné. Palba utichla a došlo k dočasnému příměří mezi oběma znesvářenými tábory.
Dárky i fotbal
Místo zabíjení si nyní spojenci a přátelé vyměňovali dárky, společně zpívali, navzájem se fotografovali a někteří si zahráli v improvizovaných podmínkách i fotbal. K tomu jen dodejme, že fotbalový zápas byl přesně po 100 letech zopakován na domovském stadionu týmu Aldershot Town FC. Nesl příznačný název Hra příměří. Vojáci si podávali ruce a objímali se, přáli si vše nejlepší do Nového roku 1915. Tento čas navíc byl také využit k tomu, aby obě strany mohly v klidu pohřbít své padlé spolubojovníky, jichž neustále nejen na západní frontě přibývalo.
Jinde boje pokračovaly
Byl to vskutku až neuvěřitelný výjev, ale současně důkaz o tom, že kouzlo Vánoc působí i v takovém prostředí, kde probíhá válečný konflikt. Nicméně příměří nebylo dodržováno všude podél západní fronty. Jindy totiž boje pokračovaly se stejnou intenzitou, nehledě na vánoční svátky.
A nutno v této souvislosti dodat, že důstojníci nebyli s nastolením byť krátkodobého příměří spokojeni, protože se obávali toho, že naopak podkope morálku mužstva. Stejný názor měl tenkrát i mladý Adolf Hitler, který po vypuknutí války narukoval, a dokonce si později vysloužil Železný kříž II. třídy a v srpnu roku 1918 Železný kříž I. třídy.
Po tomto vánočním příměří 1914 se vrchní velení obou stran snažilo zabránit tomu, aby se něco podobného opakovalo. Ale i přes zákaz se během války vyskytly ojedinělé případy, kdy vojáci dodržovali alespoň krátká příměří, a netýkala se jen vánočních svátků. Byl to záblesk lidskosti v jinak krvavé lázni bojů první světové války.
Zdroj: National Geographic, IWM
Autor/Licence fotografie: Vánoční příměří, A. C. Michael (Arthur Cadwgan Michael, 1881‒1965) – The Guardian [2] / [3]Originally published in The Illustrated London News, January 9, 1915., PD-US