Když se v noci francouzští partyzáni plížili k německé továrně v okupované Francii, vše se mohlo během jediné sekundy zhroutit. Strážný si všiml pohybu ve tmě a nadechl se, aby spustil poplach.
V tu chvíli se na něj vrhla žena. Nancy Wake, rodačka z Nového Zélandu vyrůstající v Austrálii, mu sevřela předloktí pod čelistí a prudkým trhnutím jej umlčela dřív, než stačil vydat jediný zvuk. Tělo německého vojáka se tiše sesunulo k zemi. Velitel Henri Tardivat o ní později řekl slavnou větu: „Je to nejvíc žena, jakou znám. Ale když začne boj, je jako pět mužů.“
Luxus v Marseille vyměnila za válku v podzemí
Nancy Grace Augusta Wake se narodila v roce 1912 ve Wellingtonu na Novém Zélandu, vyrůstala však v Sydney. Ještě před válkou pracovala jako novinářka a při pobytu ve Vídni na vlastní oči sledovala násilí nacistických oddílů vůči Židům, a právě tehdy se v ní zrodila nenávist k nacismu.
Po svatbě s bohatým francouzským průmyslníkem Henrim Fioccou žila v Marseille komfortní život. Válka ale všechno změnila. Po pádu Francie začala nejprve jako kurýrka, později se zapojila do slavné Pat O’Leary escape line, která pomáhala spojeneckým letcům a vojákům dostat se přes Pyreneje do Španělska a zpět do Británie.
Právě tehdy jí gestapo dalo přezdívku „Bílá myš“ (White Mouse), protože pokaždé zmizela těsně před zatčením. Na její hlavu Němci vypsali odměnu 5 milionů franků.
Návrat padákem do Francie
Když se síť odporu v roce 1943 začala hroutit, Nancy dramaticky uprchla přes Španělsko do Británie. Její manžel Henri zůstal ve Francii, byl dopaden gestapem, mučen a popraven. Nancy se to dozvěděla až po válce.
V Británii vstoupila do Special Operations Executive (SOE), prošla sabotážním a zpravodajským výcvikem a v noci z 29. na 30. dubna 1944 seskočila padákem zpět do okupované Francie jako členka týmu Freelance. Pod kombinézou měla podle vzpomínek hedvábné punčochy. Detail, který se ale stal součástí její legendy.
Působila v oblasti Auvergne, kde pomáhala koordinovat více než 7 000 partyzánů.
Žena, která vzdorovala oddílům SS
Nancy Wake nebyla jen spojkou mezi Londýnem a odbojem. Osobně vedla sabotáže mostů, železnic a německých skladů, organizovala parašutistické shozy zbraní a účastnila se přepadů německých objektů, včetně místního velitelství gestapa v Montluçonu.
Jedním z jejích nejslavnějších činů byla 500 km dlouhá jízda na kole přes německé kontroly, když bylo potřeba obnovit spojení s Londýnem po zničení radiostanice.
Po válce se Nancy Wake stala jednou z nejvíce dekorovaných žen druhé světové války. Získala britskou George Medal, francouzskou Croix de Guerre, Légion d’honneur i americkou Medal of Freedom. Zemřela v roce 2011 ve věku 98 let. Její popel byl podle jejího přání rozprášen v horách Auvergne, kde bojovala proti nacistům.
Zdroj: We are the Mighty, The Guardian
Autor/Licence fotografie: Nancy Wake, By Australian War Memorial on line catalogue ID Number: P00885.001, Public Domain