
V závěrečném dílu našeho seriálu vojenské pomoci severských států Ukrajině se blíže podíváme, jakým způsobem k ní přispívá Norsko.

V minulých dílech jsme psali o vojenské pomoci Švédska a Finska Ukrajině, nyní se dostaneme také k dánské zbrojní pomoci.

Web Militarnyi získal ruské zadávací dokumenty, které odhalují zajímavé detaily, kolik dělostřelecké munice měl ruský obranný průmysl dodat svým zákazníkům.

I Finsko významným způsobem přispělo k vojenské pomoci Ukrajiny, která se brání proti silnějšímu nepříteli již čtyři roky. V minulém díle jsme se věnovali Švédsku, nyní věnujeme pozornost právě Finsku.

24. února to budou již čtyři roky, co zuří válečný konflikt na Ukrajině, který vyvolalo svou agresí Rusko. Pod nejrůznějšími záminkami, jež v čase podle potřeby měnilo, spustilo největší vojenskou operaci od skončení druhé světové války. Snaha zmocnit se Ukrajiny tak odhalila ruské novoimperialistické smýšlení.

Evropa se, zdá se, začíná probouzet z letargie po ruské anexi Krymu a postupně začíná přijímat kroky k větším investicím do obrany a bezpečnosti. Mezi ně patří například ReArm Europe a úvěrový nástroj SAFE (Security Action for Europe).

Magazín Securitytech oslovil analytika a odborníka na ruskou zahraniční politiku Antona Barbashina. Stále pokračující rusko-ukrajinský konflikt přináší stále nové otázky. Zajímalo nás, jestli podle Barbashina může být Ukrajina i po skončení konfliktu nezávislým a suverénním státem, či zda je Rusko ochotné k nějakým územním ústupkům. Více informací ze zahraničního úhlu pohledu od renomovaného odborníka v našem interview.

Bitevní vrtulník Ka-52 Alligator Rusové nasadili na Ukrajinu a očekávali od něho okamžité výsledky vzhledem k jeho schopnostem. Nicméně ty nepředčily vysoká očekávání ruských okupantů a nasazení stroje na horké ukrajinské půdě tak spíše budí rozpaky.

Magazín Securitytech.cz se zeptal plukovníka českého generálního štábu v záloze vojenského analytika Zdeňka Petráše na nejnovější jednání Ukrajiny, Ruska a USA v Abú Dhábí, zda došlo k nějakému významnému posunu. Dále nás zajímalo, jak by nakonec celý konflikt mohl dopadnout a jestli může Ukrajina z něho vyjít jako nezávislý a suverénní stát. „Rusko může přistoupit na to, že se stáhne z území, které nyní kontroluje za předpokladu, že se Ukrajina stane nárazníkovou zónou mezi NATO a Ruskem a bude demilitarizována,“ říká Petráš. Více nabízíme v našem rozhovoru.

Ch-22 Burja („Bouře“) představuje původně sovětskou protilodní střelu dlouhého dosahu. S ní Rusko útočí nyní ve válce na Ukrajině.