Su-57 Felon, ruský nejmodernější stíhací letoun, je vážně brzděn řadou kritických nedostatků, které podkopávají jeho důvěryhodnost jako platformy páté generace. Jeho stealth schopnosti jsou limitovány konstrukčními rozhodnutími, díky čemuž je tisíckrát lépe odhalitelný než americká F-35.
Program je především produkční noční můrou, kdy po letech vývoje byla dodána jen hrstka letadel. Su-57 trpí nedokonalou avionikou, chronickými problémy ve vývoji motorů a téměř naprostým nedostatkem mezinárodního zájmu, což z něj na moderním bojišti dělá drahého, ale také neefektivního „papírového tygra“.
5 fatálních nedostatků stíhačky Su-57
Suchoj Su-57 Felon je v současnosti s velkým náskokem nejmodernějším ruským proudovým letounem. Přestože stíhač obsahuje oproti svým sovětským předchůdcům několik vylepšení, stále existují problémy, které ho brzdí a posouvají pod úroveň konkurenčních letounů 5. generace. Jeho cesta k tomu být konkurenceschopným protivníkem amerických F-35, F-22 a čínských J-20 tak bude ještě dlouhá.
Neviditelnost obětována ve prospěch manévrovatelnosti
Při navrhování Su-57 se Rusové rozhodli pro trup, který sice zahrnoval prvky stealth, ale zároveň si zachoval vysokou úroveň manévrovatelnosti. Díky tomu je Felon rychlý a obratný, ale na úkor stealth schopností. Radarová viditelnost stíhače je podstatně vyšší než u jeho západních protějšků. Odhady naznačují, že velikost Su-57 na radaru se pohybuje od 0,1 do 1 metru čtverečního, zatímco u F-35 je to jen 0,0001 metru čtverečního. To znamená, že Su-57 je potenciálně až tisíckrát lépe detekovatelný na radaru než F-35. K tomuto problému přispívá několik konstrukčních rozhodnutí. Letadlo se vyznačuje viditelnými nýty a švy panelů, které odrážejí radarové vlny, zaoblenými gondolami motorů a vstupy vzduchu, které méně pohlcují radarové vlny.
Tato kritika se primárně vztahuje k prototypům T-50. Nicméně i sériově vyráběné Su-57 mají horší stealth vlastnosti než jejich americké protějšky.
Pomalá výroba
Pravděpodobně největší slabinou Su-57 je jeho pomalé tempo výroby. Letoun se vyvíjí od začátku roku 2000, ale ke konci roku 2024 bylo vyrobeno pouze 31 kusů, z nichž pouze 12 bylo považováno za bojeschopné, a v tomto čísle jsou započítané i výrobní prototypy!
Rusko původně plánovalo dodat do roku 2027 76 stíhačů, ale tento cíl se jeví jako stále nereálnější. Úzké hrdlo výroby je z velké části způsobeno omezenou průmyslovou kapacitou v závodě v Komsomolsku na Amuru, narušením dodavatelského řetězce a mezinárodními sankcemi, které omezují přístup ke kritickým komponentům, jako je pokročilá avionika a mikroelektronika. V roce 2024 mělo Rusko v úmyslu dodat 22 letounů, ale do září se mu jich podařilo dodat pouze pět.
Avionika pokulhává
Navzdory elegantnímu designu a teoretickým možnostem se mnoho jeho palubních systémů stále vyvíjí. Su-57 používá AESA radar N0-36 Belka. To je významný krok vpřed oproti radaru Ibris-B PESA, který používá Su-35, ale stále má daleko k technologické vyspělosti radaru AESA An/APG-81 používaného ve stíhačce F-35.
Nedostatečný motor
Motory Su-57 představují pro Rusko značnou slabinu. Rané modely Su-57 byly poháněny motorem AL-41F1, který postrádá tah a účinnost potřebné pro trvalý supercruise (schopnost dlouhodobě letět nadzvukovou rychlostí bez přídavného spalování) a neposkytuje potlačení infračervené stopy letounu.
Zamýšlená náhrada, motor Izdělije 30, slibuje zlepšení výkonu, ale opakovaně se zpožďuje, a teprve nedávno byl namontován do nejnovějších variant letadla.
Nejsou zákazníci
Su-57 se dlouhodobě potýká s přilákáním mezinárodních zákazníků, což podkopalo jeho strategickou a ekonomickou životaschopnost. Za potenciální zákazníky byly původně považovány země jako Indie, Čína a Alžírsko.
Tyto snahy však z velké části selhaly. Indie v roce 2018 odstoupila od společného programu stíhacích letounů 5. generace kvůli obavám ohledně nákladů a výkonům stroje. Čína projevila malý zájem a raději investovala do vlastního neviditelného stíhacího letounu J-20.
Alžírsko tak zůstává jediným potvrzeným exportním zákazníkem a i tato dohoda zahrnuje degradovanou verzi letadla s omezenými možnostmi. Sankce izolovaly Rusko od globálních trhů s obranným vybavením, což ztěžuje zajištění komponentů nebo podpůrné infrastruktury pro zahraniční zájemce. A nízký (prakticky nulový) zájem o stroj připravuje program Su-57 o úspory z rozsahu potřebném ke snížení nákladů a zlepšení efektivity výroby.
Zdroj: National Security Journal, The National Interest
Autor/Licence fotografie: Su-57, Cebactoiiojlb – Own work, CC BY-SA 4.0