Ruský protiponorkový letoun Tu-142 Bear se během operace britské letadlové skupiny v Norském moři nebezpečně přiblížil k letadlové lodi HMS Prince of Wales a shazoval hydroakustické bóje. Britské ministerstvo obrany označilo chování ruského letounu za nebezpečné a neprofesionální. K zásahu okamžitě vzlétly palubní stíhačky F-35B.
Horké nebe nad studenými vodami
Napětí mezi Ruskem a NATO v severním Atlantiku opět vzrostlo. Britské ministerstvo obrany zveřejnilo informace o incidentu z 2. července, kdy se ruský dálkový protiponorkový letoun Tupolev Tu-142 opakovaně přiblížil k letadlové lodi HMS Prince of Wales, která vedla britskou údernou skupinu během operace Firecrest v Norském moři. Ruský stroj přitom nejen ignoroval rádiovou komunikaci, ale navíc začal do moře shazovat větší množství hydroakustických bójí určených k vyhledávání ponorek.
Na situaci okamžitě reagovala dvojice palubních stíhaček F-35B Lightning II, které odstartovaly z paluby britské letadlové lodě a ruský letoun doprovázely až do okamžiku, kdy opustil prostor britské úderné skupiny. Podle Londýna se jednalo o nebezpečné a neprofesionální jednání, protože posádka Tu-142 nereagovala ani na opakované výzvy vysílané na mezinárodních nouzových frekvencích.
Nejzajímavější částí incidentu nebyl samotný průlet ruského letounu, ale právě shazování hydroakustických bójí. Tyto jednorázové plovoucí senzory jsou schopné zachytit zvuky pod hladinou moře. Standardně slouží k vyhledávání ponorek během protiponorkových operací.
V tomto případě však mohlo jít o mnohem širší zpravodajskou misi. Hydroakustické bóje totiž mohou zaznamenávat také akustické podpisy hladinových lodí. Každá válečná loď vytváří při plavbě charakteristický hluk vznikající činností turbín, převodovek, čerpadel nebo lodních šroubů. Tyto údaje jsou mimořádně cenné pro budoucí sledování protivníka pomocí ponorek nebo podmořských senzorových sítí.
Analytici proto upozorňují, že Rusko pravděpodobně neusilovalo pouze o nalezení případných spojeneckých ponorek doprovázejících letadlovou loď, ale také o vytvoření detailního akustického profilu celé úderné skupiny NATO.
Tu-142: Hlučný veterán studené války
Tu-142 představuje námořní variantu strategického bombardéru Tu-95. Přestože konstrukce vznikla již v šedesátých letech, modernizované verze stále tvoří páteř ruského dálkového námořního průzkumu. Letoun disponuje doletem přes 12 000 kilometrů a vydrží ve vzduchu více než dvanáct hodin. Je vybaven výkonným radiolokátorem, zařízeními pro detekci ponorek, systémy elektronického průzkumu a rozsáhlým arzenálem protiponorkových zbraní včetně torpéd, hlubinných pum, a právě hydroakustických bójí.
V současném ruském námořnictvu představuje Tu-142 jednu z mála platforem schopných dlouhodobě monitorovat rozsáhlé oblasti Severního ledového oceánu a severního Atlantiku.
Arktida zůstává jedním z hlavních prostorů soupeření
Podobné incidenty nejsou v severním Atlantiku výjimečné, jejich intenzita ale podle britského ministerstva obrany roste. Londýn uvádí, že aktivita ruských námořních a leteckých sil v okolí britských vod během posledních dvou let vzrostla přibližně o třetinu. NATO proto posiluje přítomnost v oblasti Norského moře, Islandu i Arktidy. Právě zde se nacházejí klíčové trasy, kterými by v případě konfliktu musely proplouvat ruské ponorky ze Severní flotily do Atlantiku. Zároveň jde o prostor, kudy vedou důležité podmořské komunikační kabely a kde se odehrává intenzivní soupeření v oblasti protiponorkového boje.
Incident s Tu-142 tak pravděpodobně nepředstavuje ojedinělou provokaci, ale součást dlouhodobého průzkumu aliančních sil v jednom z nejstrategičtějších regionů současného bezpečnostního prostředí.
Zdroj: Ministerstvo obrany Spojeného království, Militarnyi
Autor/Licence fotografie: Tu-142 a F-35B, Ministerstvo obrany Spojeného království