Bezpečnost a technologie, obrana, defence, defense, security, F-35, Leopard

Na poměry obrněné techniky druhé světové války šlo o mimořádně minimalistickou konstrukci. Pancíř o síle 5 mm mohl chránit pouze proti střepinám a lehkým zbraním na větší vzdálenost. Celkově stroj připomínal spíše něco z dob experimentů během Velké války a bitvy u Verdunu než stroj, který vznikl v době monstrózních Tigerů a Pantherů.

Rusko má i přes výrazné problémy v leteckém průmyslu a exportním omezením ve svém arzenálu jednu z mála jistot. Tou je víceúčelový letoun Su-30, který můžeme označit za jediný skutečně komerčně úspěšný stíhací stroj v Rusku.

Protiletadlové dělostřelectvo zůstává jednou z možností, jak čelit dronům s dlouhým doletem. Kromě Španělska se také Francie zabývá myšlenkou vytvoření přibližně 50 systémů tzv. „Shahed-killers“ založených na starších kanónech ze 70. let, přičemž dodávky jsou plánovány do konce května letošního roku.

Magazín Securitytech.cz přináší rozhovor se zakladatelem společnosti Galvion Jonathanem Blanshayem. Galvion se specializuje na výrobu moderních přileb a dalšího příslušenství. Nás zajímalo, proč firma zvolila právě toto portfolio, jak je důležitá sofistikovaná helma na bojišti 21. století či jaká je přidaná hodnota Galvionu v oblasti vývoje a výroby přileb. „V Galvionu vyznáváme filozofii „otevřené architektury“ – moderní vojákovy systémy již nejsou samostatné produkty, ale propojené ekosystémy,“ říká Blanshay. Více nabízíme v našem rozhovoru.

Írán, který nyní čelí soustředěné americko-izraelské útočné kampani, má kromě „viditelných“ vojenských kapacit také rozsáhlou podzemní infrastrukturu, kterou armáda budovala po velmi dlouhou dobu.

Operace Epic Fury vedla k téměř úplnému zničení íránského konvenčního námořnictva a jeho desítky lodí nyní leží na dně Perského zálivu. Írán ale nepotřebuje úplně zabezpečit Hormuzský průliv. Stačí mu, aby zajistil, že to nikdo jiný také nedokáže.

Rusko jako jediná země na světě provozuje jaderné ledoborce a jeho flotila těchto plavidel nemá obdoby. Tam, kde ale začíná ztrácet krok, jsou vojenské hlídkové ledoborce střední třídy.

7. dubna 1989 se v Norském moři potopila sovětská útočná ponorka K-278 Komsomolec (v kódu NATO třída Mike) s titanovým trupem poté, co v její zadní části vypukl katastrofální požár. Navzdory zoufalému šestihodinovému boji nezkušené posádky o záchranu lodi skončila pýcha SSSR na dně moře v hloubce 1 680 metrů. Katastrofa si vyžádala životy 42 z 69 námořníků.

Válka na Ukrajině názorně ukázala, že schopnost zasazovat hluboké přesné údery patří mezi klíčové prvky moderního vedení bojových operací. Evropa se proto snaží získat kapacity právě v oblasti střel dlouhého doletu.

Na začátku 70. let si americká rozvědka všimla, že Sovětský svaz používá podmořské kabely bez šifrování pro komunikaci mezi námořními základnami a velitelskými centry. Tyto kabely vedly i na dně Ochotského moře, které Moskva považovala za své „vnitřní jezero“. To byla pro USA obrovská příležitost. Studená válka vrcholila a stále nebylo jasné, kdo bude vítězem. Začala Operace Ivy Bells.