
Americké ministerstvo obrany zahájilo ambiciózní program, který by mohl zásadně proměnit způsob vedení budoucích konfliktů. Pentagon se rozhodl vsadit na velké množství cenově dostupných střel s plochou dráhou letu místo omezeného počtu vysoce sofistikovaných a extrémně drahých zbraní. Ve středu proto uzavřel rámcové dohody se třemi obrannými společnostmi, které mají vyvinout a vyrábět novou generaci levných střel schopných zasahovat cíle na velké vzdálenosti.

Většina komentářů k americko-íránskému konfliktu zdůrazňuje vojenské aspekty války – americkou palebnou převahu, letecké údery nebo naopak schopnost Íránu odolávat tlaku silnějšího protivníka. Takový pohled však zachycuje pouze část příběhu. Rozhodující roli podle některých analytiků nehrály rakety ani letadlové lodě, ale ropa a čas.

Japonsko postupně rozšiřuje výklad své obranné politiky, protože čelí nejnapjatější bezpečnostní situaci od konce druhé světové války.

Írán, který nyní čelí soustředěné americko-izraelské útočné kampani, má kromě „viditelných“ vojenských kapacit také rozsáhlou podzemní infrastrukturu, kterou armáda budovala po velmi dlouhou dobu.

Nedá se rozhodně říct, že by íránská armáda jako celek patřila ke špičce, nicméně Teherán si o kompenzuje širokou paletou dronů, balistických, respektive protilodních raket, které mají představovat odstrašení v Perském zálivu a okolí.